Necitliví policisté i soudci. Záleží, na koho oběti znásilnění narazí, říkají experti

Radek Dragoun Radek Dragoun
4. 6. 2021 11:45
Pokud se oběť sexuálního násilí rozhodne obrátit na policii, to, jaký zážitek si z toho odnese, záleží podle některých právníků a neziskových organizací především na tom, na jakého konkrétního policistu a následně soudního znalce a soudce natrefí. Řada z nich se totiž podle expertů nedokáže do oběti dostatečně vcítit a věc bagatelizuje. Policie to odmítá, žádná systémová pochybení neeviduje.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Zhruba pouze pět procent z 12 tisíc spáchaných znásilnění ročně se nahlásí na policii. Důvodů, proč tomu tak je, existuje hned několik: stud oběti, neuvědomění si, že to, co se jí stalo, je skutečně trestný čin, či prostá snaha negativní zážitek vytlačit ze své paměti.

Ti, kdo se nakonec rozhodnou na policii obrátit, ale podle odborníků, kteří obětem sexuálního násilí pomáhají, mohou čelit dalším nepříjemným situacím kvůli tomu, že policisté na řadě míst nejsou na podobné případy dostatečně připravení.

"Dost se to liší. Záleží na tom, na jaké policisty oběť natrefí," přitakává advokát Daniel Bartoň. "Rozdíly jsou jak regionální, protože máme regiony, o kterých víme, že tam jsou schopní policisté, kteří s tím mají zkušenosti a jsou proškolení, ale máme také regiony, kde je to velmi špatné. A také záleží na tom, na kterou část policie se oběť obrátí, tedy jestli na místní oddělení, nebo na specialisty," doplňuje.

Někdy se podle něj oběti setkávají s tím, že policisté jednají podle typických předsudků a stereotypů a na oběť se dívají s nedůvěrou, záležitost bagatelizují nebo se ptají, zda se to skutečně stalo, protože to na první pohled není patrné. V extrémnějších případech podle Bartoně dochází dokonce k tomu, že policisté se snaží oběť odradit od toho, aby podávala trestní oznámení.

"Máme celou řadu klientek, které se na policii setkaly s velmi necitlivým zacházením," potvrzuje ředitelka obecně prospěšné společnosti proFem Jitka Poláková. "Přitom strašně záleží už jenom na tom, v jaké atmosféře a v jakém prostředí žena takový čin nahlašuje, jestli jí například dají na výběr, jestli se chce svěřit ženě, nebo muži. A pak samozřejmě není vhodné, když se jí v průběhu vyšetřování vyptávají na všechny možné informace třeba z jejího předchozího sexuálního života, což jsou věci, které tam vůbec nepatří," říká Poláková.

Právník Bartoň sice uznává, že policie potřebuje zjistit, co se stalo, kdy se to stalo a za jakých okolností, vždy ale záleží, jakým způsobem takové otázky pokládají a kolikrát to musí oběť opakovat. Podle něj je ideální, když k tomu dojde maximálně dvakrát - jednou před zahájením trestního stíhání a pak ještě jednou v případě zahájení trestního stíhání.

Děláme to správně, ubezpečuje policie

Policejní prezidium však odmítá, že by policisté nějak systémově v otázkách nahlašování sexuálního násilí selhávali. "I přesto, že se obvykle nevyjadřujeme k často politickým prohlášením 'právníků' a různých neziskových organizací, jejichž hlavním cílem je zajistit si pozornost v mediálním prostoru, tak ale v této souvislosti můžeme veřejnost ubezpečit, že rozhodně neevidujeme žádné systémové nedostatky týkající se práce s oběťmi znásilnění," říká mluvčí Ondřej Moravčík.

Podle něj policisté ke každému případu přistupují individuálně a snaží se zajistit obětem co největší pocit bezpečí například právě tím, že vyslýchající je stejného pohlaví, nebo jim umožňují, aby je na výslech doprovázela blízká osoba, které důvěřují. Policisté jsou navíc pravidelně školeni na práci s oběťmi trestných činů.

"Samozřejmě v případě, že dojde k nevhodnému jednání ze strany policisty, může kdokoliv podat stížnost na jeho postup u příslušných odborů vnitřní kontroly a budeme se případem podrobně zabývat," upozorňuje mluvčí Moravčík.

Právnička Lucie Hrdá, která se dlouhodobě věnuje problematice sexuálního násilí, se domnívá, že i vzhledem k pravidelným školením se situace při policejních výsleších zlepšuje. "Mám zkušenosti, že se to lepší u policie, ale u soudu je to pořád špatné. Tam se vývoj zastavil," popisuje v rozhovoru pro DVTV

Za znásilnění jen podmínka

Na to, že mezery v oblasti sexuálního násilí mívají i někteří soudci, případně soudní znalci, kteří bývají pro stanovení rozsudku stěžejní, upozorňuje i advokát Bartoň. Ze statistiky na webových stránkách Jaktrestáme.cz vyplývá, že ze 467 osob odsouzených za znásilnění mezi lety 2016 a 2020 jich polovina odešla od soudu s podmínkou.

Iniciativa Beztrestu.cz některé rozsudky, po kterých padly jen podmíněné tresty, zveřejňuje na svých stránkách. Jedním z nich je i rozhodnutí prostějovského soudu z roku 2012, který udělil pachateli 33měsíční podmíněný trest.

"Fyzicky napadl (oběť) brutálním způsobem tak, že ji chytil rukama za krk a několikrát ji udeřil hlavou o zeď, kopal ji nohama po celém těle a za soustavného fyzického napadání jmenované přitom roztrhl tričko, osahával ji na prsou a snažil se poškozené svléci kalhoty, což se mu však pro její aktivní odpor nepodařilo," stojí v rozsudku.

"Napadením jí pak způsobil kraniocerebrální trauma s traumatickou poruchou lícního nervu, pohmoždění hlavy a páteře, tříštivou zlomeninu nosních kůstek s funkčně výrazným omezením průchodnosti nosu, otřes mozku, mnohočetné oděrky po těle a kontuze ramena a paže, mnohačetné hematomy víček obou očí s následkem vzniku šedého zákalu, s trvajícím následkem ušního šelestu, poruchy spánku, občasných závratí," pokračuje rozsudek, který uvádí, že oběť musela být v důsledku napadení hospitalizována.

Stali jste se obětí sexuálního násilí?

Než se vydáte na policejní služebnu, můžete kontaktovat některou z neziskových organizací, které pomáhají obětem sexuálního násilí, případně právníky v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, kteří by měli minimálně první konzultaci poskytnout bezplatně (oběti sexuálního násilí ale mají nárok na bezplatnou právní pomoc po celou dobu řízení nárok). Mimo jiné vám mohou poradit, na kterou policejní služebnu se vzhledem k jejich dobrým zkušenostem obrátit.

Na výslech pak můžete kromě právníka dorazit i s kýmkoliv, komu důvěřujete a v kom máte oporu. Může jít o rodinného příslušníka, známého či dobrého přítele, s jehož podporou se budete u výslechu cítit lépe.

Kontakty na obecně prospěšnou společnost proFem:

Klientská linka: 608 22 22 77
Objednání na konzultace a informace: pondělí - pátek 9-15 hodin
Linka právní pomoci: úterý 9-12 hodin, středa 17:30-20:30 hodin

Anonymní on-line chat: pondělí 9-12 hodin, středa 16-19 hodin
On-line poradna

Soud se však rozhodl za tento trestný čin udělit pouze podmínku, protože panovaly "dobré prognózy nápravy obžalovaného s ohledem na jeho dosavadní bezúhonnost". Takové rozsudky však podle ředitelky obecně prospěšné společnosti proFem Jitky Polákové vedou k tomu, že řada obětí si řekne, že kvůli takovému potrestání viníka nestojí za to absolvovat celý proces vyšetřování.

"Když si v novinách přečtou, že za podobný trestný čin, kde navíc bylo mnohem větší fyzické násilí, odejde člověk od soudu s podmínkou, tak si asi pak umíme představit, jakou budou mít důvěru v soud," popisuje Poláková.

Ne vždy navíc znásilnění doprovází i přímé fyzické násilí. Oběti bývají často v šoku a paralyzované, že se na odpor nezmůžou. To podle advokáta Bartoně způsobuje to, že někteří soudci pak mají problém určit, o jak závažný čin šlo.

Soudy dávají za znásilnění přísnější tresty než za ublížení na zdraví

Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy však upozorňuje, že podobné tresty české soudy dávají i u jiných trestných činů, které se svou závažností dají se znásilněním srovnávat a mají podobné trestní sazby.

"Pachatelé znásilnění chodí do vězení dvakrát častěji než pachatelé těžkého ublížení na zdraví, zohledníme-li i předchozí trestní minulost, která v českém trestním systému hraje zásadní roli při volbě trestu," píše Drápal ve svém příspěvku pro týdeník Respekt

Z toho Drápal usuzuje, že nelze tvrdit, že soudy s pachateli znásilnění jednají mírněji než s pachateli podobně kvalifikovaných násilných trestných činů. "To samozřejmě nevyvrací skutečnost, že se advokáti mohou často setkávat s necitlivými soudci, kteří nejsou schopni či ochotni zohlednit následky pro oběť. Spíše to ale naznačuje, že pokud tu existuje problém, pak je nejspíše širší než trestání znásilnění," pokračuje Drápal. 

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) k této kritice říká, že nelze nezávislým soudům diktovat, jaké tresty mají ukládat. "U násilných trestných činů se sexuálním podtextem jsou trestní sazby dostatečně vysoké, aby soudy individuálně mohly vyhodnotit závažnost takového závadného jednání a využít případně i horní hranici trestní sazby," říká pro Aktuálně.cz ministryně Benešová. 

Advokát Bartoň se však domnívá, že právě kvůli tomu, že znásilnění vždy nedoprovází i fyzické násilí, mají někteří soudci problém s tím, jak tvrdě viníka potrestat. 

"Potkal jsem soudce, který mi řekl, že u zlomené ruky si dokáže představit následky, protože tam je to celkem jasné. Ale jak je to s následky znásilnění? Po fyzické stránce tam nic vidět není, nejsou tam žádné modřiny ani škrábance, ale dochází tam k dost brutálnímu zásahu do oblasti psychiky. Bohužel máme relativně nízké povědomí o tom, jak tato traumatizace funguje. A pokud u soudu není znalec, který to dokáže vyhodnotit, tak soud tyto relevantní informace mít nebude," říká Bartoň.

Ani když do pokoje vejdu nahá, nedává to muži právo se na mě vrhnout, říká advokátka

Když vidím, co se strhlo po anonymních výpovědích těch žen, tak se nedivím, že v anonymitě zůstávají, říká k případu Dominika Feriho advokátka. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Senát zamítl zmrazení platů vrcholných politiků, vzrostou asi o šest procent.

Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát ve středu zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.

Rozhodnutí Senátu odsoudil premiér Andrej Babiš (ANO), označil ho za nehorázné. "Je to další podvod nové koalice na voličích," řekl.

Pro zamítnutí, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Proti jich bylo pět. Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy