Až do jara 2017 tu stávala dragounská kasárna, která se po skončení druhé světové války stala svědkem obrovského protiněmeckého řádění. Češi měli v Postoloprtech zmasakrovat několik tisícovek Němců, těl se ale našlo jen 763. V areálu zbořeného vojenského areálu teď místní podnikatelé rozjeli developerskou výstavbu. Ve čtvrtek se práce zastavily. V půdě totiž archeolog narazil na lidské ostatky.
O tom, co se tu dělo na přelomu května a června 1945, se v Postoloprtech u Loun doteď příliš nemluví. V kasárnách a lágrech rozesetých po blízkém okolí města se tehdy shromáždily tisícovky zdejších původních obyvatel – sudetských Němců.
Minimálně 800 jich pak Češi povraždili na nejrůznějších místech. K popravám podle svědků docházelo i přímo u zdi na vojenské základně kousek od centra města.
A i když historici a odborníci dlouhodobě upozorňovali na to, že k zakopávání mrtvol do mělkých hromadných pohřebišť mohlo docházet i přímo uvnitř kasáren, někteří místní tomu dosud příliš nevěřili.
Dragounský „kampus“ už od roku 2017 nestojí. Na jeho místě od letošních prázdnin vzniká nové bydlení. „Jak vás tohle může napadnout?“ divila se Hana Elsnicová, místní podnikatelka a investorka developerského projektu, když se jí novinář v létě ptal, zda se neobává, že by stavba mohla odkrýt něco z poválečných týdnů roku 1945.
„To rozhodně nehrozí, celé je to přeorané, když se bourala kasárna, archeologové tam byli,“ říkala tehdy Elsnicová sebejistě.
„Je to tak,“ potvrdil developer
Ve čtvrtek 1. října 2026 ale její sebejistota – a s ní i dosavadní výklad postoloprtských událostí – dostal velkou trhlinu.
Jak totiž zjistil deník Aktuálně.cz, archeologové při stavebních výkopech na území bývalých kasáren objevili lidské pozůstatky.
„Je to tak,“ potvrdil reportérovi Petr Elsnic, jenž se jako syn Hany Elsnicové a podnikatel na developerském projektu podílí. „V té části staveniště jsme pozastavili práce a předali místo archeologům, budou pokračovat v průzkumu,“ pokračuje Elsnic.
„Víme, že ta lokalita je problematická,“ říká s odkazem na poválečný postoloprtský masakr.
„Došlo k nálezu kosterních pozůstatků,“ konstatoval archeolog Vojtěch Peksa, zástupce ředitele Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Detaily prý nemůže sdělovat, neboť prý věc předal Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze.
Zda je možné, že nalezené ostatky pochází z přelomu jara a léta 1945 a patří tedy zmasakrovaným, nechce odpovídat. Nicméně prozradil ještě to, že pozůstatky nijak hluboko pod zemí nebyly.
Vrchní státní zastupitelství v Praze do vydání článku na zaslané dotazy nereagovalo. A policie zatím o kosterním nálezu v Postoloprtech nic neví, jak v pátek uvedl její mluvčí Jakub Vinčálek.
„Já nejsem žádný nazi“
Podle dostupných informací mělo ve čtvrtek k nálezu dojít kousek od míst, kde stával rodinný domek Urbanů. Jejich těžký životní příběh už deník Aktuálně.cz v minulosti popsal.
Bratři Erich a Walter Urbanovi v Postoloprtech na Ústecku dosud žijí. Jejich otec Franz, místní pokrývač a pracovník pivovaru, ale protisudetské genocidě po skončení války neunikl.
Když bubeník začal na konci května 1945 svolávat německé muže, Franz byl jedním z těch, kdo na seřadiště dorazil. „On tam šel i s prstýnkem. Říkal - ,hele, já nejsem žádný nazi, nikomu jsem neublížil, tak co by mně mohli udělat‘ - … To už stejně na tom nic nezměníme,“ vzpomíná se slzami v očích Erich.
Češi nahnali Němce do kasáren. Pak je popravovali a házeli do narychlo vykopaných hromadných pohřebišť na několika místech v nejbližším okolí města.
„Pamatuju si to jako dneska, byly to ty dny 26., 27. a 28. května 1945. Bylo teplo, ještě večer kolem osmé jsme seděli na chodníku, čtyři vojáci vedli asi 40 lidí,“ vybavuje si Erich Urban.
„Ta zrůda Marků a tyhleti byli ještě hrdí,“ zvyšuje Erich Urban hlas, když si vzpomene na osobu Bohuslava Marka. Vyučený švec a obecní policista se totiž po osvobození města začal rychle angažovat jako velitel revolučních gard, když předtím strávil dva roky ve vězení za černou porážku. Stal se i velitelem kasáren, kde shromažďovali Němce z Postoloprt a Žatce.
V roce 2009 Marka policejní vyšetřovatelé označili jako viníka minimálně tří vražd. Jak tehdy kriminalista Pavel Karas řekl deníku Aktuálně.cz, Marek spolu se štábním kapitánem Vojtěchem Černým „velmi pravděpodobně“ nesli odpovědnost i za smrt dalších lidí během postoloprtské genocidy. Oba ale spravedlnosti unikli. Černý zemřel v roce 1991, Marek o 22 let dříve.
„Takový bestie! Do kluků stříleli jak do hadráků,“ nenechává ani dnes Ericha Urbana klidným to, že dávkami ze samopalů Češi zabíjeli i malé chlapce. „Ožralí byli jak prasata, zalepovali okna, ať tam není vidět,“ nedokáže z paměti vyhnat to, co se v Postoloprtech před 81 roky stalo.
Zavražděné Němce každoročně připomíná pochod z Postoloprt. Letos se jej účastnil i reportér deníku Aktuálně.cz:
Sdílet
Nejnovější videa
