Komentář: Češi ani Rakušané nemyslí na veřejný zájem

Karel Hvížďala
7. 9. 2013 18:00
Česko, Německo a Rakousko čekají volby. A podle prognóz všude přijdou změny.
Foto: Aktuálně.cz

V politologii se stavu, který vládne hlavně u nás a v Rakousku, říká negativní demokracie, protože na členy pospolitosti neklade žádné větší nároky. Tato demokracie je pojímána pouze jako procedura řízení mocenských vztahů, která má umožnit jedincům sledovat vlastní zájmy, píše v komentáři o styčných i rozdílných momentech nadcházejících voleb u nás, v Německu a v Rakousku Karel Hvížďala.

Na podzim roku 2013 se bude volit nejen u nás, ale v září v rozmezí jednoho týdne proběhnou volby i u sousedů v Německu a v Rakousku a všude prognózy agentur signalizují změny.

V Německu podle zářijových odhadů renomovaných agentur Forsa, Infratest či Emnid by CDU/CSU dostaly asi 40 až 43 procent hlasů, sociální demokraté 22 až 25 procent, levice sedm až osm procent a liberálové FDP se pohybují kolem pětiprocentní hranice, takže by se nemuseli dostat do Bundestagu, a pokud ano, stejně by s CDU/CSU neměli nadpoloviční většinu. To by znamenalo - protože černo-zelenou koalici obě strany odmítají, stejně jako velkou koalici - nejspíš opakování voleb. Za zmínku stojí, že na volebních lístcích se kromě šesti etablovaných stran nachází dalších jedenáct politických subjektů.

V Rakousku je situace trochu jiná, tam vládní strany mají u všech agentur jasnou většinu: sociální demokraté (SPÖ) 26 až 28 procent, lidovci (ÖVP) 22 až 24 procent a svobodní (FPÖ) zemřelého populisty Haidera 19 až 20 procent. Zelení se pohybují mezi 14 až 16 procenty, ale překvapení může způsobit nová strana podnikatele Franka Stronacha, která má 7 až 9 procent.

Jeden z posledních průzkumů dokonce podnikateli Stronachovi, který připomíná našeho Andreje Babiše, předpověděl i 11 procent hlasů. Potenciál jeho Team Stronach, jak se strana jmenuje, roste s tím, jak ubírá hlasy hlavně svobodným a jak přesvědčuje ty, co nechodí tradičně k volbám. Na voliče má asi taky velký vliv, že tento miliardář zveřejnil své daňové přiznání, a to v době, kdy se na lidovou stranu provalil korupční skandál: ÖVP přijala od Telecomu peníze, které je možné považovat za úplatek. A podobně Telecom poskytl peníze i sociálním demokratům (SPÖ).

Rozdíl mezi podnikateli a politiky Babišem a Stronachem je ale zřetelný: Zatímco pan Babiš chce zlepšit podmínky pro české firmy a podnikatele, hovoří o lepším standardu pro ty, kteří chtějí pracovat, a slibuje prosperující stát, tedy vlastně to, co slibují všechny strany, tak pan Stronach, osmdesátiletý miliardář, který vybudoval v Kanadě automobilové impérium Magna a do Rakouska se vrátil až v osmdesátých letech, přichází alespoň s jednou konkrétní myšlenkou: Navrhuje pro příští rok referendum o setrvání země v měnové unii.

Ostrými výroky proti euru oslovuje pan Stronach podle rakouských analytiků až 30 procent voličů, protože roste nespokojenost se způsobem řešení dluhové krize. Pan Babiš je konkrétní jen v návrzích na přímé volby starostů a primátorů a v prosazování většinového volebního systému. To jsou věci, které se tak přímo každého občana, který se o politiku nezajímá, nedotýkají.

Nejzřetelnější rozčarování z politiky se v obou zemích projevuje hlavně nechutí mladých lidí chodit k volbám. V Německu se odhaduje, že letos nepřijde k volbám až 30 procent lidí a v Rakousku to bude něco málo přes 20 procent. Tendence je tam ale rovněž stále klesající. Jedna z nejnižších účastí je ve Švýcarsku, kde v roce 2007 nepřišlo k urnám ani 50 procent voličů.

Negativní a pozitivní demokracie

Mladí v Rakousku vyčítají politikům, že se nestarají o jejich problémy a že vlastně již léta prodávají staré nápady. Vládu kritizují mimo jiné za to, že na nezaměstnané dá ročně 3,5 miliard eur, ale na výuku jazyků na mateřských školách, což je zásadní předpoklad pro to, aby se mladí lidé mohli v životě dobře uplatnit, jen 10 milionů.

V Německu zase vznikla iniciativa dvou mladých studentů politologie, která prosazuje zavedení zákonné volební povinnosti. Nechození k volbám podle nich posiluje etablovaná politická uskupení a brání změnám, a to je přece právě to, co popuzuje lidi, aniž si to ale tito nevoliči uvědomují. A to za situace, kdy současný demokratický systém, za který předci v celé Evropě mnohá desetiletí bojovali, bazíruje na výsledku voleb a dává politikům potřebnou legitimitu.

Takže toto občanské právo nevyužít je podle nich nejen hloupé a zbytečné, ale i neodpovědné. Ten, kdo by se voleb přímo nezúčastnil ani nevyužil možnosti poslat svůj hlasovací lístek poštou, by měl podle obou studentů zaplatit pokutu. Peníze takto sebrané by měla každá spolková země využít k posílení výuky občanské výchovy na základních školách. Němci obecně, tedy nejen tito studenti, uvažují jako lokální velmoc evidentně systémově a na globalizaci a euru zatím spíše vydělávají, protože podporuje export.

V politologii se stavu, který vládne hlavně u nás a v Rakousku, říká negativní demokracie, protože na členy pospolitosti neklade žádné větší nároky a neuvažuje o veřejném zájmu. Tato demokracie je pojímána pouze jako procedura řízení mocenských vztahů, která má umožnit jedincům sledovat vlastní zájmy. Tento typ demokracie de facto nic nevytváří, jen dodává legitimitu těm, co mají moc. Ostatní, tedy ti, co se rozhodují jen na základě partikulárních znalostí a emocí, se stávají oběťmi manipulace profesionálních politiků, kteří mají informace. A to je zřejmě největší důvod frustrace mladých a vzdělanějších lidí, kteří z Rakouska i od nás čím dál častěji odcházejí do zahraničí, nebo o tom alespoň uvažují.

Pozitivní či tzv. republikánské pojetí demokracie je mnohem náročnější: předpokládá veřejnou angažovanost občanů, kteří jsou ochotni se zúčastňovat veřejných diskusí, a tím pomáhají definovat veřejný zájem. A to je to, co u nás právě chybí - taky proto, že média se takovým tématům čím dál víc vyhýbají.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy