reklama
 
 

Istanbulská úmluva vadí nejen církvi, ale i advokátům. Bojí se prolomení mlčenlivosti

Aktualizováno 24. 10. 2018 8:15
Česká advokátní komora vnesla do vyhrocené debaty kolem Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách nový argument, proč by český parlament neměl dokument ratifikovat. Profesní organizace se bojí, že by přijetí úmluvy vedlo k prolomení mlčenlivosti, jíž jsou advokáti vázáni vůči svým klientům. Zástupci vlády namítají, že příslušný článek se advokátů netýká.

Praha - Česká vláda Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženámdomácího násilí, jak zní oficiální název dokumentu, podepsala před dvěma lety jako jedna z posledních. K ratifikaci je ale potřeba souhlas obou komor parlamentu. K hlasování zatím nebylo možné přistoupit, protože dosud neproběhly tři dílčí změny, které jsou potřeba, aby české zákony byly s úmluvou v souladu. Konkrétně jde o postihy za vynucené sňatky, násilnou sterilizaci a o úpravu promlčecí doby u stíhání za ženskou obřízku. 

Úmluva mimo jiné v článku 28 stanoví, že státy, jež se zavážou k jejímu dodržování, učiní nezbytná opatření, aby zákonná pravidla důvěrnosti nebránila určitým profesím ohlásit důvodné podezření, že se někdo dopustil násilí na ženě či domácího násilí, pokud by se mohlo v budoucnu opakovat.

Článek 28 - Ohlašovací povinnost odborníků

Strany učiní nezbytná opatření k tomu, aby pravidla důvěrnosti vyplývající ze zákonů dané země nebránila pracovníkům určitých profesí, při respektování vhodných podmínek, ohlásit kompetentním organizacím či úřadům, že mají důvodné podezření že došlo ke spáchání závažného násilného činu, spadajícího do působnosti této úmluvy, a lze do budoucna očekávat, že budou spáchány další závažné násilné činy.

"Výkladová zpráva publikovaná spolu s úmluvou sice zdůrazňuje, že nejde o zakotvení ohlašovací povinnosti, článek samotný tak ale ve všech jazykových verzích vypadá," uvedla mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková. Dodala, že advokát nesmí být vystaven situaci, kdy by měl aktivně hlásit úřadům či policii skutečnosti, na nichž by bylo možné založit podezření ze spáchání trestného činu. "Takovéto jednání je přímo v rozporu s principy fungování advokacie a právního státu jako takového," podotkla mluvčí. Dodala, že komora se úmluvě bude věnovat ještě podrobněji, zejména v sekci rodinného práva.

Ředitel vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík se snaží obavy advokátů mírnit a odvolává se na právní analýzu ministerstva spravedlnosti, která v souvislosti s daným článkem o advokacii vůbec nehovoří. "Když se podíváte do důvodové zprávy k úmluvě, tak tam píšou, že rozsah profesí, na které se článek bude vztahovat, si určí každý stát sám," říká Šafařík. Není si dle svých slov vědom, že by k prolomení advokátní mlčenlivosti přistoupil některý ze států, které už úmluvu ratifikovaly.

Ministerstvo spravedlnosti v předkládací zprávě pro vládu skutečně u článku 28 advokáty nezmiňuje. Připomíná jen, že i bez úmluvy mají ohlašovací povinnost za určitých okolností orgány sociálně-právní ochrany dětí či školy. Mlčenlivost může být v některých případech už dnes prolomena také u zdravotnického personálu.

Advokáta a někdejšího ústavního soudce Stanislava Balíka ale tato slova nepřesvědčila. "Vidíte, jak je úmluva nejasná, když někdo tam advokáta nevidí a jiný ho tam vidí zcela jednoznačně," řekl na sněmovním semináři, který minulý týden uspořádali odpůrci úmluvy z řad poslanců Aleš Juchelka (ANO) a Pavla Golasowská (KDU-ČSL).

"Je pravda, že ustanovení je obecné, což je u mezinárodních úmluv běžné. Obavy advokátů tak mohou být částečně pochopitelné. Nicméně ze všeho, co dosud víme, vyplývá, že na advokacii se prolomení mlčenlivosti vztahovat nebude. Ani ministerstvo spravedlnosti to na ně vztahovat nehodlá," dodává vládní úředník Šafařík.

Podle Balíka by v případě ohlašování jakéhokoli podezření ze strany advokáta mělo záležet na přání klienta. "Je otázka, jestli by potom klienti, vědouce toto, za advokátem chodili. Třeba by v něj ztratili důvěru," řekl Balík.

Naproti tomu podle mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal ratifikace Istanbulské úmluvy nebude mít na advokátní mlčenlivost vliv. "Úmluva, ani jiný dokument přímo neuvádějí, že odborníky, na které se ustanovení článku 28 vztahuje, mají být advokáti," upozorňuje Barbora Malimánková z PwC s tím, že v doprovodné zprávě jsou jako příklad odborníků uvedeni lékaři a psychiatři. "Nadto, příslušníkům těchto profesí má být oznámení pouze umožněno, aniž by jim v tom bránila povinnost mlčenlivosti. Smyslem Úmluvy však není odborníkům uložit oznamovací povinnost," dodala advokátka.

Prolomení mlčenlivosti se přesto stejně jako Balík obává také bývalá ministryně spravedlnosti a prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová, která také vystoupila na semináři Juchelky a Golasowské. Ve svém příspěvku se však mlčenlivosti věnovala pouze okrajově. Úmluvu odmítla jako celek, protože podle ní má za cíl vychovat nového člověka a je zaměřena hlavně na muže. Podle Kovářové bude Česko muset definovat nové trestné činy, a pokud úmluvu nedodrží, hrozí mu sankce. Šafařík to odmítá.

Do budoucna podle Šafaříka úpravy českých zákonů vyloučit nelze. Záležet ale bude na vůli místních politiků. "Když nám bude dvacet let opakovaně doporučováno, ať provedeme nějakou legislativní změnu, je samozřejmě možné, že budoucí politická reprezentace k ní přistoupí," vysvětluje Šafařík s tím, že obdobně Česku výbory OSN opakovaně doporučují zavést ženské kvóty v politice nebo zakázat tělesné trestání dětí.

Širší výhrady má k Istanbulské úmluvě Česká biskupská konference. Dokument odmítá, protože podle ní staví ženy a muže proti sobě. Nejvyhroceněji dosud úmluvu interpretoval katolický kněz Petr Piťha, který ve svém kázaní mimo jiné řekl, že rodiny za názor, že muž a žena nejsou totéž, budou roztrženy, vezmou jim děti, za jakýkoliv nesouhlas bude následovat deportace do výchovných táborů vyhlazovacího charakteru, homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, děti si budou moci zvolit pohlaví a rodiče jim ani nebudou moci dát jméno.

Piťhu po kázání podpořil také kardinál Dominik Duka. Naopak Česká ženská lobby na kněze podala trestní oznámení za šíření poplašné zprávy, protože nic z toho, co Piťha zmínil, z úmluvy nevyplývá.

autor: Markéta Šrajbrová | 24. 10. 2018 5:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama