Téměř dva stupně pod normálem. Česko má za sebou nejchladnější jaro za 34 let

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
19. 6. 2021 15:55
Česko má za sebou nejchladnější jaro své samostatné historie. Průměrně bylo 6,2 stupně - nejméně od roku 1987, kdy byly teploty vůbec nejnižší. "I ve srovnání s dřívějšími časy šlo o značně studené období," říká meteorolog Petr Dvořák. Chladnější počasí také pomohlo v boji se suchem, kterému Česko čelilo v posledních letech. Podle odborníků to ovšem neznamená, že máme roky sucha za sebou.
Foto: Michaela Danelová

Když loni v prosinci hodnotili meteorologové počasí roku 2020, zdůrazňovali, že ač byl o poznání chladnější než ty předcházející, z dlouhodobého hlediska šlo spíše o návrat do normálu po pěti letech veder a sucha.

Letos by ale mohla být situace jiná. Česko má za sebou jaro, během kterého teploty nejenže vystupovaly níž než v několika předchozích letech, ale bylo také jedním z nejchladnějších od roku 1961 a vůbec nejstudenější v samostatné historii Česka.

"Rozhodně to nebyl návrat do normálu, ale hluboko pod něj. Bylo to šesté nejstudenější jaro za posledních 60 let, takže i ve srovnání s dřívějšími, chladnějšími časy šlo o značně studené období," porovnává meteorolog Petr Dvořák.

Průměrná teplota vzduchu byla v Česku mezi 1. březnem a 31. květnem 6,2 stupně Celsia, tedy o 1,7 stupně pod hodnotou normálu v období let 1981 až 2010. Chladněji bylo naposledy v roce 1987, kdy bylo průměrně 5,2 stupně, nejméně od počátku plošného měření v roce 1961, vyplývá z dat, která Aktuálně.cz poskytlo oddělení klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.

Foto: ČHMÚ

Podprůměrné byly z hlediska teplot všechny jarní měsíce. V březnu se sice teploty od normálu ještě příliš neodlišovaly, duben se ale s průměrnou teplotou 5,4 stupně odchýlil od dlouhodobého průměru o 2,5 stupně. Květen byl s průměrnou teplotou 10,6 stupně Celsia o 2,4 stupně chladnější.

Právě dubnové a květnové teploty hodnotí Český hydrometeorologický ústav jako silně podprůměrné. Výrazně teplejší období nastalo pouze mezi 29. březnem a 1. dubnem, kdy bylo přes 20 stupňů, a ve dnech 10. a 11. května, kdy některé stanice dokonce zaznamenaly tropické dny. To byl ovšem výkyv.

Foto: ČHMÚ

Co se týče srážek, jaro 2021 jako celek odpovídalo normálu. Při pohledu na jednotlivé měsíce ale zjistíme, že zatímco březen byl srážkově jen na 58 procentech normálu a duben na 76 procentech, květen byl se 141 procenty normálu neobvykle deštivý. 

Počasí bylo letos na jaře také nezvykle proměnlivé. "Aprílové" počasí, jinak typické pro březen a duben, se letos přehouplo také do jindy ustálenějšího května. "Na vině je neobvykle dlouhé období přílivu studeného vzduchu, způsobené poměrně stálým uspořádáním tlakového pole a důsledkem studené zimy," vysvětluje Dvořák.

Za chladnější počasí může polární tryskové proudění

Odborníci tak hledají odpověď na otázku, proč bylo letos na jaře tak chladno. Meteorolog Jan Šrámek z ČHMÚ to vysvětluje nezvykle nízkou polohou polárního tryskového proudění, takzvaného jet streamu, které je vyvoláno rozdílem teplot v různých zeměpisných šířkách.

"Obvykle se tryskové proudění nachází blízko 50. stupně zeměpisné šířky, tedy v prostoru střední Evropy. Letos na jaře ležel jet stream většinou mnohem jižněji, než bývá obvyklé, a do České republiky tak trvale proudil chladný vzduch, nejčastěji od západu, severozápadu nebo severu," objasňuje Šrámek.

"V první polovině května se proudění nakrátko vychýlilo z opakujícího se scénáře a teploty se na tři dny dostaly až ke 30 stupňům, ale celkově se západní až severozápadní proudění neustále obnovovalo," dodává.

V minulých letech se tryskové proudění chovalo přesně naopak, bylo severněji než obvykle, takže k nám dlouhodobě proudil teplý vzduch od jihu. "Místo proměnlivého jarního počasí tak u nás bylo spíše jako ve Středomoří, slunečno a teplo. Ze zimy jsme skočili rovnou do léta. Letos je to úplně naopak."

Že bylo v Česku toto jaro chladněji, ovšem neznamená, že tak bylo všude v naší části světa. Když je někde období mimořádně chladné, musí být jinde mimořádně teplé, doplňuje Šrámek. "Naše chladné počasí je kompenzováno velmi teplým jarem v Rusku. Není to náhoda, v atmosféře platí zákony zachování energie. Pokud někam proudí studený vzduch od severu, na jiném místě se musí vzduch zase od jihu k severu vracet," vysvětluje.

Podle Dvořáka na cirkulaci atmosféry působí mnoho faktorů, letošní úbytek sucha ovšem dává do souvislosti s jevem La Niňa, který v posledních dvou letech probíhá v Tichém oceánu. "Globální cirkulace je La Niňou ovlivněna, i když nejvíc v oblasti Pacifiku a obou amerických kontinentů. Nicméně je dost pravděpodobné, že uplynulá evropská zima byla částečně formována tímto jevem," říká Dvořák.

Svou roli mohlo sehrát také Slunce. "Odborníci také doložili, že v době minima sluneční činnosti je zeměkoule pokrytá asi o čtyři procenta větším rozsahem oblačnosti. Minimum sluneční aktivity proběhlo v roce 2020 a nyní zvolna začíná nový 11letý cyklus," uvádí meteorolog.

Boji se suchem počasí pomohlo. Na optimismus je ale brzo

Chladnější a deštivější počasí také pomáhá zmírňovat úporné sucho, se kterým Česko v minulých letech bojovalo. Podle klimatologa a odborníka serveru Intersucho.cz Pavla Zahradníčka lze být tento rok opět o něco optimističtější.

"Letos se mírně začala snižovat půdní vlhkost v povrchové vrstvě během dubna, ale chladný a deštivější květen opět půdní profil doplnil. Nyní se opět začíná díky vysokým teplotám vysušovat svrchní vrstva do 40 cm, což není nic výjimečného. Naopak v hlubších vrstvách 40 až 100 cm je půda nasycena na obvyklých hodnotách pro toto období a to je jeden z hlavních rozdílů oproti minulým rokům," vysvětluje.

I přesto, že letos sucho zatím nepozorujeme, je ale třeba být na pozoru. "Pokud bude pokračovat současný trend růstu teplot, což klimatické modely očekávají, tak se situace příliš nezlepší, i když samozřejmě budou období, kdy bude vody dost a nebude to potřeba řešit, tak sucho se bude objevovat častěji," uvedl Zahradníček.

Stav povrchového sucha ve 23. týdnu roku 2018:

Foto: HAMR ČHMU

Podle Dvořáka optimismus není zcela namístě. "Předpokládá se, že po loňském a letošním srážkovém příznivém výkyvu dojde k návratu původního trendu zvětšování sucha. Možná že už letošní léto bude chudší na srážky a voda v půdě bude pomalu, ale jistě ubývat," říká.

Stav povrchového sucha ve 23. týdnu roku 2021:

Foto: HAMR ČHMU

Podle Zahradníčka bude v příštích měsících stav sucha mimo jiné záviset na tom, kam přijdou bouřky a doplní půdní vláhu. "Pokud vycházím z aktuálního stavu, tak lze předpokládat, že hlubší vrstvy půdy budou většinou během léta v lepší kondici než povrchová vrstva, která se bude rychleji vysušovat, ale zase se jakoukoliv srážkou brzy doplní," dodává s tím, že spolehlivě předpovědět počasí na delší dobu prostě předvídat nelze.

Video: V počasí nás čekají extrémy. Sucha budou delší a srážky možná rekordní, říká Trnka

Zjistili jsme, že se ve střední Evropě mění vlhkost k nižším hodnotám a že tenhle trend dramaticky zrychluje, upozorňuje bioklimatolog Miroslav Trnka. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 minutami

D11 u Prahy bude uzavřena kvůli demolici mostu až do 18:00

Dálnice D11 v pražských Horních Počernicích bude kvůli komplikacím při demolici mostu uzavřená až do nedělních 18:00. Stavbaři v konstrukci našli kabel, který nebyl evidován v dokumentaci a který byl pod proudem.  Kvůli kolonám navíc Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) uzavírku v průběhu odpoledne posunulo dále od Prahy. Uzavírka, která začala v sobotu v podvečer měla skončit původně dnes v 09:00. Most, který převádí Božanovskou ulici přes dálnici, byl ve špatném stavu. Příští rok začne stavba nového. Řidiči musí jezdit po objízdné trase.

"V nosné konstrukci jsme objevili kabel vysokého napětí, který nebyl nikde zanesen, v žádné dokumentaci, a byl pod proudem. Proto se práce z bezpečnostních důvodů zastavily na několik hodin. V noci se následně znovu rozjely, ale předpokládáme, že uzavírka se prodlouží až do dnešních 18:00," řekla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková.

ŘSD odpoledne rozšířilo uzavírku dálnice ve směru z Prahy až na exity 25 na Sadskou a ve směru do hlavního města na exit 18 směrem na Bříství na Nymbursku. "Práce na demolici mostu pokračují. Prioritní je pro nás v tuto chvíli směr do Prahy. O postupu prací a znovuzprůjezdnění budeme průběžně informovat," řekla ČTK ve zhruba 14:30 Lišková.

Diagnostika letos prokázala, že stav mostu se zhoršuje, zatékalo do něj. V mostní konstrukci se rozpadal beton a padal na dálnici. Před demolicí mostu byl provoz na dálnici omezen na dva jízdní pruhy v každém směru, důvodem byly přípravné práce. Provoz v Božanovské ulici bude přerušen až do dokončení nového mostu. Objízdná trasa pro osobní auta vede ulicemi Ve Žlíbku a Náchodská a pro nákladní je svedena z ulice Ve Žlíbku do Mladých Běchovic a dále po Českobrodské na Pražský okruh. Omezení se dotklo i autobusových linek 222, 224 a 221.

Zdroj: ČTK
Další zprávy