Napadla Klause, bránila lidi. Kdo je nová šéfka ochránců dat

Radek Nohl Radek Nohl
26. 8. 2015 12:46
Aktuálně.cz představuje bývalou ústavní soudkyni Ivanu Janů, kterou prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval předsedkyní Úřadu pro ochranu osobních údajů. Janů od září nahradí Igora Němce.
Ivana Janů ještě jako ústavní soudkyně.
Ivana Janů ještě jako ústavní soudkyně. | Foto: ČTK

Praha - Jako ústavní soudkyně získala Ivana Janů pověst právničky, která se opakovaně výrazně bila za práva lidí. Nejednou měla při verdiktech Ústavního soudu jiný názor než kolegové.

A také se nebála hlasitě kritizovat amnestii bývalého prezidenta Václava Klause. To když žádala, aby v brněnském justičním paláci spolu s dalšími ústavními soudci řešili, zda se Klaus nedopustil velezrady. Janů zároveň řekla, že amnestie nebyla spravedlivá, a poškozeným doporučila, aby se obrátili na soud ve Štrasburku.

Ve funkci ústavní soudkyně skončila Janů loni a teď na ni čeká nová výzva: od září se stane předsedkyní Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), do jehož čela ji ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman. Janů nahradí Igora Němce, který v úřadu po deseti letech končí.

Kdo je Ivana Janů?

Ivana Janů, soudkyně Ústavního soudu
  • Soudkyní a zároveň místopředsedkyní Ústavního soudu ČR byla nejprve od listopadu 1993 do února 2002. Mandát ústavního soudce předčasně ukončila poté, co byla v červnu 2001 zvolena Valným shromážděním OSN soudkyní ad litem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). 
  • Podruhé byla soudkyní Ústavního soudu ČR jmenována v září 2004. Svůj druhý mandát vykonávala plných deset let.
  • Za dvě funkční období u Ústavního soudu jí rukama prošlo na 3000 spisů, přičemž na jejich základě vyhlásila asi 270 nálezů.
  • Za dobu svého působení u Ústavního soudu sepsala 67 odlišných stanovisek, v nichž se vymezila proti názorům většiny ostatních soudců. Nesouhlasila například s odmítnutím návrhu na zrušení části amnestijního rozhodnutí Václava Klause.
  • V únoru 1990 byla za KDU-ČSL kooptována do tehdejší České národní rady (předchůdkyně Poslanecké sněmovny) a svůj mandát dokázala potvrdit i ve volbách v letech 1990 a 1992. Pracovala v ústavně-právním výboru, mandátovém a imunitním výboru a ve výboru zahraničním.
  • Koncem roku 2003 ji KDU-ČSL neúspěšně nominovala na funkci prvního zástupce Česka v Evropské komisi.

Osobní údaje jsou ohroženy

Janů přesvědčila senátory při volbě nového šéfa úřadu víc než druhý kandidát Josef Vacula - současný spolupracovník Igora Němce. Ve svém nominačním projevu před členy horní komory Parlamentu Janů naznačila, že práva lidí jsou pro ni jasnou prioritou. Varovala například před moderními technologiemi či sociálními sítěmi, které podle ní nejvíce ohrožují osobní údaje - zejména mladých.

"Ochrana osobních údajů je ochranou soukromí, které je velmi ohroženo," pronesla Janů. "Neměli bychom připustit, aby možnosti nových technologií otevíraly ještě šířeji dveře našeho soukromí a pohlcovaly zbytky toho, co jsme ještě z pohodlnosti, naivity či neinformovanosti neodevzdali ke zveřejnění dobrovolně," uvedla Janů s tím, že bude trvat na tom, aby byl úřad pod jejím vedením i nadále nezávislý.

V projevu se přitom opřela i do současného vedení úřadu, který byl v éře Igora Němce "pouze vykladačem vlastního práva".

"Já to nevnímám jako kritiku. Jestli s tím nesouhlasí, je jedině dobře, když to změní. My se o to snažíme. Jestli jinak, než si představuje, ať to změní," reagoval Němec v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Chtěla řešit Klause, neuspěla

Janů u Ústavního soudu působila s drobnou přestávkou od roku 1993 až do loňského podzimu. Během svého působení se jako zpravodajka zastala řady lidí, kterým jiné soudy za pravdu nedaly. Průlomový byl třeba verdikt, kdy soud řekl, že vyživovací povinnost rodičů nezaniká ani po dosažení zletilosti postiženého dítěte a přiznání invalidního důchodu.

V jiném případu vyhověla stížnosti ženy, jejíž partner před smrtí vydědil dva syny, protože mu neposkytli náležitou pomoc ve stáří a nemoci. A zastala se také prezidentky Unie porodních asistentek Ivany Königsmarkové, která měla být potrestána za chyby při porodu s úmrtím dítěte.

Hlasitě také volala po tom, aby se Ústavní soud zabýval tím, zda se Václav Klaus při amnestii dopustil velezrady. Většina jejích kolegů ale řekla, že to není možné, protože Klaus mezitím skončil v prezidentské funkci.

"Tvrdím, že nejen možnost uložit trest, ale i samotný výrok o tom, že prezident se dopustil velezrady, má zásadní ústavněprávní význam. Většinový názor nijak nereflektuje tu skutečnost, že uložení sankce, byť 'jen' v podobě ztráty způsobilosti nabýt prezidentský úřad, je současně významným signálem pro společnost, že jakékoli protiprávní jednání, a to i v případě prezidenta republiky, nezůstane bez odezvy, což významně posiluje důvěru občanů ve fungování demokratických institucí," uvedla Janů.

Řešila i případy politiků

Během svého působení u Ústavního soudu řešila případy několika politiků. V minulosti byla také poslankyní nebo právničkou. Počátkem letošního roku získala ocenění Právník roku v kategorii Občanská a lidská práva a právo ústavní. Její nominaci na předsedkyni ÚOOÚ doporučily senátorské kluby KDU-ČSL, ANO a Starostové.

Úřad na ochranu osobních údajů by se měl během působení Janů zaměřit zejména na řádné zabezpečení uložených údajů včetně prokazování jejich bezpečné likvidace. Co dál jako předsedkyně plánuje, ale Aktuálně.cz neřekla. Začátkem tohoto týdne nezvedala telefon a nereagovala ani na zaslané otázky.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy