Na účtu ve Švýcarsku nejsou miliardy, ale jen pár tisíc. Ransdorf i KSČM mlčí

Radek Nohl Radek Nohl
10. 12. 2015 10:33
Už tak zamotaná kauza komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa má další podivné okolnosti. Podle nových informací týdeníku Respekt nemají být na kontě ve Švýcarsku, kvůli němuž byl Ransdorf společně se třemi Slováky před týdnem zatčen, miliardy korun, ale pouze několik tisíc. Europoslanec, ale i další špičky KSČM se k případu nechtějí vyjadřovat. Otazník dál zůstává nad tím, komu konto v Kantonalbank Curych patřilo.
Europoslanec Miloslav Ransdorf říká, že nikomu nenaletěl.
Europoslanec Miloslav Ransdorf říká, že nikomu nenaletěl. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Příběh kolem švýcarského konta, kvůli němuž byl zatčen europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM) a tři Slováci, má další trhlinu. Na účtu nemají být miliardy korun, ale jen pár tisíc.

Nové detaily napsal týdeník Respekt. Otázkou dál zůstává, komu konto v Kantonalbank Curych patřilo. Média uvádí, že by vlastníkem měl být Vladimír Huněk, odsouzený podvodník, kterého kvůli příběhu švýcarského účtu již vyšetřovala i zlínská policie. Na ni se obrátil letos v létě minimálně jeden z podvedených a předložil policistům stejné dokumenty, které se nyní objevují i v kauze europoslance Ransdorfa.

Tyto papíry s Huňkovým jménem přitom další lidé předkládají i těm, kteří by chtěli za provizi pomoci s odblokováním účtu ve Švýcarsku. Jde konkrétně o výpis z účtu vedený v Kantonalbank Curych, který je datován k 2. únoru 2015. Druhý je dopis státního zastupitelství ve Winterthuru v curyšském kantonu z konce října 2014. Uvádí se v něm, že účet nebude odblokován dříve nežli 10. února 2015.

Případ se ale zamotává. Týdeník Respekt nyní získal informace, že na účtu ve Švýcarsku bylo jen 500 eur, tedy asi 13 tisíc korun. Sám Ransdorf v úterý odmítl, že by ho někdo podvedl. Od té doby se k případu nechce vyjadřovat. "Můj právník mi doporučil, abych se k tomu již nevyjadřoval," řekl Aktuálně.cz Ransdorf. Nechtěl říct ale ani jméno svého obhájce. "Nechci ho vystavovat mediálnímu tlaku," vysvětlil europoslanec.

Za podvody skončil Huněk ve vězení

O kauze se nechtějí bavit ani jeho spolustraníci z KSČM. "Konkrétní okolnosti onoho dědického řízení a spekulace médií, včetně těch o panu Huňkovi, nebude už KSČM komentovat," uvedl místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš. A podobně se vyjádřila také Miloslava Vostrá, která je místopředsedkyní strany a poslankyní.

Kriminalista Robert Mařák se zabýval několika kauzami, v nichž Vladimír Huněk figuroval. Šéf hospodářské kriminálky zlínské policie řekl, že dokázal na lidi zapůsobit. "Vystupoval velmi věrohodně. Argumentoval spoluprací s tajnou službou, odkazoval se na BIS, na spolupráci se zahraniční rozvědkou. Faktem ale je, že tak podvedl spoustu lidí, i vysokoškolsky vzdělaných," řekl Právu Mařák.

Zlínská policie se Huňkem zabývala naposledy v roce 2010, kdy šetřila kauzu úvěrových podvodů. "Byl stíhán vazebně a pravomocně odsouzen na čtyři roky odnětí svobody," uvedla mluvčí zlínské policie Lucie Javoříková. Huněk má nyní trvalé bydliště nahlášené na Městském úřadě Otrokovice. Jeho vyjádření se získat nepodařilo.

Dokumenty byly pro Ransdorfa věrohodné

Ransdorf v rozhovoru pro Parlamentní listy dříve uvedl, že dokumenty, se kterými šel společně se třemi Slováky do curyšské banky, byly věrohodné. Podle europoslance je muž s iniciálami V. H. dědicem po ženě ze Švýcarska, která měla židovské kořeny a zemřela před zhruba deseti roky. V rozhovoru také zdůvodnil, proč se rozhodl do akce jít. Prý chtěl ověřit, jestli banka skutečně zadržuje peníze po židovských obětech z druhé světové války.

Minulý čtvrtek byl ve Švýcarsku zatčen vedle Ransdorfa také bývalý starosta Ivanky pri Nitre Peter Guzmický, podnikatel Juraj Hajdu a Attila D. Ze čtveřice zůstává ve vazbě už jen Guzmický. Ten byl starostou za HZDS čtyři volební období a v minulosti byl již obviněn z podvodu a zneužití pravomoci veřejného činitele. Odsouzen zatím nebyl.

Dva zatčené - Hajdu a Guzmického - spojuje také působení v investiční firmě IPN Invest. V dozorčí radě sedí i známý slovenský advokát Peter Kubík. O kauze ale prý žádné informace nemá. "Nic o tom nevím, kromě toho, co bylo popsáno v médiích. To na mě působí strašně zmateně," uvedl Kubík.   

Peter Guzmický má být i manažerem českého občana V. H., kterému údajně patří účet ve Švýcarsku a s nímž banka nechce komunikovat. V obci Ivanka pri Nitre o bývalém starostovi říkají, že je člověk s megalomanskými nápady, které ale nikdy neuskutečnil. Před rokem 1989 podle místních vystudoval vojenskou školu v Sovětském svazu.  

 

Právě se děje

před 41 minutami

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy