Nemocnicemi to nekončí. Auditem prošlo i ministerstvo

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
2. 10. 2014 18:30
Audity, které se odehrávají v českých nemocnicích, mohou vyústit v trestní oznámení.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Obyčejnými pokutami to zřejmě neskončí. Audity, které se nyní odehrávají v českých nemocnicích, mohou vyústit v trestní oznámení. Připustil to náměstek ministerstva financí Lukáš Wagenknecht.

"Pokud auditoři zjistí jakékoliv trestněprávní jednání, samozřejmě trestní oznámení podají. Musí. Ze zákona je to jejich povinnost," řekl deníku Aktuálně.cz náměstek Wagenknecht.

Problémové nákupy v nemocnicích

Nemocnice nakupovaly vybavení za ceny, které byly vyšší v průměru o 20 procent. Podle neoficiálních informací šlo o tyto nákupy:

  • Fakultní nemocnice Ostrava - CT
  • Nemocnice Třinec - CT
  • Fakultní nemocnice Motol - CT simulátor
  • Krajská nemocnice Liberec - angio CT pro kardiocentrum a megnetická rezonance pro onkocentrum
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové - CT
  • Fakultní nemocnice Olomouc - CT pro onkocentrum

Podle neoficiálních informací přitom auditoři porušení zákona skutečně odhalili. Některé špitály měly při nákupech vybavení manipulovat s veřejnými zakázkami a pořizovat předražené přístroje. Pochybení se má týkat sedmi nákupů z dvacítky, kontrolovaných bylo čtrnáct nemocnic. Škoda, kterou auditoři odhalili, má převyšovat čtvrt miliardy korun.

Problém může mít samo ministerstvo zdravotnictví

Problém ale nemusí mít jenom špitály. Auditoři se zaměřili také na ministerstvo zdravotnictví, které pravidla pro nákupy nastavilo. Pokyny nemocnicím zaslalo ještě za bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka a jeho náměstka Marka Šnajdra (oba z ODS).

"Nekontrolujeme jen nemocnice, snažíme se zmapovat celý systém. Nahlížíme na to zezdola i seshora. Audit se proto týkal i ministerstva zdravotnictví," potvrdil Wagenknecht.

Jakékoliv bližší informace k výsledkům ale poskytnout odmítl, protože jsou stále jen průběžné. Nemocnice i vedení resortu k nim stále mají možnost vznášet námitky. Prozradil jen, že audit v nemocnicích má na starosti asi dvacet zkušených kontrolorů.

Alarmující propojení byznysu a politiky

Audity v nemocnicích začaly v červnu letošního roku. Zaměřily se na čtrnáct špitálů. Do kontroly auditoři zahrnuli také sedm fakultních nemocnic a dvě specializované kliniky. Kontrolovaly se hlavně přístroje, které nemocnice nakupovaly pro svá traumatologická, onkologická a kardiologická centra. Zhruba dvacet nákupů, na které si auditoři posvítili, se odehrávalo v letech 2008 až 2013.

Hloubkovou kontrolu ve špitálech si vyžádala Evropská komise. Obávala se totiž, že bylo se sedmi miliardami z dotačního programu IOP naloženo nehospodárně. Do doby, než auditoři nemocnice zkontrolují, stopla Evropská unie čerpání peněz na české zdravotnictví.

Pochybnosti evropských komisařů vzbudila studie, podle které je drtivá většina vybavení českých nemocnic předražená. Mohou za to dva důvody: alarmující propojení byznysu s politikou a naprosto nefunkční kontrola. "Po přílivu peněz z Evropské unie se zvýšily ceny zdravotnického vybavení o 15 až 30 procent," píše se ve zprávě, která se do médií dostala na přelomu loňského a letošního roku.

Nemocnice protestují

Ceny přístrojů podle ní zvyšují hlavně prostředníci – tedy firmy s anonymními držiteli akcií, přes které často nemocnice nákupy pořádají. Kontrolní pravidla jsou zase nejméně spolehlivá ze všech zemí osmadvacítky.

Mezi šéfy nemocnic ale vzbudila kontrola nelibost. Pokud se totiž prokáže, že špitály pořídily vybavení skutečně nehospodárně, budou muset peníze vracet. Do Bruselu pošlou zpět miliony. Například královéhradecká fakultní nemocnice už avizovala, že bude muset vrátit 55 milionů korun, pražská motolská nemocnice zaplatí 9,5 milionu korun. Sankce uhradit odmítají.

Brání se tím, že při nákupech postupovaly v souladu s pokyny ministerstva zdravotnictví. Právě to nastavilo pravidla, podle kterých se peníze z Bruselu čerpaly. "Peníze z nás nemají šanci dostat ani před soudem, budeme se soudit," řekl například šéf pražské Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík (ČSSD).

 

Právě se děje

Aktualizováno před 35 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy