Praha - Studené pondělní odpoledne. Před budovou Národního muzea postávají v den po jeho slavnostním otevření zvědaví návštěvníci, kteří neváhají ve zdlouhavé frontě čekat i hodinu a půl. Lidé se k nově zrekonstruovanému muzeu sjíždějí ze všech koutů Česka - čekají zde zvědavci z Ostravy i Mariánských Lázní.
Ptám se lidí ve frontě, co pro ně historická budova Národního muzea znamená, někteří při odpovědi nezatajují slzy. "Bere mi to dech. I přes to, že jsem rodilý Pražák, nikdy jsem do muzea nezavítala, od tří let v Praze nebydlím. Ale zkrátka nemám slov. Jsem v úžasu nad tím, co lidé postavili, a dojímá mě to. Cítím hrdost a dojetí, když si uvědomím, že navíc slavíme sto let naší země, " říká se slzami v očích paní Jarmila z Písku.
Motivace návštěvníků se různí, jedni tak slaví vznik Československa, jiní sem vodí děti a vnoučata, tak jako je sem kdysi přivedli rodiče a prarodiče. "My jsme tady s prvňáčkem, takže z toho nemáme takový požitek, jako kdyby šel člověk sám, ale musím přiznat, že expozice jsou úchvatné. Přijeli jsme do Prahy kvůli oslavám, včera jsme měli na programu vojenskou přehlídku a dnes muzeum ," říká paní Anna z Mariánských Lázní.
V Národním muzeu se tak střídají celé rodinné generace. "Jsem moc ráda, že to takhle opravili, byla jsem tady jako malá a potom s dětmi, teď jsem tady s vnučkou, je to nádhera. Určitě zatím stojí spoustu práce a šikovných lidí," věří Dagmar Kahounová a zadívá se do prostoru prosvícené haly.
Přijeli sem obyvatelé z celého Česka, od Mariánských Lázní přes Znojmo až po Ostravu. "Zatím jsem si prošel výstavu 2×100 a zaujaly mě všechny exponáty. Uchvátila mě i zrekonstruovaná budova, je krásná. Už jsem tu byl před dvaceti lety, přijeli jsme z Ostravy na prázdniny do Prahy," popisuje Tomáš Valder.
Náročná rekonstrukce trvala 42 měsíců
Podle ředitele muzea Michala Lukeše je rekonstrukce muzea jednou z největších a nejnáročnějších v historii České republiky. "Od okamžiku předání stavby do slavnostního otevření 28. října 2018 uplynulo 42 měsíců. Což je velice krátký čas. Původně jsme slíbili, že 28. října 2018 v budově slavnostně otevřeme česko-slovenskou výstavu. Nakonec se nám podařilo otevřít i oslavu 2×100. Takže reálná očekávání byla splněna," zhodnotil Lukeš současný stav rekonstrukce.
"Já jsem tu byl v 66. roce, teď je to něco jiného, nádhera. Zaujala mě historická výstava, je úžasné, že se to zachovalo do současnosti. Byla tam i olympijská medaile Miloslava Mečíře, když vyhrál olympiádu - detaily, ale moc pěkné, " hodnotí návštěvu pan Růžička z Mělníka a drží přitom za ruku vnuka Štěpánka.
Lidé srovnávají prostor i s tím, jak si ho pamatují před rekonstrukcí. "Byla jsem tady dříve, když muzeum ještě nebylo zrekonstruované, a teď jsem se přijela podívat, jak rekonstrukce místo proměnila. Musím říci, že se mi líbí nové uspořádání a těším se, až bude hotová celá budova," hodnotí paní Zajícová ze Znojma.
Na vstup do muzea se čeká hodinu a půl
Ani chladné a sychravé odpoledne návštěvníky neodradilo. "Jsem strašně zmrzlá, čekali jsme ve frontě přes hodinu, dá se to však vydržet," popisuje čekání na vstup do muzea Dagmar Kahounová.
Hodně lidí přijelo i kvůli podzimním prázdninám, které jsou až do úterý. Obrovský zájem vnímá i ředitel muzea. "Musíme vstup do budovy korigovat, lidé tedy musejí vyčkat ve frontě. Myslím, že přes počáteční velké návaly systém nyní funguje a děkujeme návštěvníkům za trpělivost," říká.
"Čekali jsme ve frontě asi hodinku a půl, nakonec to nebylo až tak strašné, ale zima byla. Na druhou stranu jsme rádi, že jsme to vydrželi, protože ten nádherný prostor stojí za to," doplňuje paní Ivana z Kladna.
Organizátoři promrzlým lidem rozdávají horký čaj a pouštějí dospělé s malými dětmi přednostně. "Ve frontě jsme čekali asi hodinu, ale protože máme miminko, tak nás potom pustili, " potvrzuje paní Šustrová z Prahy, která s sebou vzala dceru a vnoučata.
Poučili se tak z nedělní zkušenosti, kdy bylo okolí muzea podle návštěvníků o hodně dramatičtější. "Pršelo, občas se dav pohnul, ale přes deštníky nebylo vidět. Když se otevřely dveře, dav se začal tlačit dovnitř. Stála jsem dva metry od svých dětí, ale pak už nebylo možné se k nim dostat, " popisuje nedělní dění Jana Kociánová.
Žena byla svědkem i zdravotních komplikací u starších lidí. "Viděli jsme asi osmdesátiletou paní, která omdlela. Volali jsme záchranku, kvůli davu si ji nakonec museli předávat nad hlavami," dodává.
Pondělní řešení už předchází tomu, aby se návštěvníci jakkoliv tlačili - na rampě u vstupu do muzea je zábradlí, přes které jsou lidé vpouštěni do budovy po skupinkách. "Zároveň bych rád upozornil, že Národní muzeum je přístupné zdarma až do konce roku 2018, a tedy je i čas návštěvu si naplánovat, " upozorňuje Lukeš.
Na jaře se otevřou další části muzea
Lidé si ve spodních prostorách prohlížejí výstavu k stému výročí Československa, navštěvují Panteon a rozhlížejí se v hale muzea. Na jaře si však budou moci prohlédnout mnohem víc, jelikož vedení muzea plánuje otevřít ještě další dvoranu i výstavy.
"Ze stavební části nyní zbývají dokončit povrchové práce na zastřešených dvoranách, práce na technickém zázemí muzea, připravit zbývající sály na instalaci stálých expozic," líčí ředitel muzea Lukeš.
Otevřít by se podle něj měly obě dvě dvorany. A další rok se v červnu mohou lidé zajít podívat na výstavu Velcí čeští skladatelé a v létě na egyptologickou výstavu. V podzimním období se otevřou přírodovědné expozice, včetně té s velrybou.
Při rekonstrukci zažíval Lukeš i obtížné chvíle. "Největší zádrhele nastaly ještě před zahájením stavby. Příkaz ministerstva kultury změnit projekt v okamžiku, kdy již byl hotový a kdy bylo zahájeno stavební řízení. Následovalo výběrové řízení na stavební firmu, při němž se jednotlivé firmy navzájem napadaly. A v neposlední řadě archeologický nález nebo větší rozsah nebezpečných látek, jako je azbest, " vzpomíná na náročné fáze Lukeš.
"Úkol otevřít muzeum k 28. říjnu 2018 jsme si dali sami, nikdo ho Národnímu muzeu nezadával. Myslím, že všichni, kteří na opravě muzea pracovali, udělali maximum, aby se vše povedlo," uzavírá ředitel.
