Nad novým občanským zákoníkem se stáhla těžká mračna

Jan Němec Jan Němec
23. 7. 2011 12:15
Kritika ve sněmovním výboru i mezi odbornou veřejností sílí
Protlačím, nebo neprotlačím?
Protlačím, nebo neprotlačím? | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Nový občanský zákoník, který připravil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), naráží ve sněmovním ústavně-právním výboru na tvrdou kritiku. A podle některých hlasů hrozí i to, že ho sněmovna vrátí ministrovi k dopracování.

Jde přitom o základní normu civilního práva, včetně rodinných vztahů a dědictví.

"Jsem bytostně přesvědčen, že na začátku nový zákoník právní praxi jednoznačně ztíží a tím se ztíží i postavení občana před soudem," říká jeden z největších kritiků nového zákoníku poslanec Stanislav Polčák (TOP 09).

Opřít se přitom může i o část odborné veřejnosti.

Občan se ztratí?

"Za dané situace a ve formě, kterou jsme měli k dispozici, nelze přijetí nového občanského zákoníku doporučit," říká místopředseda Rady Ústavu státu a práva František Cvrček v článku pro odborný časopis Soudce.

"Přináší spoustu dobrého, ale bylo zbytečné dělat tlustou čáru a měnit zažité a definované právní pojmy za nové. Předvídatelnost soudních rozhodnutí se tak sníží," i když s výhradami opatrně hájí nový zákoník viceprezident Soudcovské unie Tomáš Mottl.

Kritici nového zákoníku především tvrdí, že rozkolísá stávající právní řád. Zavádí totiž kolem 6 tisíc nových pojmů, se kterými se budou muset soudy vyrovnat až za běhu.

"Běžný občan bude zcela jistě ztracen. Bude ještě víc potřebovat i na běžné situace právního profesionála," tvrdí Polčák, sám občanským povoláním právník.

"Zákoník začíná od základu měnit právní pojmosloví - a právní normy se definovaly desetiletí, ne-li staletí. Nejsme schopni říct, nakolik se změní obsah vůči současnému vztahu, to ukáže až praxe," říká k tomu soudce Mottl.

Parlament navíc bude muset změnit stovky zákonů. Např. jen tím, že nový zákoník zavádí termín "právní úkon" namísto termínu "právní jednání", bude třeba novelizovat asi 450 platných zákonů.

"Celkově zákon mnohem víc než dnes chrání poškozeného, slabší stranu, věřitele, dbá na principy soukromého práva. Stávající občanský zákoník již potřebuje nahradit jako sůl," odmítá kritiku náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu František Korbel.

Právo na štěstí

Nový zákoník např. zavádí právo "brát se o své štěstí".

"Co když se rozjedou žaloby, že někdo porušil vaše právo brát se za své štěstí?" namítá Polčák.

Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Další námitku nabízí soudce Mottl: "Je tu další podivnost: Nově se při převzetí dědictví odpovídá za dluhy zemřelého v plném rozsahu. Je to ochrana věřitele, ale vás by mohlo dědictví zruinovat." Dosud se odpovídá za zděděné dluhy jen do výše zděděného majetku.

Zavádějí se také nové povinnosti - např. všechny právnické osoby by musely vést "spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu". To se týká např. občanských sdružení.

Pro laika může být nový zákoník i málo srozumitelný. "Vrací se k některým archaickým pojmům," podotýká Mottl s tím, že zákoník není psán pro právníky, ale má cílit na celou veřejnost, které se týká.

Např. v paragrafu 1000 se o uchování držby dočteme: "Byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav."

Pastva ano, elektronické smlouvy ne

"Podrobně se také vypočítávají věci, které nejsou nutné," namítá dále Mottl.

Příkladem je ošetření "práva pastvy":  "Vztahuje se na každý druh hospodářských zvířat, nikoli však na prasata a drůbež. Mění-li se počet paseného dobytka v posledních deseti letech, je rozhodný průměr za první tři léta pastvy. Do počtu podle odstavce 1 se nevčítají sající mláďata."

Foto: Ludvík Hradilek

"Na druhou stranu tam chybí věci ze současné praxe, například sjednávání elektronických smluv," dodává poslanec Polčák.

Na druhou stranu nový zákoník odstraňuje zbytečný formalismus, kdy se např. při sjednávání smluv klade důraz na vůli smluvních stran a nikoliv na formální nedostatky. Dnes drobný formální nedostatek může celou smlouvu zneplatnit.

"Přináší tedy spíše věcný pohled," nesouhlasí s totální kritikou soudce Mottl. "Přínosy jsou zřetelné, ale za cenu úplně nesmyslné revoluce v pojmech."

"Nový občanský zákoník představuje největší změnu právního řádu od počátku 90. let., ale jde o změnu promyšlenou jako málokterý jiný předpis. Jeho příprava zabrala již 11 let prací týmu nejlepších právníků, od schválení věcného záměru Zemanovou vládou v roce 2000," tvrdí náměstek ministra Korbel.

Ministerstvo se hájí tím, že přes celé léto semináře v Poslanecké sněmovně, kde lze připomínky uplatnit.

2013? Těžko...

Nový občanský zákoník teď probírá ústavně-právní výbor, v září by ho ve druhém čtení měla projednat sněmovna. Platit měl začít v roce 2013.

"To je naprosto nezvladatelná lhůta. Musí být minimálně dva roky od přijetí, aby se všichni mohli připravit. Ale další věci ukážou až konkrétní právní případy. Podle mě ty nejkřiklavější nedostatky se budou odstraňovat v horizontu tak 10 let," odhaduje Polčák.

"Možná stačilo opravit to, co ve stávajícím zákoníku nevyhovuje," dodává.

Nový zákoník ostře kritizovala už v prvním sněmovním čtení opozice. Teď se dočkal kritiky i z vládních řad - největším kritikem je momentálně koaliční poslanec Polčák. Zákoník se tak může na podzim stát i předmětem koaliční roztržky, pokud by prošel návrh, aby ho sněmovna ministrovi vrátila k dopracování.

 

Právě se děje

před 26 minutami

MF chce zrušit povinnost podvojného účetnictví pro podnikatele

Fyzické osoby, které jsou v obchodním rejstříku vedeny jako podnikatelé, již zřejmě nebudou muset v budoucnu vést podvojné účetnictví při překročení hranice 25 milionů korun ročního obratu. Vyplývá to z návrhu věcného záměru nového zákona o účetnictví, který předložilo ministerstvo financí do mezirezortního připomínkového řízení. 

MF dále navrhuje rozšíření použití mezinárodních účetních standardů při sestavování účetní závěrky bankami, vybranými finančními institucemi a pojišťovnami. Ty přitom již dnes dohledovým orgánům informace v mezinárodních účetních standardech dodávají. Zároveň chce MF navrhnout, aby firmy, které využívají mezinárodní účetní standardy a využijí je i pro stanovení základu daně z příjmu, měly nižší administrativní zátěž. Zákon by měl dále zpřehlednit zákonné požadavky na inventarizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy