reklama
 
 

Studie: Nadměrné pití alkoholu výrazně zkracuje život. Nejvíce umírají muži v produktivním věku

8. 9. 2017 8:24
Podle nové studie Národního ústavu pro duševní zdraví nadměrná konzumace alkoholu zkracuje život o více než 20 let. "Z 90 375 osob hospitalizovaných pro problémy s alkoholem zemřelo více než 25 tisíc pacientů, z toho 83 procent bylo v ekonomicky aktivním věku, s výraznou převahou mužů, jichž bylo 80 procent," informovala vědkyně Blanka Nechanská. Nejčetnějšími příčinami úmrtí u lidí zahrnutých do studie bylo alkoholické onemocnění jater, chronická ischemická choroba srdeční, nehody nebo sebevražda.

Klecany - Nadměrné pití alkoholu zkracuje život o více než 20 let, nebezpečná je také jeho konzumace v těhotenství. Ročně se v ČR podle odhadů rodí stovky dětí s následky, často doživotními. Vyplývá to ze studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Alkoholismus podle vědců ročně ubírá v české populaci desítky tisíc let života a představuje i zásadní ekonomickou zátěž.

Blanka Nechanská z NUDZ porovnala údaje o lidech hospitalizovaných kvůli užívání alkoholu v rozmezí let 1994 a 2013 s údaji o úmrtích v tomto období. "Z 90 375 osob hospitalizovaných pro problémy s alkoholem zemřelo více než 25 tisíc pacientů, z toho 83 procent bylo v ekonomicky aktivním věku, s výraznou převahou mužů, jichž bylo 80 procent," uvedla vědkyně. Průměrný věk úmrtí u těchto lidí byl 50,8 let, bez výraznějšího rozdílu mezi pohlavími.

Nejčetnějšími příčinami úmrtí u lidí zahrnutých do studie bylo alkoholické onemocnění jater, chronická ischemická choroba srdeční, nehody nebo sebevražda.

"Pokud vezmeme v úvahu potenciálně ztracené roky života oproti průměrné délce dožití, za sledované období je to 534 tisíc ztracených let, z toho 97 procent u ekonomicky aktivních osob. Nejvíce ztracených let bylo zaznamenáno u vnějších příčin nemocnosti a úmrtnosti, v přepočtu na jednu zemřelou osobu bylo ztraceno v průměru 20,7 roku, u ekonomicky aktivních osob 24,2 roku," uvedla Nechanská.

Na 9. září připadá mezinárodní den věnovaný fetálnímu alkoholovému syndromu (FAS). Syndrom spolu s poruchami fetálního alkoholového spektra (FASD) představuje závažné postižení plodu, které způsobuje užívání alkoholu matkou v průběhu těhotenství. Děti s tímto syndromem nebo poruchami mají řadu znaků, některé jsou patrné už při narození, některé se objevují v průběhu dětství.

"Nejčastěji uváděné jsou obličejové abnormality a dysmorfie, malý rozměr hlavy, nižší porodní váha a délka, zhoršená motorická koordinace, hyperaktivita a poruchy pozornosti, poruchy kognitivních funkcí (paměť a učení), snížený intelekt, poruchy zraku a sluchu nebo poruchy růstu," uvedl Ladislav Csémy z NUDZ.

S ohledem na konzumní zvyklosti českých žen a s ohledem na rostoucí počet žen, které jsou evidovány s poruchou vyvolanou užíváním alkoholu, lze podle něj odhadnout, že dětí s FAS se v České republice rodí ročně asi 80, a dětí s poruchou fetálního alkoholového spektra desetinásobně více. Jde o poruchy, kterým by se dalo zcela zabránit, pokud by se těhotné ženy zdržely pití alkoholu.

Zatímco ve světě fungují takto zaměřené programy prevence, v ČR dosud nebyl uskutečněn žádný ucelený preventivní projekt. Celosvětově se ročně rodí více než 100 tisíc dětí s fetálním alkoholovým syndromem, přičemž v Evropě je to 2,6krát více než ve světě vzhledem k tomu, že až pětina evropských žen pije alkohol v průběhu těhotenství.

"Zjevný nedostatek informací o FAS jsme se pokusili zmírnit vytvořením jednoduché internetové aplikace s názvem Záleží mi na jeho zdraví. Ta bude od 9. září volně dostupná na www.cindi.cz. Kromě informací o FAS umožňuje aplikace uživatelkám otestovat se a vyhodnotit rizikovost svého chování," dodal Csémy.

Jsou Češi přeborníky v pití alkoholu? Jak jsou na tom v porovnání s Evropou? A jak poznat závislost na alkoholu? Karel Nešpor v DVTV Forum. | Video: Filip Horký |  57:46

autor: ČTK | 8. 9. 2017 8:24

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama