Útok na Zaorálka ukazuje, že jsme v hledáčku. Musíme svou zemi chránit, říká Stropnický

Lukáš Prchal Martin Biben Lukáš Prchal, Martin Biben
1. 2. 2017 13:42
Zatímco politici i odborníci debatují o sporné novele zákona o Vojenském zpravodajství, která by měla dát tajné službě větší pravomoci k ochraně kyberprostoru, potvrdilo ministerstvo zahraničí, že se stalo terčem hackerského útoku, možná ze strany Ruska. Podle ministra obrany Martina Stropnického by vojenští zpravodajci v tomto případě zasahovali, kdyby už novela byla platná. Jak Stropnický, tak šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun v rozhovoru pro Aktuálně.cz odmítají kritiku, že by nový zákon byl zneužitelný. Lepší ochrana sítí je podle nich i naší povinností vůči NATO.
Ministr obrany Martin Stropnický.
Ministr obrany Martin Stropnický. | Foto: DVTV

Aktuálně.cz: Ministerstvo zahraničí v úterý potvrdilo, že se stalo terčem hackerského útoku. Co by probíhalo jinak, kdyby už fungovala novela o Vojenském zpravodajství?

Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun
Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun | Foto: ČTK

Martin Stropnický: Figurovali bychom v tom. Byla by to záležitost Národního bezpečnostního úřadu. Mechaniku nemohu říct, nebudu ji popisovat, nechtějte to po nás. Ale já mám pocit, že plýtváme časem.

Spojené státy obvinily Rusko z toho, že se snažilo ovlivnit prezidentské volby. U nás se letos budou volit poslanci a počátkem příštího roku prezident. Napovídá útok na ministerstvu zahraničí tomu, že by mohlo dojít k pokusům ovlivnit výsledek hlasování i u nás?

Stropnický: Tohle je realita. Nevím, kde všude to probíhá, ale probíhá to. Samozřejmě je špatné vyvolávat paniku a dojem, že všechny orgány státní správy jsou monitorované, by bylo přehnané. Tohle je spíš takový vzkaz, protože ministerstvo zahraničí je jedno z citlivých míst – podívejte se, co umíme.

Ministr Zaorálek včera naznačil, že za útokem mohou být Rusové.

Stropnický: Krátce jsme si o tom povídali a trochu bych to relativizoval. Podle mých informací je problematické to takto definovat.

Takže byste byl opatrný v tvrzení, že za útokem stálo Rusko?

Stropnický: Nestál bych za tím tak pevně, je to ještě informace k ověření. Možná pan ministr ví víc, ale experti říkají, že není tak snadné to takhle rychle zjistit. Pro mě z toho ale vychází zásadní věc. Když se tohle stane a máme důkaz, že země je pod lupou a v hledáčku, tak bychom si měli vyhrnout rukávy a udělat vše pro to, aby země byla chráněna.

Hrozí ale, že podobné útoky mohou ovlivnit i volby?

Stropnický: Je to docela zásadní. Když budeme mluvit o kyberútoku, tam je ta otázka nejcitlivější. Ale že se bude odehrávat nějaká dezinformační kampaň, na to si můžete klidně vsadit už dnes. I německá tajná služba to říká úplně otevřeně. Nás to nemine.

Kritice nerozumíme

Schvalovaná novela zákona o Vojenském zpravodajství má podle vás podobným útokům bránit, vyvolává ale hlasitou kritiku. Jak si ji vysvětlujete?

Stropnický: Druhé čtení novely jsme po včerejším jednání každopádně odložili až na březen, aby to mohlo projít ještě výborem pro bezpečnost. Ale nejsem si po tom jednání jistý, že jsme se všichni poslouchali. Debata probíhala dlouho a měl jsem pocit, že někteří tam přicházejí s názorem, který nehodlají měnit. A paradoxně nereflektovali tu horkou aktualitu, která jen dokládá, že ta novela je potřeba. Kritice moc nerozumíme, protože tohle jsme dostali v roce 2015 jako úkol, materiál už prošel prvním čtením bez jediné výtky a prošel i výborem pro obranu, kde jsme přijali několik pozměňovacích návrhů.

Šéf Vojenského zpravodajství kvůli novele v pondělí svolal i tiskovou konferenci. To přeci není obvyklé.

Stropnický: Aby ředitel jakéhokoli zpravodajství svolával tiskovku, není běžné. Ale záleží nám na tom a jakékoli zbrzdění a písek do toho soukolí je v neprospěch České republiky.

Proč?

Jan Beroun: Protože podle aliančních dohod tohle musíme mít a musíme se těm hrozbám, které budou i do budoucna značné, umět postavit.

Proč jste to nekonzultovali s těmi experty dopředu?

Stropnický: Byli jsme v kontaktu s experty i operátory. Bylo všeobecně známé, že se to připravuje, a nechápu, že se najednou zvedne taková vlna. Stačí ale, když se někde objeví slovo šmírování nebo špiclování, a problém je na světě.

Kritizovat Vojenské zpravodajství za Nagyovou je nefér

To může mít kořeny v minulosti. Pověst Vojenského zpravodajství poškodilo, když se ukázalo, že jeho agenty měla úkolovat šéfka premiérova kabinetu.

Stropnický: Jestli v minulosti údajně někdo pověřil agenty, aby někoho sledovali, tak proč se tímhle má neustále poměřovat výkon celé služby? Přijde mi to nefér. Není to důvod, abychom ignorovali alianční povinnost. NATO nám to nejenom doporučuje, ale i my to cítíme jako potřebu.

Jistě, ale pokud mohlo být Vojenské zpravodajství zneužité v minulosti, může to být důvodem obav…

Stropnický: Tohle musím striktně odmítnout. Máme smlouvy se zahraničními partnery, s nimiž si vyměňujeme důležité a citlivé informace, které v důsledku mohou zabránit nějaké teroristické hrozbě v zemi, která je nám vzdálená. Tu službu to šlechtí, je brána vážně a partneři nám to neříkají ze zdvořilosti.

Návrhu je vytýkána i nedostatečná kontrola.

Stropnický: Je tam pět stupňů kontroly, to už nemůžete kontrolovat víc. A zároveň vždy můžete říct, že tam lidský faktor selhal. Ale v té kontrole je dohledatelné, kdo to udělal.

Vytýkají vám, že ten systém je centrální a že by umožnil nabourat všechny úřady najednou.

Beroun: Naše systémy budou stoprocentně pasivní, nikoho s ničím nepropojí. A dokonce, i když ty systémy přestanou pracovat, tak to poběží jako dneska. Nemohou nikoho ovlivnit, protože z nich není žádný možný vstup do sítě, do provozu. Tahle výtka je úplně vymyšlená.

Stropnický: Já chápu, že je tu nějaká a priori nedůvěra, která sahá před listopad 1989. Nemůžeme ale za sebou stále tahat nějaký mindrák z minulosti. Musíme řešit současnost. Ten systém lze přirovnat k monitorování rychlosti projíždějících aut. Nesleduje, kdo v nich sedí a jakou má poznávací značku, ale jen jak rychle jedete. Jde o průběžné monitorování proudu informací, ne jejich obsahu. Když se na síti něco neobvyklého objeví, nastupuje fáze dvě.

V případě hackerského útoku se zrychlí proud informací?

Beroun: Nebo se změní charakter provozu na síti a v okamžiku, kdy se změní nebo když se zaměří někam jinam, jde o nestandardní chování. V ten moment nás to začne zajímat. My to buď dokážeme vyhodnotit sami, nebo od zahraničních partnerů dostaneme informaci, že už se to někdy stalo, dejte si pozor, kdyby se to přiblížilo k vašim přístupovým bodům, může to znamenat hrozící útok.

Jak rychle dokážete takový útok detekovat?

Beroun: V tuto chvíli je nutné ho detekovat v reálném čase. Až si vytvoříme nějakou kapacitu na tyto podezřelé provozy, můžeme si je někam odložit, abychom je dále analyzovali. Můžeme také informovat partnery o případném nebezpečí.

Pokud ta novela začne platit, kdy bude systém fungovat?

Stropnický: Předpokládám, že by mohl být funkční někdy v létě. Paralelně s tím se vytváří plán činnosti. Někdo říká, že je zákon příliš obecný, to se dá říct o všem. Ten zákon nemůže být jako návod se 70 stranami. To prostě nejde. Fáze dvě toho plánu už poté musí být konzultovaná s operátory.

Doba houstne, nemůžeme jen koukat

Včera operátoři řekli, že chtějí znova diskutovat o celé novele, že s některými částmi nesouhlasí…

Beroun: Je zvláštní, že v průběhu celého procesu nikdo z operátorů svým jménem nevystoupil. Ono to někdy vypadá, že na to tlačí Vojenské zpravodajství, které to chce pro sebe. Je to ale úkol, který nám dala vláda, a ne žádné plácnutí do vody. Navíc Německo buduje podobný úřad o síle několika set až několika tisíc lidí. Kybernetické hrozby se zvýšily. Doba houstne a na to, co se odehrává okolo nás, nemůžeme jenom koukat. A můžete jít jen dvěma cestami, buď tou pasivní, nebo aktivní. My jdeme tou nejmírnější cestou, tedy tou pasivní.

Takže podle vás je česká varianta mírnou cestou?

Beroun: Jdeme tou nejmírnější cestou, ten zákon je psán minimalisticky, protože od samého začátku bylo jasné, že nějaké emoce vzbudí. Je to spojené jenom s obranou, my ty informace nemůžeme používat nikde jinde, pravomoci zpravodajské služby jako takové se nerozšiřují. My jsme kvůli tomu v podstatě postavili službu uvnitř služby tak, aby byla od všeho oddělená a naprosto jasně kontrolovatelná. Jsou tam specifické postupy na výběr lidí, na výcvik, na personální růst a na všechno.

Kolik by to mělo být lidí?

Beroun: Řádově několik desítek, přes sto lidí v té první fázi; budou sloužit ve 24hodinové službě. A vsadím se s vámi, že pokud dojde k nějakému maléru, tak stejní lidé, kteří ho dneska kritizují, budou kritizovat vládu, ministra obrany, Vojenské zpravodajství, že jsme byli málo odvážní a že jsme ten zákon nenapsali tak, aby pokrýval i tato rizika.

Je v té novele přímo řečeno, co zpravodajci nesmí? 

Beroun: Je tam jednoznačně napsáno, že v okamžiku, kdy půjdeme do obsahu zpráv, tak k tomu potřebujeme souhlas soudce. 

Stropnický: Ale to je až ten poslední stupeň vytipovaného přímého ohrožení. To není prevence, to už je akce.

Nějaký mustr NATO neexistuje?

Beroun: To je vysloveně národní záležitost. A je to celkem logické, jde o velmi citlivou věc. Ale zároveň je pravda, že partneři se kupříkladu zeptají: Nám se někdo po síti opakovaně snaží útočit na bankovní systém, je to i v České republice? A my jsme jim bez toho zákona vlastně nedokázali odpovědět. Nedokážeme takový jev poznat, protože ho neznáme. Ale jsme příjemci jejich pomoci, když oni řeknou "bacha na tohle"...

Stropnický: Nelze mít nohy na stole, nezbrojit, necvičit vojáky, nechránit se proti kyberútokům a chtít, aby nás NATO zachraňovalo. Článek pět je podmíněn i obranou kyberprostoru.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Německá vláda chce regulovat ceny plynu, kancléř Scholz chystá prohlášení

Německá vláda chce regulovat vysoké ceny plynu, soubor opatření by mohl mít objem 150 až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu Kč). Dnes o tom s odvoláním na zdroje z vládních stran informovala agentura DPA. Odpoledne s prohlášením vystoupí kancléř Olaf Scholz, ministr financí Christian Lindner a ministr hospodářství Robert Habeck.

Deník Handelsblatt napsal, že podle vládních zdrojů by stanovení maximálních cen plynu stálo německý rozpočet 15 až 24 miliard eur (až 592 miliard Kč). Sociální demokratka (SPD) Katja Mastová z vedení poslanecké frakce strany přitom v tomto týdnu hovořila o částce převyšující 100 miliard eur.

V Německu začne od soboty platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran. Není tak vyloučeno, že kancléř dnes oznámí i zrušení poplatku.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 39 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy