Vyznamenání pro herečku-agentku StB? Vrhá to špatné světlo, říká badatel

Marcela Trávníčková
16. 10. 2015 10:35
Státní vyznamenání od Miloše Zemana dostane 28. října mimo jiných i herečka Jitka Frantová Pelikánová, která byla podle dokumentů archivu bezpečnostních složek v šedesátých letech spolupracovnicí StB. Radek Schovánek z Centra pro dokumentaci totalitních režimů Aktuálně.cz řekl, že je sice prezidentovou věcí, koho vyznamená, ale ocenění lidí, kteří pochybili, na vyznamenávání vrhá špatné světlo. Pelikánová musela po roce 1968 odejít i s manželem Jiřím Pelikánem do Itálie, kde požádali o politický azyl. Tehdy naopak pracovníci StB začali sledovat je, což se podle Schovánka stávalo poměrně běžně.
Miloš Zeman a Jitka Frantová Pelikánová
Miloš Zeman a Jitka Frantová Pelikánová | Foto: Profimedia.cz

Prezident Zeman udělí státní vyznamenání Jitce Frantové Pelikánové, která spolupracovala se Státní bezpečností, je to podle vás správné rozhodnutí?

Je to věc pana prezidenta. Lidé, kteří dostávají vyznamenání, nepotřebují žádné lustrační osvědčení, nic podobného. Nicméně je tu vědomí toho, kdo všechno to vyznamenání dostal, jací jsou to významní lidé, lidé, kteří měli celoživotní integritu, nebo případně se velmi zasloužili nějakými vědeckými hodnostmi. A pokud ve stejné řadě s těmito lidmi jsou lidé, kteří nějakým závažnějším způsobem pochybili, je to samozřejmě věc, která nevrhá dobré světlo na to ocenění jako takové.

Myslím si, že je to naprosto v kompetenci pana prezidenta, ale pokud ti lidé dostávají vyznamenání a mluví se o tom, co v životě udělali pozitivního, tak má veřejnost právo znát celý jejich život, nejenom nějakou malou vybranou část, která se zrovna v tuto chvíli hodí.

Spolupráce probíhala v šedesátých letech, jaká byla atmosféra v české společnosti v té době?

Společnost se začínala otevírat, zmizel strach a tlak padesátých let. Lidé se přestávali bát a nebáli se udržovat kontakty v zahraničí, začaly se točit první dobré filmy a Státní bezpečnost pochopitelně velmi monitorovala jakékoliv nezávislé aktivity nebo jakoukoliv činnost, kterou by považovala za ohrožení nějakého monopolu komunistické strany.

Jakou roli v té době hráli tajní agenti Státní bezpečnosti?

V šedesátých letech, a to se týká i roku 1968, byli pro Státní bezpečnost agenti nesmírně důležití, dá se říct životně důležití. A to i přes to, že v roce 1968 došlo k výraznému poklesu počtu lidí, kteří byli ochotní spolupracovat se Státní bezpečností.

Co bylo úkolem těchto agentů?

Byli to spolupracovníci Státní bezpečnosti vyšší kategorie, byly jich tisíce. Agent ale v žádném případě nebyl člověk, který sám určoval, co bude dělat, to určoval jeho řídící důstojník. Jednoduše to tedy byli lidé, kteří dostávali konkrétní úkoly. Ty se vyhodnocovaly, a pokud Státní bezpečnost získala jakékoliv podezření, že agent úkoly neplní dostatečně dobře, tak provedla prověrku toho agenta. K té podle směrnic mělo docházet asi jednou za půl roku.

Jak taková prověrka vypadala?

Těch možností byla spousta. Například agent dostal nějaký úkol, aby zjistil, co se dělo na nějakém setkání, nějaké oslavě, na čemkoliv, a buď tam Státní bezpečnost poslala víc těch agentů, aby si ty informace mohla ověřit, nebo tam nasadila prostorový odposlech a potom porovnávala, jestli ten agent sdělil všechny důležité informace.


Pokud je nesdělil, tak s tím dále nějak pracovala, to znamená, že buď mu pohrozila, nebo ho převedla na sledovanou osobu. Používalo se i takzvané zpětné vytěžování, kdy agent podal třeba před několika měsíci zprávu, kterou měl důstojník zapsanou ve spise, a po nějaké době se zeptal na to samé a kontroloval, jestli ten člověk mu řekl pravdu, jestli odpoví to samé.

Jitka Frantová Pelikánová je herečka, bylo v umělecké sféře hodně agentů?

Nedá se říct, že by mezi umělci bylo více agentů než v jiných složkách společnosti, než například mezi věřícími nebo v ekonomické sféře. Bylo tam tolik agentů, kolik StB potřebovala, protože účelem nebylo získat každého ke spolupráci, účelem bylo vědět, co se v té které společenské skupině, vrstvě nebo v nějaké části společnosti děje. Obecně se dá říct, že se to Státní bezpečnosti dařilo monitorovat.

Stávalo se často, že se situace obrátila, že bývalý agent byl sám sledován, jako tomu bylo u Frantové Pelikánové po roce ´68?

Ano, to se stávalo poměrně běžně. Agent, který odmítal spolupracovat, ať už z jakýchkoliv důvodů, se stal sám objektem zájmu Státní bezpečnosti, dokonce se často stávalo, že lidé, kteří si mysleli, že budou s StB spolupracovat jen naoko, tak ve skutečnosti je bezpečnost vedla jako sledované osoby a na ně samotné nasazovala agenty, přestože oni si mysleli, že jsou stále ještě spolupracovníky.

Ivan Martin Jirous řečený Magor, vynikající český básník, jednou řekl, že se Státní bezpečností se nedají hrát šachy, protože má neznámé množství figur na neznámém počtu polí, a to je myslím velmi výstižné.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy