Na vrcholu Sněžky přibyly ochranné sítě, mají zabránit lidem v ničení vzácné přírody

ČTK ČTK
11. 6. 2021 13:10
Na Sněžce a v Obřím sedle u bývalé Obří boudy u Slezského domu jsou od pátku ochranné sítě. Mají zamezit návštěvníkům v pohybu mimo vyznačené plochy a tedy devastaci přírody. Správa parku ve spolupráci s polskými kolegy instalovala zábrany na obou místech už na loňskou hlavní letní turistickou sezonu.
K instalaci sítí přistoupil park kvůli turistům, kteří nedbali oplocení a narušovali tak chráněné zóny.
K instalaci sítí přistoupil park kvůli turistům, kteří nedbali oplocení a narušovali tak chráněné zóny. | Foto: ČTK

"Sítě přibyly prakticky kolem celého vrcholu Sněžky, na Sněžce asi 600 metrů ochranných sítí, podobně jako u Slezského domu. Na stávající kovové zábrany jsme přidali oranžové ochranné sítě, aby to bylo nepřekonatelné a jasně viditelné," řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. 

Od konce června po celé léto budou na dodržování opatření dohlížet vyčlenění strážci národního parku, kterým občas vypomůžou policisté. "Někteří návštěvníci stávající zábrany oddělující divokou přírodu od prostoru pro návštěvníky nerespektují. Proto jsme se rozhodli i letos rozmístit ochranné sítě. Extrémní nápor turistů očekáváme také o nadcházejících letních prázdninách," řekl Drahný. Sítě by měli strážci národního parku odvézt na přelomu září a října.

Na instalaci sítí se dnes podílelo asi 20 strážců z obou krkonošských národních parků. Krkonošský národní park patří dlouhodobě mezi návštěvníky k nejzatíženějším národním parkům v Evropě. Sněžka, v letní sezoně navštěvovaná denně několika tisíci lidmi, patří k hlavním turistickým cílům v Krkonoších. KRNAP s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.

Sněžka charakteristická jehlanovitým tvarem z dob ledových, je v nejpřísněji chráněném pásmu hor. Na nejvyšší hoře Česka se vyskytují například vzácné druhy rostlin charakteristické pro severskou tundru, a alpínské trávníky. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam vznikly mrazem tříděné půdy, lze tam spatřit kamenné mnohoúhelníky, brázdy, svahové terasy či kamenné sutě. Neukáznění lidé do těchto procesů trvajících desítky tisíc let zasahují stavěním kamenných pyramid.

"I dnes jsme museli kamenné pyramidky rozebírat. Lidé si neuvědomují, že tím nenávratně zasahují do unikátní geologické oblasti. Instalacemi sítí i tomuto nešvaru chceme zabránit," řekl Drahný.

Denní počet pěších turistů v letní sezoně se pohybuje mezi 8000 až 9000, přičemž v tomto počtu nejsou zahrnuty počty přepravených lidí lanovkou z Pece pod Sněžkou na vrchol hory. Přepravní denní kapacita lanovky je až 2400 lidí. Návštěvnost Krkonoš v loňské letní sezoně byla druhá nejvyšší za posledních devět let, a to i přesto, že turistický ruch byl po významnou část roku omezen restrikcemi kvůli epidemii koronaviru.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 4 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy