reklama
 
 

"Nebylo ani čím umýt hlavu." V Přišimasech pořádně nepršelo od dubna, lidé přesto vodou plýtvají

Aktualizováno 29. 7. 2018 14:54
Studny vysychají, z kohoutku neteče voda. V obci Přišimasy na Kolínsku letos skoro nepršelo | Video: Tomáš Cetkovský, Šárka Mrázová |  02:05
Středočeské obci Přišimasy na Kolínsku se déšť, který by doplnil kritický nedostatek vody, dlouhodobě vyhýbá. Přečtěte si v repríze reportáž z jedné z nejsušších obcí v Česku.

Přišimasy (Kolínsko) - V kadeřnictví ve středočeských Přišimasech seděly tři zákaznice, na hlavě rozdělané melíry a barvy. Když jim chtěl Roman Šefl umýt vlasy, otočil kohoutkem a překvapeně zjistil, že neteče voda. "Byl to velký průšvih, protože se barvy musí opláchnout. Volal jsem starostce, co se děje, a ta mi řekla, že voda neteče, protože ve vodovodním řadu žádná není a nebude ještě několik dnů," vypráví kadeřník. V obci, která leží asi pětačtyřicet minut jízdy východně od Prahy, pořádně nepršelo už od dubna.

Vlasy nakonec Šefl zákaznicím umyl balenou vodou z místního obchodu. "Je to stres. Chci, aby zákaznice odešly v pohodě, a ne abych lítal po obci a sháněl vodu. Nerad bych, aby se to opakovalo," stěžuje si podnikatel.

Luxusní salon, který má ve svém domě u kostela, by kolemjdoucí v nevelké obci nečekal. Šefl mnoho let působil ve Spojených státech a v Praze a jeho klientelu tvoří řada celebrit. Poslední dva roky se usadil v Přišimasech, kde oceňuje klid od ruchu velkoměsta.

Poslední bouřku, která před měsícem s krátkým přívalovým deštěm způsobila víc škody než užitku, místní nepočítají. "Jak rychle voda přišla, tak odešla," říká starostka Šárka Rumanová. Sucho řeší obec s 800 obyvateli už šest let pravidelně každý rok s nástupem léta, na jaře naopak bojuje s povodněmi, které způsobuje stékající voda z okolních polí. "Déšť se nám vyhýbá. Říká se, že buď si ho vezme Labe, nebo Sázava. Pod kopcem prší a u nás svítí sluníčko. Musíme se s tím ale nějak popasovat," poznamenává bývalý starosta Pavel Frank.

Kritické jsou podle starostky Rumanové hlavně první prázdninové víkendy, kdy do vesnice najedou chalupáři a místní obyvatelé si napustí bazény, které jsou vidět téměř u každého domu. Paradoxně je často obklopuje seschlá tráva, žloutnoucí keře a stromy. Přestože někteří starousedlíci mají stále studně, většina místních obyvatel čerpá vodu z vodovodního řadu. "Zaznamenali jsme, že s ní neumí hospodařit a využívají ji k zalévání, napouštění bazénů a mytí aut. To vidím jako nejzásadnější problém," kritizuje Rumanová.

Každoročně vydává vyhlášku o zákazu plýtvání s vodou. "Bohužel musím konstatovat, že není podpořena legislativně. Nedá se vymáhat. Je to spíše o ohleduplnosti," říká a věří, že novela vodního zákona, kterou chystají ministerstva zemědělství a životního prostředí, to změní. 

O restrikcích starostka zatím neuvažuje. Chce občany přimět k tomu, aby se o používání vody sami naučili přemýšlet. Za negativní ale považuje to, že zákon lidem umožňuje uplatnit si odpočty na vodu, takže je jim prý jedno, jak s vodou nakládají. "To nám v myšlence, aby vodu používali hospodárně, vůbec nepomáhá," dodává.

O tom, kdo kropí kohoutkovou vodou, má prý starostka dobrý přehled díky všímavým sousedům. "Většinou obdržíme první informaci od provozovatele, že dochází zásoby ve vodojemu. Pak pomocí sociálních sítí rozesíláme zprávy a informujeme místním rozhlasem. Reakce na to je, že se každý začne zásobovat," popisuje.

Přišimasy a celé Kolínsko mají velký problém se zásobami podzemních vod. Jak připomíná pedolog Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, který v obci bydlí, je to hlavně kvůli mírným zimám bez sněhu. Intenzivní přívalové srážky ke vsakování vody nepřispívají, voda z krajiny odtéká a naopak škodí. Sucho bude čím dál intenzivnější a širší, dodává.

"Tento region patří dlouhodobě k problematickým. Problémy s vodou začínají být v Česku velmi vážné. Místa, kde voda došla už na jaře, varují, aby se s tím něco dělalo," upozorňuje.

Kolínsko patří podle nové analýzy portálu Intersucho do seznamu osmi okresů, které letošní sucho výrazně zasahuje. Kromě něj je zde i Kutná Hora, Chrudim, Pardubice, Jindřichův Hradec a Tábor, Olomouc, Vyškov a také většina jižní Moravy.

Obec využívá dva starší vrty ze začátku 90. let, ty ale při větším odběru už nestačí. Vedení obce proto uvažuje o novém vrtu a plánuje si zažádat o dotace, které vypsalo ministerstvo životního prostředí. Situaci ztěžují podle Franka i zemědělci, kteří na okolních pronajatých polích hospodaří a je jim jedno jak.

V Přišimasech, jejichž název údajně vznikl z věty "Přišly masy lidí", kdysi působili hlavně drobní zemědělci, ti ale po nástupu komunismu skončili. Jejich potomci po sametové revoluci neměli o pokračování na zničeném majetku zájem, vypráví bývalý starosta. "Teď se spíš hledí na zisk z pole a ne na to, jak s polem hospodařili naši dědové, kteří je pro naše děti chtěli zachovat v dobrém stavu," posteskl si Frank.

autor: Šárka Mrázová | 27. 7. 2018 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama