Čísla ukazují nárůst. Díky kroužkování při volbách se do Poslanecké sněmovny dostalo o 13 žen více, než kdyby preferenční hlasy nebyly. V nově složené dolní komoře parlamentu usedne 50 žen, tedy čtvrtina všech poslanců. Ženy dostaly 1,2 milionu preferenčních kroužků, což je o 87 procent více než u minulých voleb. Voliči navíc měli z čeho vybírat, rekordní byl už počet nominovaných žen na kandidátkách, letos poprvé přesáhl třetinu.
O vyšší počet poslankyň se před volbami zasazovala iniciativa Zakroužkuj ženu. “O naší kampani se hodně mluvilo, měla značný dosah. Předpokládáme, že jsme k výsledku skutečně přispěli,” uvádí její ambasadorka Johanna Nejedlová.
Nejvíce žen lidé zvolili za hnutí ANO, ve sněmovně jich bude 20. Jedenáct bylo zvoleno za STAN, pět za ODS a SPD a čtyři budou reprezentovat KDU-ČSL. Tři poslankyně v dolní komoře parlamentu zasednou za TOP 09, dvě za Piráty.
V jednotlivých krajích se preference voličů lišily. Nejnižší podíl poslankyň má v nové sněmovně Olomoucký a Zlínský kraj, pouze 8,3 procenta. Naopak v Karlovarském kraji lidé zvolili více žen než mužů. Poměrně vyrovnané zastoupení bude mít Vysočina, 40 procent žen a 60 procent mužů.
Nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidujících žen získala Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09 a pražská lídryně koalice Spolu. Zakroužkovalo ji 49 074 lidí. V celkovém pořadí kroužkovaných kandidátů tak byla druhá za Vítem Rakušanem (STAN), který měl zhruba o deset tisíc kroužků víc.
"Preferenčními hlasy zamíchali především nerozhodnutí voliči, kteří zvažovali několik stran. Kroužky nakonec dávali osobnostem, které znali," uvedl obecnou zásadu pro iRozhlas.cz politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci.
Právě na tom mohly vydělat kandidátky STAN, které kroužkování vyneslo do sněmovny z původně nevolitelných míst. Ze 14. místa na první se v Moravskoslezském kraji dostala pomocí preferenčních hlasů Michaela Šebelová, starostka Kunčic pod Ondřejníkem. V Jihomoravském se z 12. místa na třetí dostala Petra Quittová, starosta městské části Brno-Černovice. Podobně vystoupala ve Středočeském kraji Barbora Urbanová, zastupitelka obce Dolní Břežany.
“Samozřejmě mám radost, pořád je to ale jen padesát žen z dvou set poslanců. Ráda bych odstraňovala příčiny, proč ženy do politiky nejdou,” uvedla Urbanová pro Aktuálně.cz.
Cílem příštích voleb je alespoň třetina žen
O tom, že změna je spíše matematická, mluví i Veronika Šprincová. Ta je ředitelkou Fóra 50 %, nevládní organizace, která usiluje o vyvážené zastoupení žen a mužů v politice. “Rozdíl není velký, ve stávajícím parlamentu je 46 žen. Nově jich bude jen o čtyři více, což je ve dvousetčlenném orgánu vcelku zanedbatelné,” říká.
Pokud chce Česko patřit na Západ, mělo by podle ní mířit minimálně na 30 procent žen ve sněmovně. “To by mohl být reálný cíl pro příští volby. Optimální je vyrovnané zastoupení žen a mužů, to znamená, že je každé pohlaví zastoupeno minimálně ze 40 procent,” vysvětluje Šprincová.
Trend přibývání žen v politice je patrný v západní Evropě. Nejdále jsou severské země. V čele vlády má ženu například Dánsko či Island, ve Finsku mají ženy ve vládě sociální demokratky Sanny Marinové dokonce převahu. Ve Švédsku mají zase vyrovnaný parlament, ženy tam tvoří 47 procent poslanců. Podobně je na tom Finsko se 46 procenty či Španělsko s 44 procenty.
Právě kabinet finské premiérky Marinové vzbudil počátkem loňského roku ve světě značný ohlas. Komentátoři se pozastavovali nad tím, že vládu vedou čtyři ženy mladší 35 let. Marinová pak na Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásila, že by ženy v čele zemí neměly vyvolávat takové pozdvižení. "Vlády žen by měly být běžné," uvedla.
V Česku se o přiblížení k evropskému trendu před volbami zasazovala iniciativa Zakroužkuj ženu. “Ženská zkušenost častěji zahrnuje řešení péče o rodinu a zdraví, vzdělávání nebo bezpečného pohybu ve veřejném prostoru. Větší podíl žen ve sněmovně znamená rozhodování, které lépe zohledňuje potřeby všech,” uváděla v kampani.
V politice chybí ženský pohled, tvrdí odbornice
Větší počet žen v politice znamená lepší šanci hájit ženskou perspektivu, připomíná Marta Smolíková, ředitelka České ženské lobby. “Jde o perspektivu matek, babiček, i těch, kdo výrazně méně vydělávají. Je důležité se na věci dívat z různých úhlů, nejen mužským pohledem a životní zkušeností,” říká.
Posun vidí Smolíková u současné mladé generace. “Je pro ně mnohem přirozenější, aby se ženy mohly vyjadřovat k rozhodování o životě v naší zemi,” podotýká.
Šprincová z Fóra 50 % ale upozorňuje, že kroužkování pomohlo ženám už ve volbách roku 2010. “Lidé tehdy vyjadřovali nespokojenost s obsazením čelných míst kandidátních listin preferenčními hlasy níže umístěným. Díky tomu se do sněmovny už tenkrát dostal rekordní počet žen. Sice nižší, ale ne o tolik,” říká. Nelze tedy podle ní jednoduše říct, že by letošní počet zvolených poslankyň signalizoval lepší povědomí o genderové rovnosti.
Ženy se stále setkávají s předsudky
Proč je žen v politice méně než mužů, zkoumalo už v roce 2014 Centrum pro výzkum veřejného mínění. Dotazníkové šetření ukázalo, že se ženy o politiku zajímají ve stejné míře jako muži a jsou také členkami politických stran, tvoří 25 až 52 procent jejich členských základen. Angažují v neziskové sféře či v místních komunitách.
Překážky vidí Fórum 50 % jinde. Zmiňuje obecné předsudky k účasti žen v politice nebo tradiční model rodiny a s ním spojenou péči o děti a domácnost. Totéž popisuje nově zvolená poslankyně Urbanová ze STAN. "Je to takový pozůstatek minulosti. I v případě mužů je to teď často tak, že politice osobní život naprosto obětují,” říká.
Přestože podle Centra pro výzkum veřejného mínění hraje zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách roli jen ze čtvrtiny, 86 procent obyvatel si myslí, že zapojování žen do politiky je užitečné. Podle odborníků je tedy možné, že se počet žen v politice bude postupně zvyšovat, stejně jako povědomí o jejich roli ve sněmovně.
