NBÚ vyvinul nové šifrované mobily. Proč je politici nechtějí

Stát léta platil vývoj speciálního šifrovacího programu. Mnozí politici ho ale nevyužívají, někteří z nich zase dávají přednost soukromým firmám, aby nemuseli vyhovět náročným podmínkám NBÚ.
Bohuslav Sobotka píše textovou zprávu.
Bohuslav Sobotka píše textovou zprávu. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Odborníci z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) nedávno v tichosti dokončili novou verzi speciálního šifrovacího programu, který by měl vrcholným politikům umožnit telefonovat s minimálním rizikem, že je někdo odposlouchává.

Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz, mnozí čeští politici nemají o šifrované mobily zájem. Pokud by si například ministr financí Andrej Babiš nedal pozor a řešil po telefonu citlivá témata, snadno by jeho hovor mohl poslouchat i někdo nepovolaný.

Šéf vládního hnutí ANO totiž nepoužívá pro komunikaci speciální šifrovaný přístroj, kterým NBÚ nově vybavil ministry Sobotkovy vlády. "Používám normální nešifrovaný aparát," potvrdil Babiš pro Aktuálně.cz.

Přitom v zahraničí je běžné, že nejvyšší ústavní činitelé hovoří zásadně do kódovaných přístrojů. Třeba americký prezident Barack Obama bojoval po nástupu do úřadu s tajnou službou o to, aby si mohl ponechat svůj soukromý telefon. Nakonec ale dostal speciálně upravený přístroj a jeho soukromou e-mailovou adresu zná údajně jen desítka lidí.

Vicepremiér kódovaný přístroj ani nedostal 

V tuzemsku však neplatí tak přísná pravidla a politiky k používání šifrované komunikace nikdo nenutí. Kromě Babiše používají vlastní přístroj i další ministři, které deník Aktuálně.cz oslovil. A přiznávají, že ten kódovaný od NBÚ mají povětšinou uložený v trezoru, maximálně na něm občas zkontrolují přijaté SMS.

"Volám z něj jen sporadicky, neboť není možné telefon používat k běžnému provozu. Aby vše fungovalo, musí mít druhá strana stejné vybavení," říká ministr dopravy a Babišův kolega z ANO Antonín Prachař.

Vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek dokonce kódovaný přístroj ani nevyfasoval. "Nevidím k tomu ani důvod," tvrdí Bělobrádek s tím, že po telefonu žádné tajné věci stejně neřeší. Ministerský předseda Bohuslav Sobotka z ČSSD na dotazy k tématu nereagoval.

Obava ze špionů

Stát si vývoj speciálního šifrovacího programu léta platil. Začal jej připravovat už v roce 2007 a pracovali na něm IT odborníci přímo z NBÚ.

Současnou verzi dokončili nedávno, přesné datum nebo další detaily včetně parametrů a možnosti použití ale s odkazem na zákon o utajovaných informacích odmítají uvést.

"Disponujeme nyní kryptografickým komunikačním systémem, který umožňuje utajovanou hlasovou komunikaci," říká jen obecně mluvčí bezpečnostního úřadu Radek Holý.

Takzvané kryptovací telefony, které na pohled připomínají klasický iPhone, slouží primárně k utajené komunikaci v případě ohrožení republiky nebo při strategických rozhodnutích. NBÚ je nicméně umožňuje používat i mimo speciálně zabezpečenou místnost, která dostala akreditaci bezpečnostních úředníků.

Politikům tak nic nebrání v tom, aby tímto způsobem nejen chránili své hovory, ale komunikovali přes kódy i se spolustraníky. Kromě politických špiček NBÚ nabízí svůj software i dalším zákonodárcům – poslancům či senátorům, kteří mají přístup k utajovaným skutečnostem i bez bezpečnostní prověrky.

Čtěte v HN Víkend

Angela Merkelová - telefon - smartphone - Blackberry - Z10

Jak vypadá byznys se šifrovanými telefony, kdo je lídr trhu a co všechno si lze objednat?

Čtěte velké téma v magazínu Víkend HN, který vychází v pátek 13.6.

Řada z nich si však telefon od NBÚ raději zabezpečit nenechává. Museli by totiž plnit velmi přísné podmínky použití a mají obavu, že by se ocitli pod kontrolou státních špionů.

"Já sám nic takového nemám, ale slyšel jsem, že majitelé takových přístrojů bývají často objektem zájmu jistých institucí," řekl opoziční poslanec za TOP 09 František Laudát.

Soukromá konkurence

Politici tak při zabezpečení telefonů proti odposlechům dávají přednost raději soukromým firmám. A to i přesto, že za službu musí draze zaplatit. Dvouletá smlouva na kryptovaný telefon vyjde přibližně na 70 tisíc korun.

Jak zjistilo Aktuálně.cz z několika na sobě nezávislých zdrojů, ještě před vypuknutím loňské kauzy Nagyová důvěřovala privátním společnostem až třetina vrcholných politiků v zemi.

Šifrovaným telefonem od soukromníků volal například současný místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (STAN), který si ho údajně pořídil spolu s několika kamarády. Naposledy ho ale podle svých slov použil zhruba před půldruhým rokem. Teď už v tom prý nevidí smysl.

"Dnes už neexistuje nic, co by se nedalo rozšifrovat," říká Gazdík. Nepamatuje si už ale, u které firmy si telefonování nechal zakódovat.

Další oslovení politici popřeli, že by šifrovaný telefon kdy používali. Jde například o náměstka ministra školství a někdejšího člena komise NBÚ Petra Hulinského (ČSSD) nebo poslance Petra Bendla (ODS). "Ani jsem nikdy takový telefon nedržel v ruce," řekl Marek Benda z ODS.

Kódování od utajených vlastníků

Jedničkou na tuzemském trhu v oblasti kódovaných telefonů je společnost CircleTech, jejíž šifrované přístroje používají nejen politici, ale i byznysmeni.

Firma však může být bezpečnostním rizikem - jejím polovičním vlastníkem je totiž od loňska firma Hightech investiční s utajovanými majiteli.

Se společností Hightech investiční je spojován exministr spravedlnosti Pavel Němec - právě jeho advokátní kancelář totiž firmu založila a navenek ji také zastupuje.

Němec však jakoukoli spojitost vždy odmítal. "Této firmě, stejně jako řadě dalších, poskytuje naše advokátní kancelář právní servis," řekl exministr Hospodářským novinám loni krátce po uzavření obchodu.

"S Pavlem Němcem se dlouho známe, advokátní kancelář, ve které je partnerem, pro nás zajišťuje již několik roků právní služby. Je tedy logické, že zajišťuje právní servis i ve věcech spojených s převodem obchodního podílu," komentoval jednatel CircleTechu Marian Kechlibar.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Airbnb kvůli pandemii ztrojnásobila čtvrtletní ztrátu na 1,2 miliardy dolarů

Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává ubytování v soukromí, v prvním čtvrtletí hospodařila s čistou ztrátou 1,17 miliardy dolarů (24,6 miliardy Kč), což je meziročně nárůst na více než trojnásobek. Tržby se ale zvýšily o pět procent na 887 milionů USD (18,7 miliardy Kč), uvedla firma ve své výsledkové zprávě. Na hospodaření stále doléhají dopady koronavirové krize a s ní spojené omezení cest.

Tržby jsou ale vyšší i ve srovnání s rokem 2019, tedy s obdobím před pandemií. Firma také zaznamenala nárůst počtu rezervací, což dává do souvislosti s ustupující pandemií a s očekávaným návratem k masovému cestování. K vysoké ztrátě v prvním čtvrtletí částečně přispěly i výdaje, které má firma s obsluhou dřívějších úvěrů.

Protipandemická opatření mají negativní dopady na tržby Airbnb v celém světě, zejména ale v Evropě. Růst poptávky po cestování firma zaznamenala ve Spojených státech, zájem registruje u pronájmů blízko pláže a na horách. U rezervací ve městech, kde byl před pandemií zájem tradičně velmi silný, se zatím nic zásadního nezlepšilo.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Ministr Arenberger musí vysvětlit pronájem své nemovitosti vinohradské nemocnici, sdělil Babiš

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) do detailu vysvětlit záležitost týkající se toho, že pronajímal svoji nemovitost vinohradské nemocnici, kterou řídil. Upozornil na to ve čtvrtek server Seznam Zprávy. Babiš o tom s Arenbergerem ráno hovořil. Zároveň sdělil, že chce dokončit kontrolu hospodaření nemocnice.

"Ráno jsem seděl s panem ministrem a požádal jsem ho, aby do detailu ty věci vysvětlil," uvedl Babiš. "Je to pochybení, je to špatně a musí to vysvětlit. Já určitě dokončím nějakou kontrolu hospodaření nemocnice, kde byl ředitelem, abychom se přesvědčili, že je všechno v pořádku," doplnil.

Web Seznam Zprávy napsal, že Arenbergerovi patří areál bývalého státního statku v obci Netřeba na Mělnicku a v jedné z jeho budov sídlí archiv Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Arenberger objekt nemocnici pronajal v roce 2013. Nemocnici vedl od října 2019, předtím v ní byl náměstkem ředitele pro vědu a výzkum.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lesy ČR loni díky státní podpoře měly zisk 44 milionů Kč po minulé ztrátě 790 milionů Kč

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) loni skončilo ziskem 44 milionů korun po předloňské ztrátě 790 milionů korun. Zakončit loňský rok v plusu podniku pomohly peníze od státu na kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kůrovcové kalamity ve výši 2,3 miliard korun, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě za loňský rok utrpí ztrátu až 1,9 miliardy. Kompenzace za nižší ceny dřeva dostali od státu i další vlastníci lesa. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

"Výsledek velmi pozitivně ovlivnily státní prostředky kompenzující snížení cen dřevní hmoty. Peníze ale hned lesům vracíme při obnově. Naše loňské náklady na pěstební činnost dosáhly bezmála 3,5 miliard korun a zvýšily se o 21 procent oproti roku 2019," uvedl generální ředitel podniku Josef Vojáček. Podnik podle něj také v souladu se Strategií rozvoje podniku z prosince 2020 opět začal tvořit podnikový rezervní fond. "Ten je zásadním zdrojem při nenadálých událostech a kalamitách," uvedl Vojáček.

Podnik loni vysadil 74 milionů sazenic a zalesnil 16.000 hektarů, z toho 3790 hektarů přirozenou cestou. Letos podnik plánuje zalesnit 21.000 hektarů holin a vysadit rekordních 85 milionů sazenic. Plocha holin kvůli masivní těžbě kůrovcového dřeva ke konci loňského roku ve státních lesích vzrostla o šest procent na 32 544 hektarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy