Sobotka: Váhavý střelec, který má řešit nejtěžší krizi

Karel Hvížďala
9. 1. 2014 15:30
Buď z něho pod tíhou nového úkolu vytryskne nečekaná energie, nebo v politice skončí.
Bohuslav Sobotka.
Bohuslav Sobotka. | Foto: Reuters

„Jakmile se Sobotkovi nepodaří v dohledné době sestavit vládu, preference ČSSD i babišovcům začnou klesat, občané se od nich začnou odklánět a s tím může Zeman kalkulovat. Koneckonců již v roce 2010 ČSSD zvítězila ve volbách a nedokázala sestavit vládu. Proto je situace pro Sobotku tak těžká," píše pro Aktuálně.cz Karel Hvížďala.

Bohuslav Sobotka je váhavý střelec, který má řešit nejtěžší krizi od roku 1989.

Možná bychom mohli dokonce dodat: spořádaný, suchopárný a loajální, který se až do podzimu 2013, ať byl v jakékoliv funkci, nikdy nijak výrazně neprofiloval. Teď se dostal do možná nejsložitější situace, která u nás nastala po listopadu 1989. Buď z něho pod tíhou nového úkolu a zátěže vytryskne nečekaná energie a on ve zkoušce obstojí, nebo v politice skončí. Jeho osud je na vahách a v nich se taky narodil.

Viděno v kontextu staré Evropy, alfasamci typu Blaira, Sarkozyho a Berlusconiho politiku opustili a přicházejí konsensuální politici typu Merkelové a Hollanda. V kontextu střední Evropy je tomu naopak: tam se derou k moci lidé s autoritářskými sklony, viz Orbán, Fico či Zeman a možná zase i Kaczynski, a tím se tato část Evropy zase přibližuje Ukrajině a Rusku, kde již vládnou prezidenti za pomoci místních oligarchů.

A také situace, že prezident s premiérem jsou ve střetu, není ničím neobvyklým: Idyla, která v tomto směru vládne v poslední době v Německu mezi Merkelovou a Gauckem, je v Evropě dost výjimečná. U nás za celých bezmála pětadvacet let trvala jen velmi krátce, když byl na Hradě Havel a premiérem Špidla: ti se v celkovém vnímání světa shodli, ač jeden byl ortodoxní sociální demokrat a druhý jen intelektuál s levicovými sklony. Oba ale byli jasně proevropští.

I situace, že o vedení strany usilují dva hráči, není v Evropě ničím výjimečná. Na české politické krajině je výjimečné jen to, že ten, kdo prohrál, není ochoten si porážku přiznat, nečeká do dalšího sjezdu na novou příležitost a vede proti vítězovi permanentní kampaň za pomoci svých příznivců a prezidenta.

Oba mají totiž zájem na tom, aby byla u moci co nejdéle Zemanova vláda bez důvěry Parlamentu a nová vláda se neustavila, což by mohlo vést k mimořádnému sjezdu, kde by byl Sobotka svržen jako neschopný. Prezident by pak rychle jmenoval svou vládu v čele s Haškem. Takový by mohl být jeden z jejich plánů - jenže ani tato vláda by nemusela dostat důvěru.

Chyba, která se může vymstít

Proto handrkování o Sobotkově vládě se může táhnout velmi dlouho kvůli lustraci pana Babiše i přeplněnému diáři prezidenta či dokonce i možné kompetenční žalobě, i když její podání je komplikované. Navíc prezident před jmenováním vlády chce hovořit s každým ministrem zvlášť. Zeman, zdá se, může mít snahu rozložit nejen sociální demokracii, ale i koalici a ANO 2011 a zavést korporativistický systém: jakmile se Sobotkovi totiž nepodaří v dohledné době sestavit vládu, preference ČSSD i babišovcům začnou klesat, občané se od nich začnou odklánět a s tím může Zeman kalkulovat. Koneckonců již v roce 2010 ČSSD zvítězila ve volbách a nedokázala sestavit vládu.

Proto je situace pro dvaačtyřicetiletého Sobotku tak těžká. Předsedou strany je od března 2011 (až po druhém kole), ale až po tříletém handrkování o vedení ČSSD skutečně částečně zvítězil. Nejprve po nedobrém výsledku voleb v říjnu 2013: dostali jen dvacet místo očekávaných třiceti procent, předsednictvo pod taktovkou Haška vyzvalo Sobotku, aby odstoupil.

Přesně podle prognózy komentátorů - čím víc ČSSD s Haškem předčasné volby "prohraje", tím víc vyhraje sám Hašek: po volbách vstal z mrtvých. Tehdy se sice poprvé Sobotka rázněji vzepřel, podnikl spanilou jízdu po regionech a souboj s Haškem v takzvaném minisjezdu v pražském hotelu Olšanka v listopadu 2013 vyhrál. Ale ne hlavně svým vlastním umem, nýbrž kvůli nedočkavosti svého rivala.

Ten se totiž se svými příznivci okamžitě po vyhlášení výsledků voleb, které zbořily představy Miloše Zemana o budoucím uspořádání země, odebral tajně do Lán, aby vymýšlel plán B, když nevyšla prezidentova představa o vládě sociálních demokratů se Zemanovci a s tichou podporou komunistů. A protože Hašek schůzku vehementně popíral i v přímém přenosu v České televizi, byl nucen rezignovat z vedení strany stejně jako jeho společníci, pánové Jeroným Tejc a Zdeněk Škromach. To požadovali i někteří straníci za poměrně značné podpory veřejnosti, dokonce bylo uspořádáno několik demonstrací na podporu Sobotky.

Sociální demokracii "slouží" Bohuslav Sobotka už od studentských let, věnoval jí i svou diplomovou práci.
Sociální demokracii "slouží" Bohuslav Sobotka už od studentských let, věnoval jí i svou diplomovou práci. | Foto: Reuters

Podle některých znalců však přesto z 50 poslanců má možná až 22 na své straně stále Hašek. A zřejmě už tehdy se stala první vážnější chyba, která se Sobotkovi může vymstít, když vedoucí představitelé této staré strany (založena byla v roce 1878) klamali veřejnost a předseda se s lháři důsledněji nevypořádal a nechal je v dalších funkcích, nedonutil je k odstoupení, když už je nemůže zbavit poslaneckého mandátu. To totiž jen umožnilo, aby lháři začali útoky považovat za štvavou kampaň.

Něco takového by se rovněž ve staré Evropě nejspíš nemohlo stát. A ve Spojených státech už vůbec ne: Tam by v politice kvůli lhaní museli bezpodmínečně skončit.

Soupeři: Mstivec a rváč

Sobotka se stal šéfem vyjednávacího výboru o nové vládě spolu se svými lidmi - Milanem Štěchem, Milanem Chovancem, Alenou Gajdůškovou a Lubomírem Zaorálkem. A straníci nakonec odmítli svolat i mimořádný sjezd, což Sobotkovi usnadnilo vyjednávání.

Sjezd by se zřejmě uskutečnil jen v případě, že by se Sobotkovi nepodařilo ustavit vládu. Po 72 dnech, dne 6. ledna 2014, byla ale podepsána koaliční smlouva, kterou v pátek 10. ledna má spolu se jmény navrhovaných ministrů donést Sobotka prezidentovi na Hrad. Ale i kdyby vláda byla po čase jmenována a dostala důvěru, konec bitev v našich podmínkách by neskončil, protože lháři již těsně po odstoupení skrytě pohrozili poslaneckou neposlušností, když uvedli, že budou ve Sněmovně hlasovat pro věci, které jsou v souladu s ČSSD, a ne s dohodnutým koaličním programem.

Další možné nebezpečí spočívá v tom, že navrhovaná vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL má sice ve Sněmovně 111 hlasů, ale kdyby lháři a jejich přívrženci hlasovali proti vládě, Zemanova vláda bez důvěry by mohla vládnout dál, i když tato varianta není moc pravděpodobná: to by znamenalo skutečné rozštěpení ČSSD. To je zřejmě ale i důvod, proč hned v lednu 2014 upozornil Sobotka znova na problém duplování funkcí hejtmana a poslance a vyzval Haška, aby se rozhodl, čím chce být. Haškova klika na jižní Moravě se však za něj postavila a prohlásila, že má do března času dost.

Prezident je mstivec a Hašek urputný rváč, do svého uniklého vítězství investoval mnoho milionů do poradců a na kampaně a je řadě lidí zavázán, proto se oba tito hráči tak snadno nevzdají.

Sobotka naproti těmto lstivým dravým hráčům působí velmi vyrovnaným dojmem. Říká o sobě: "Nezašlapávám protivníky a nenajdete za mnou poníženého člověka. Je to pro mne i osobně důležité, abych sám se sebou mohl vyjít."

Cílevědomé budování kariéry

Navíc si je zřejmě vědom toho, že je zasloužilým členem ČSSD (Zeman vstoupil do ČSSD v roce 1992 a Hašek až v roce 1998): už jako gymnazista se podílel od prosince roku 1989 na obnovení její činnosti v Brně a pak už ve straně pracoval kontinuálně i při studiu práv v Brně, kde absolvoval dvaapadesátistránkovou magisterskou prací na téma Vývoj sociální demokracie v českých zemích. Téma je to tedy spíše historické či politologické než právní, rozsah trochu nestandardní, což už jasně ukazuje na jeho budoucí směřování: víc se věnoval straně než studiu.

Svou kariéru si budoval velice cíleně, i když ne moc hlasitě: Poslušně kryl záda všem premiérům od Zemana přes Špidlu, Grosse až po Paroubka. Od roku 1996, tedy rok po studiu, už byl poslancem za Jihomoravský kraj, ministrem financí (2002 až 2006), z té doby je taky podezírán, že dovolil privatizaci OKD či že se řádně nevypořádal s Mosteckou uhelnou, což za něj musela učinit až švýcarská justice.

K tíži mu je možné přičíst i to, že ve vedení ČEZ vyměnil pana Míla za pana Romana, i privatizaci Škody Plzeň hned na počátku své ministerské kariéry. Nebo že jmenoval pana Tvrdíka do čela Českých aerolinií bez výběrového řízení: společnost se pak záhy dostala do červených čísel a nakonec musela být prodána.

Bohuslav Sobotka na srazu svých příznivců: tentokrát nad Michalem Haškem a spol. vyhrál.
Bohuslav Sobotka na srazu svých příznivců: tentokrát nad Michalem Haškem a spol. vyhrál. | Foto: Ludvík Hradilek

K jeho chybám lze taky připočíst i to, že veřejně přiznal, že si byt koupil z peněz určených na poslanecké náhrady, které mají sloužit k výkonu funkce: šlo asi o pět milionů. Dostal se k nim tak, že papírově bydlel na Moravě a pobíral za to peníze. I tato okolnost je v kontextu Evropy nemorální. Nedávno z podobných důvodů vtrhla policie do britského parlamentu, aby tyto věci prošetřila. Nikdo se tam na imunitu neodvolával a šéf parlamentu prohlásil, že policie samozřejmě k takovému zákroku měla oprávnění.

Asi za největší Sobotkův neúspěch při výkonu ministra je možné považovat zvýšení rozpočtového schodku na 406,6 miliardy, což znamenalo zdvojnásobení státního dluhu, a to v době sedmiprocentního růstu HDP. A záhadou zůstává, proč Sobotka odpustil dluhy některým vybraným firmám, jako byly Hasil a.s. či třeba Zbrojovka Vsetín - nástroje.

S financemi může mít problém i možná budoucí trojkoalice: Na splnění předvolebních slibů podle Sobotky bude třeba 40 miliard a čert ví, kde je vezmou. Jen lepším výběrem daní, když se daně nezvýší, to asi půjde těžko.

Z poslední doby lze zmínit Sobotkova silná slova a nesplnitelné návrhy na změny církevních restitucí i výhrady vůči ČNB, i když musí vědět, že do její kompetence, i kdyby byl premiérem, zasahovat nesmí a nemůže. O Sobotkovi se proto říkalo: dobrý straník, ale špatný ministr.

Jenže Sobotka se pohybuje v prostředí, kde všechny zmiňované kroky, které učinil, jsou od partajního sekretariátu zřejmě vyžadovány a politická kultura v zemi je taková, že veřejnost popsané chyby politikům toleruje. O politicích si totiž myslí většinou to nejhorší.

Sobotka svou umírněností a někdy třeba až mdlým a toporným či sošným vystupováním si ale možná právě proto získal na veřejnosti své příznivce a někteří občané jeho jemnost oceňují. Zároveň si tvrdě hájí své soukromí: jeho ženu ani děti neznáme.

V souladu s touto charakteristikou se zachoval, když byl napaden na jednom předvolebním mítinku. Jen lakonicky poznamenal: "Dostal jsem vajíčkem do obličeje. Docela to bolí. Rajčetem do břicha. Nic moc. A pak ještě mockrát vajíčkem do různých částí těla. Po chvíli vás to přestane bavit."

Jindy dodal: "Ostré souboje jsou sice pro veřejnost zajímavé, ale život občana nezlepší, protože se nikdo s nikým nebaví a jenom si nadávají." Rezervovaný je většinou i ve výrocích, které se týkají jeho rivalů: snaží se o korektnost. Když se ho optali na Haška, řekl: "Jde o střet dvou politických kultur." A totéž samozřejmě platí i o stylu prezidenta. 

Jakou šanci tedy bude mít Sobotka v nastávajících soubojích, je velmi těžko odhadnout, protože stačí několik i menších chyb a nastraženými vlčáky, připravenými kdykoliv zaútočit, bude smeten. Jeho soupeřem totiž, pokud bude vláda jmenována, nebude jen Zeman s Haškem, ale i Andrej Babiš. A pokud by Zemanovi při jednání o ministrech ustoupil, budeme mít na Hradě monstrum, jak řekl právník Kysela: premiér by mu musel ustupovat neustále, stačilo, že zatím ustoupil při nominaci Vladimíra Špidly.

Vše je tedy ve hvězdách, ale ty hovoří zatím pro Sobotku: Uran mu sice klade v různých obdobích roku nástrahy, přičemž jedním z těchto období je hned leden a únor, kdy svými vynalézavými triky přetahuje na svou stranu i patronku Venuši... Váhy 3. dekády (13. 10. - 23. 10, což je datum Sobotkova narození.) mají ale nyní největší protekci! Kariéra a úspěch jsou prý zvýrazněny i Jupiterem!

Pravda je, že prezidentovy preference klesají a že by si žádné další výrazné extenzivní kroky nejspíš neměl dovolit, i když je ústavně neodpovědný. Takže by se mohli se Sobotkou nakonec na nějakém kompromisu dohodnout.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Salák vychytal střelce Viťazu a má druhé čisté konto v sezoně

Brankář Alexander Salák udržel podruhé v sezoně KHL čisté konto a pomohl hokejistům Dinama Riga k domácí výhře 4:0 nad Viťazem Podolsk. Lotyšský celek se díky tomu v tabulce Bobrovovy divize bodově dotáhl na předposlední Čerepovec.

Na Salákovu branku mířilo 28 střel, bývalý český reprezentant si se všemi poradil. Nulu předtím Salák vychytal v říjnovém utkání s Čeljabinskem, celkově se mu to v základní části Kontinentální ligy povedlo už pojedenadvacáté.

KHL:

Vladivostok - Jokerit Helsinky 3:2 po sam. nájezdech, Kunlun Red Star - Petrohrad 2:3 v prodl., Magnitogorsk - HK Soči 1:0, Dinamo Riga - Viťaz Podolsk 4:0 (čisté konto Salák).

Tabulka:

Východní konference:

Charlamovova divize:

1. Kazaň 27 20 1 1 5 86:45 43
2. Magnitogorsk 28 11 3 5 9 66:61 33
3. Nižněkamsk 29 10 5 3 11 72:70 33
4. Novosibirsk 25 13 1 4 7 53:50 32
5. Jekatěrinburg 25 8 5 2 10 62:65 28
6. Čeljabinsk 29 8 2 2 17 49:74 22

Černyševova divize:

1. Omsk 27 14 2 4 7 69:56 36
2. Ufa 27 12 4 3 8 68:55 35
3. Barys Nur-Sultan 26 11 3 5 7 53:49 33
4. Vladivostok 26 9 6 1 10 59:60 31
5. Kunlun Red Star 27 9 3 3 12 58:65 27
6. Chabarovsk 26 8 1 4 13 42:56 22

Západní konference:

Bobrovova divize:

1. Petrohrad 29 10 6 4 9 70:60 36
2. Dynamo Moskva 27 13 2 3 9 73:63 33
3. Spartak Moskva 28 9 5 4 10 71:72 32
4. Jokerit Helsinky 25 9 4 4 8 67:67 30
5. Čerepovec 28 4 4 6 14 53:76 22
6. Dinamo Riga 28 7 3 2 16 51:86 22

Tarasovova divize:

1. CSKA Moskva 27 16 3 2 6 83:44 40
2. Viťaz Podolsk 27 11 4 5 7 63:57 35
3. Nižnij Novgorod 29 9 6 2 12 81:78 32
4. Jaroslavl 27 11 3 0 13 68:69 28
5. HK Soči 27 8 1 5 13 52:68 23
6. Dinamo Minsk 26 5 3 6 12 64:87 22
Zdroj: ČTK
Další zprávy