Na úřadu práce se zapsalo 70 procent propuštěných vězňů

ČTK ČTK
4. 2. 2013 13:09
Ministerstvo práce výdaje na dávky a podpory odhaduje na necelých 19 milionů
Na úřad práce se přišlo po amnestii zaregistrovat téměř 4500 z 6344 propuštěných vězňů.
Na úřad práce se přišlo po amnestii zaregistrovat téměř 4500 z 6344 propuštěných vězňů. | Foto: Karel Toman

Praha - Na úřad práce se přišlo po amnestii zaregistrovat téměř 4500 z 6344 propuštěných vězňů, tedy zhruba 70 procent.

Skoro 4000 amnestovaných požádalo o poskytnutí dávky mimořádné okamžité pomoci. Informovala o tom mluvčí ministerstva práce Štěpánka Filipová.

Resort výdaje na dávky a podpory odhaduje na necelých 19 milionů korun. Podle poslankyně ODS Lenky Kohoutové budou finanční dopady ale vyšší, a to hlavně pro poskytovatele sociálních služeb, u nichž bývalí vězni hledají pomoc.

"Pokud by o tuto dávku a podporu v nezaměstnanosti požádalo 6000 propuštěných, znamenalo by to podle odhadu ministerstva práce výdaje 18,6 milionu korun," upřesnila mluvčí.

Podle ministryně práce Ludmily Müllerové (TOP 09) si úřady práce zajistily dostatek peněz na vyplácení mimořádných dávek a posílily také počty pracovníků u přepážek i bezpečnostní opatření.

Dávka mimořádné okamžité pomoci činí až 1000 korun. Žadatel ji může získat za rok několikrát. Celková suma nesmí ale překročit 13.640 korun, tedy čtyřnásobek životního minima jednotlivce.

První cigareta venku. Tady mají rádi prezidenta

Propuštění mohou dostávat podporu v nezaměstnanosti, pokud splnili dané podmínky. Museli třeba v posledních 12 měsících odvádět sociální pojištění.

Podle sdělení ministerstva práce činila v roce 2011 průměrná hrubá měsíční mzda vězňů 3639 korun. Po odečtení daní a odvodů příjem dosahoval 3238 korun.

Podpora v nezaměstnanosti by se tak v prvních dvou měsících rovnala 65 procentům čistého výdělku - 2105 korun. Další dva měsíce by to byla polovina, tedy 1619 korun. Po zbytek podpůrčí doby se pobírá 45 procent, což by bylo 1457 korun.

Podle Kohoutové, která je expertkou ODS na sociální problematiku, se amnestovaní "přelévají do skupiny lidí", kteří potřebují nejen sociální příspěvky, ale i sociální služby. Pro jejich poskytovatele to pak znamená další neočekávané náklady.

"Například pro Prahu je to velká zátěž, protože tady je největší průtok bezdomovectví a narkomanů. Ministerstvo rozhodně nepočítá s tím, že by kvůli amnestii navýšilo Praze rozpočet sociálních služeb. A to vidím jako veliký problém," uvedla Kohoutová.

Podle mluvčí ministerstva se ale na pomoc amnestovaným dají využít i peníze z evropských fondů pro organizace, které s vězni pracují.

Podle vrchního ředitele ministerské sekce evropských fondů Vladimíra Kváči má z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost podporu 46 projektů pro lidi po výkonu trestu. Týkají se pracovního či dluhového poradenství, mentorství pro první čas na svobodě či pomoci při hledání práce.

 

Právě se děje

Další zprávy