Nečekaná studie: Nejsme země autovraků

Pavel Baroch
18. 2. 2007 0:00
Praha - Podle registru vozidel by průměrné stáří aut v zemi mělo být 13,87 roku. Nová studie ale tvrdí, že po silnicích jezdí vozy o dost mladší.
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Studie o zhruba 170 stranách, kterou si nechalo státní Ředitelství silnic a dálnic vypracovat u společností ATEM a EDIP, totiž zjišťovala, jaký je skutečný stav na silnicích. Jedním z výsledků průzkumu je, že úředně zaregistrované "vraky" vyjíždějí jen minimálně, anebo vůbec ne.

"Podle našich průzkumů více než čtyřicet procent vozů, které na silnicích u nás lze potkat, jsou mladší pěti let. Dokonce 8,2 procent vozů mělo rok výroby uveden jako 2005. Studie pracuje s údaji z tohoto roku," řekl Jan Hoření, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Obecně přitom platí, že nová auta jsou bezpečnější a vypouštějí do ovzduší méně škodlivin.

Registr: česká auta zestárla

Navzdory tomu, podle posledních údajů v Centrálním registru vozidel se průměrné stáří aut údajně zase o něco zvýšilo. Zatímco k 31. prosinci 2006 byl průměrný vůz starý 13,87 let, o rok dříve to bylo 13,82 let. Registr počítá "věk" ze všech nahlášených aut.

Ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek říká, že na vysokém "věku" v údajích registru se podepisují především dovozy ojetin ze zahraničí. Jejich průměrné stáří je totiž kolem 8,5 roku.

"Dovoz ojetých aut tak konzervuje současný nepříznivý stav," tvrdí Šípek.

Republika dohání Evropu

Podle studie pro Ředitelství silnic a dálnic je to ovšem jinak. Například vozidel starších dvaceti let jezdí podle nové zprávy pouze 2,7 procent.

Statistika
Autor fotografie: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Statistika

Počet lidí na auto
(podle krajů)

Hl. m. Praha 1,94 Plzeňský 2,24 Středočeský 2,28 Jihočeský 2,33 Královéhradecký 2,43 Liberecký 2,54 Pardubický 2,56 Karlovarský 2,61 Ústecký 2,62 Vysočina 2,63 Jihomoravský 2,67 Zlínský 2,93 Olomoucký 3 Moravskoslezský 3,05

 

Počet aut na hektar
(v krajských městech)

Praha

12,09

Budějovice

7,31

Brno

5,96

Plzeň

5,28

Ostrava

4,75

Pardubice

4,44

Ústí nad Labem

3,83

Hradec Králové

3,68

Liberec

3,63

Karlovy Vary

3,30

Olomouc

3,24

Zlín

2,25

Jihlava

2,20

"Rozdíl mezi Českem a starými státy Evropské unie není ve skutečnosti tak propastný, jak bylo zatím prezentováno," uvedl mluvčí ředitelství Hoření.

Dodal, že podstatný je ovšem rozdíl mezi auty, s nimiž jezdí lidé ve městě a na venkově, respektive po dálnicích a okreskách. Ve městech - a především v Praze - jsou auta výrazně mladší. Totéž platí pro dálnice.

Aut je více v Čechách

Z úředních statistik je možné vyčíst i to, kolik lidí připadá v různých regionech na jedno vozidlo, anebo jak jsou auty zaplněna krajská města.

Tyto statistiky mohou nepřímo vypovídat o tom, jak jsou obyvatelé jednotlivých oblastí bohatí, anebo jakým problémem je pro velká města atomobilová doprava.

Podle obou kritérií "vítězí" české kraje nad moravskými - automobilů je zaregistrováno více v Čechách.

Přibývá naftových motorů

Podle studie společností ATEM a EDIP v posledních letech na českých silnicích výrazně přibývá aut s naftovým motorem. V roce 2000 byl jejich podíl asi čtvrtinový, o pět let později přesáhl 42 procent. Naopak klesá počet vozů na bezolovnatý benzin.

Znamená to, že česká osobní auta jsou šetrnější ke klimatu. Jan Rovenský z české kanceláře Greenpeace řekl Aktuálně.cz, že dnešní naftový motor vypustí do ovzduší asi o třetinu méně oxidu uhličitého než benzinový motor stejného výkonu.

Auta na naftu ovšem výrazně více zatěžují životní prostředí škodlivými uhlovodíky či drobnými částicemi prachu než vozy na benzin, takže více znečišťují ovzduší ve městech.

Triumf škodovek

Výzkum také potvrdil tradiční dlouholeté prvenství vozidel Škoda na českých silnicích.

Nejenže Škoda Octavia, Fabia, Felicia a Škoda 135 obsadily první čtyři místa, ale celkový podíl této značky přesahuje 42 procent.

Druhé místo obsadil Ford, na dalších místech skončila auta Volkswagen, Opel a Renault.

Státní Ředitelství silnic a dálnic chce údaje z nové studie využít například při novelizaci výpočtových metodik - třeba té pro určení hladiny hluku z dopravy, anebo pro výpočet emisí jednotlivých škodlivin.

 

Právě se děje

Další zprávy