Špatný den pro střední Evropu. Počty nakažených vyskočily i ve státech kolem Česka

ČTK Aktuálně.cz ČTK, Aktuálně.cz
17. 10. 2020 17:02
Země sousedící s Českou republikou hlásí rekordní růst počtu nakažených koronavirem. Nejvyšší denní bilance v sobotu zaznamenaly Rakousko, Německo i Polsko. Slovensko má pak druhý nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie. Žádná z těchto zemí však nepřekonala hranici deseti tisíc nových případů jako Česko. A to i přesto, že Německo i Polsko mají několikanásobně více obyvatel.
Foto: shutterstock

Na Slovensku se nejnovější denní bilance lehce snížila oproti pátečnímu rekordu více než dvou tisíc nových případů, a to na 1968 infikovaných. Premiér Igor Matovič ohlásil záměr uskutečnit v příštích týdnech plošné testování všech obyvatel. Neupřesnil ale, zda bude povinné.

O obdobném návrhu hovořil tento týden i český ministr zdravotnictví Roman Prymula. Plošné testování by se na Slovensku mělo jednou zopakovat. Bratislava již zakoupila 13 milionů takzvaných antigenových testů. Jsou méně náročné na zpracování, ale také méně přesné.

V Německu za poslední den přibylo podle Institutu Roberta Kocha 7830 infikovaných, což je nejvíce od začátku pandemie. Celkem se v osmdesátimilionové zemi nakazilo koronavirem 356 387 lidí. Úmrtí s covidem-19 v Německu za poslední den přibylo 33, čímž bilance mrtvých od začátku pandemie dosáhla 9767.

Do karantény se musel odebrat německý prezident Frank-Walter Steinmeier, podle mluvčí měl pozitivní test na koronavirus jeden z jeho osobních strážců. Současně Německo uvedlo, že je připraveno převzít koronavirové pacienty z jiných států Evropské unie, pokud mu to kapacity dovolí.

V Polsku se za uplynulých 24 hodin virus prokázal u 9622 osob. Zároveň za tento den země registruje 84 úmrtí. Polsko se zhruba 38 miliony obyvatel zatím zjistilo 167 230 infikovaných, z toho 3524 osob zemřelo.

Nové denní maximum ohlásilo rovněž devítimilionové Rakousko - 1747 nakažených. V Rakousku dosud mělo pozitivní test na koronavirus 63 134 lidí a 890 osob zemřelo. Mezi nově nakaženými je i ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Podle své mluvčí se ministr mohl nakazit při pondělním jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie v Lucemburku, jehož se zúčastnil mimo jiné český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Covid-19 má i další účastnice lucemburské schůzky - belgická ministryně zahraničí Sophie Wilmèsová.

Vysoké přírůstky oznámily v sobotu i další evropské státy; Británie zaregistrovala za poslední den 16 171 nových případů a Itálie rekordních 10 925 infikovaných. Ve světě v pátek poprvé přibylo více než 400 tisíc nakažených koronavirem za den, přičemž nové epicentrum Evropa nyní vykazuje vyšší denní přírůstky než tři nejpostiženější země světa - Spojené státy, Indie a Brazílie - dohromady.

Nemocných přibývá i na východě Evropy

Dobře na tom není ani Ukrajina, která také za posledních 24 hodin zaznamenala nový denní rekord - 6410 pozitivních případů. Zároveň tam v pátek zemřelo 109 infikovaných, což je nejvíce od začátku pandemie. Země se zhruba 42 miliony obyvatel registruje od března 293 641 případů nákazy a 5517 mrtvých.

Vysoká čísla za uplynulý den hlásí také Rusko - bezmála 15 tisíc nových výskytů nákazy a 279 mrtvých. Rusko je čtvrtou nejvíce zasaženou zemí na světě. Koronavirus se tam prokázal u 1 384 235 osob, z nichž 24 002 zemřelo.

Kvůli rostoucímu šíření nákazy začala dnes v některých evropských zemích platit nová omezení. Ve Francii vstoupil v platnost zdravotní nouzový stav, v Paříži a několika velkých městech začal platit zákaz nočního vycházení. V Hamburku a ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko budou gastronomické provozy zavírat nejpozději ve 23 hodin. V Británii začala platit některé lokální omezení.

Na covid-19 už zemřel milion lidí

Rychlý růst nákazy je patrný nejen v Evropě. Írán ohlásil, že jeho počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 přesáhl 30 000 osob a nákaza se potvrdila u více než 526 000 lidí. Írán, který má přes 80 milionů obyvatel, je na Blízkém východě nejpostiženější zemí.

Podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) se koronavirus celosvětově prokázal u více než 39 milionů lidí a přes 1,1 milionu infikovaných zemřelo. Za posledních třicet dnů se počet nově nakažených zvýšil o devět milionů osob. Prvenství v počtu nakažených drží Spojené státy (8,1 milionu lidí), následují Indie (7,4 milionu) a Brazílie (5,2 milionu).

 

Právě se děje

před 43 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy