


Ústavní soud odmítl návrh Nejvyššího soudu, který by v případě úspěchu rozšířil prostor pro odškodnění lidí s poškozeným zdravím po očkování proti covidu-19. V zákoně tak zůstává zakotvená podmínka "zvlášť závažného" ublížení na zdraví.

Ústavní soud rozhodoval tento týden bez veřejného jednání, důvodem odmítnutí je dílem neoprávněnost navrhovatele, dílem zjevná neopodstatněnost návrhu, vychází z přehledu plenárních věcí na webu soudu. Plné odůvodnění zatím není dostupné.
Návrh souvisí s případem muže, u kterého se v roce 2022, dva týdny po třetí dávce očkování proti koronaviru, rozvinula myokarditida, tedy zánět srdečního svalu. Léčili jej opakovaně v Nemocnici Hořovice a také v pražské Nemocnici Na Homolce. Před očkováním proti covidu-19 muž neměl žádné dlouhodobé problémy.
V žalobě se domáhal bezmála osmi milionů korun, šlo hlavně o náhradu za ztížení společenského uplatnění, dále o bolestné a náhradu ztráty na výdělku. Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl. Poukázal na to, že podle lékařských zpráv muž odcházel do domácí péče v celkově dobrém stavu, není tedy naplněna podmínka "zvláště závažných" zdravotních dopadů, mezi které se řadí třeba dlouhodobé ohrožení života, těžká invalidita nebo komatózní stavy.
Muž neuspěl ani s odvoláním k Městskému soudu v Praze. Poté podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který řízení přerušil a obrátil se na Ústavní soud. „O dovolání nelze prozatím rozhodnout, neboť příslušná právní úprava je v takovém rozporu s ústavním pořádkem ČR, že jej nelze překlenout právním výkladem,“ napsali soudci Nejvyššího soudu.
Navrhli konkrétně zrušit část takzvaného lex covid, tedy zákona o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění covid-19, a také část zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Poukázali jednak na rozpor mezi oběma normami, dále na výkladové nejasnosti, gramaticky chybnou a nelogickou formulaci, a také na přísnost právní úpravy.
Podle Nejvyššího soudu měl Ústavní soud zrušit v obou zákonech slova "zvlášť závažné". Soudy by pak mohly v každé konkrétní věci posoudit zdravotní následek očkování a stanovit spravedlivou náhradu. Už nyní je zřejmé, že Ústavní soud návrhu nevyhověl, důvody zveřejní později v písemném odůvodnění. Poté se Nejvyšší soud k případu vrátí a rozhodne o mužově dovolání.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“