Praha - Minulé i letošní zápisy do prvních tříd ukazují, po jakém typu škol se rodiče budoucích prvňáčků nejvíce shánějí.
Přednost jednoznačně dávají školám zaměřeným na jazykovou výuku, které často nejsou schopny uspokojit všechny zájemce.
A protože se školy v první řadě rozhodují podle toho, zda dítě bydlí v příslušné spádové oblasti, či mimo ni, neváhají někteří rodiče své dítě na poslední chvíli "papírově" přestěhovat.
Navzdory přetlaku, k němuž na mnoha školách dochází, jsou však dlouhé fronty jako minulý týden na základní škole v plzeňské Chválenické ulici většinou minulostí. Pořadí rodičů při zápisu totiž už nehraje roli, vyplývá z ankety deníku Aktuálně.cz mezi řediteli škol.
Kdo dřív přijde?
"Rodiče informujeme, že nezáleží na pořadovém čísle, ale na daných kritériích školy," říká ředitelka základní školy v pardubickém Svítkově Monika Dobruská.
"Naší zákonnou povinností je uspokojit zájemce ze spádového obvodu školy. Jediným kritériem, které považujeme za objektivní a spravedlivé, je upřednostnit ty děti, které mají ve škole sourozence. Nikdy v historii školy se nestalo, aby o přijetí dítěte rozhodovalo pořadí příchodu k zápisu," dodává ředitel liberecké ZŠ Lesní Jiří Dvořák.
"V minulých letech skutečně docházelo k tomu, že rodiče stáli již od rána frontu u zápisních místností a čekali na otevření zápisu od 13 hodin. Nikdy naštěstí nenastala situace, že by někdo u školy nocoval. K dlouhému čekání a frontám docházelo v době, kdy jsme jako jedno z kritérií při zápise měli čas, respektive pořadí zapsání dítěte," popisuje svou zkušenost Ivana Nejedlá, ředitelka ZŠ Pardubice - Studánka.
Pořadí rodičů? Diskriminace
Od této praxe však byla škola nucena ustoupit. Ministerstvo školství i krajský úřad totiž podle Nejedlé označily takové kritérium za diskriminační s vysvětlením, že zákonný zástupce žáka musí mít v době zápisu možnost zapsat dítě kdykoliv a škola nemůže brát zřetel na pořadí při zápisu.
"V momentě, kdy je uspokojena poptávka dětí ze školského obvodu, lze přijímat i ostatní děti a převis jejich poptávky může být řešen pomocí různých kritérií. Tato kritéria nesmí být diskriminační - musí přímo souviset se vzděláváním, být přiměřená a spravedlivá," říká Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva školství.
Podle Nejedlé se přesto většina rodičů pokusila přijít co nejdříve a drtivá většina dětí tak byla zapsána už v první den zápisu.
Zápis jako zkouška
"Zápis byl postaven na jazykovém citu, školní zralosti, schopnosti samoobsluhy a malém testu. Účelem bylo zjistit, zda je dítě schopno zvládnout náročnou výuku u nás. Nerozhodovalo, kdo kdy přišel," konstatuje Milena Walderová, ředitelka ostravské školy generála Zdeňka Škarvady v Porubě.
A co stojí za oblíbeností (nejen) této školy, která je v Ostravě podle šéfky tamějšího školského odboru Marty Szücsové každoročně nejžádanější?
"Jde jednak o dobrou polohu, kdy škola stojí v centru Poruby, a potom o jazykovou výuku. Školy změřené na cizí jazyky jsou sice v Porubě dvě, ale ta druhá má o něco horší polohu," vysvětluje Walderová.
Lákadlo pro rodiče? Angličtina od první třídy
Prvňáčci, kteří jsou přijati na tamější školu, se učí angličtinu už od první třídy. V šesté pak dětem v jazykových třídách přibývá druhý cizí jazyk, zatímco v nejazykových až v osmé třídě. Kromě toho funguje na škole nově také bilingvní výuka.
Zájem o zápis převyšující téměř trojnásobně počet dětí, který lze přijmout, zažívá například První jazyková základní škola v Praze 4. Přijímáni přitom jsou, kromě dětí z její spádové oblasti, budoucí školáci prakticky z celé Prahy.
V takovém případě jsou stanovena kritéria, mezi něž patří i výsledek zápisu. "Nebereme děti podle systému ´kdo dřív přijde, ten dřív mele´. Zapisujeme dva dny a na každé dítě máme vždy půlhodinu. Na přesný den a čas se mohou rodiče předem objednat již od listopadu," popisuje systém zápisu ředitelka školy Jana Libichová.
"O naši školu je zájem, protože se zaměřujeme na výuku jazyků. Dříve jsme byli školou s rozšířenou výukou jazyků, poté, co jsme měli možnost vytvořit si vlastní školní vzdělávací program, jsme výuku jazyků ještě prohloubili. Angličtinu se děti učí od první třídy, druhý cizí jazyk - na výběr je španělština, francouzština nebo němčina - se děti učí od čtvrté třídy. Konverzaci v anglickém a španělském jazyce vyučují rodilí mluvčí," popisuje důvody rodičovského zájmu Libichová.
Jazyková výuka ostatně láká i na jihu republiky. "I loni postávali rodiče před školou od sedmi od rána, přestože nejsme v centru. Zabýváme se ale výukou jazyků už od prvních tříd," popisuje důvod zájmu rodičů o českobudějovickou základní školu Matice školské 3 její ředitelka Jana Rychlíková.
S výrazným převisem se setkává i ředitelka základní školy s rozšířenou jazykovou výukou v liberecké Husově ulici Blanka Reindlová. "Výrazný převis na naší škole vyplývá ze vzdělávacího procesu, historie; dlouhý čas byla výběrovou školou, kam chodily děti od třetí třídy na základě přijímacího řízení. Cizí jazyk se tu děti učí od první třídy s rodilými mluvčími. Dětí ze spádové oblasti je tu necelá polovina," říká Reindlová.
Další faktory - osídlení a dobrá pověst
Kromě jazykové výuky je pochopitelně důležitým faktorem také lokalita školy, což dokládají například sídlištní školy, které nemají o nové žáky nouzi.
"V Liberci došlo ke změně spádových oblastí, takže počet zapsaných dětí by měl být tak akorát. Jsme sídlištní školou, navíc je toto sídliště poměrně mladé, takže nás ´zásobuje´ dětmi," popisuje svou zkušenost ředitel další liberecké základní školy Dobiášova Ivo Svatoš.
Třetí skupinou oblíbených škol jsou ty, které drží "dobrá pověst" spojená s přístupem k výuce nebo kvalitními učiteli.
"V případě naší školy se snažíme o jednotný přístup k žákům, o jednotnou filozofii a jednotná pravidla, kterým každý rozumí. Od ostatních škol v lokalitě se lišíme asi hlavně tím, že považujeme základní vzdělání za všeobecné, ne úzce profilované, že cílem nejsou jenom pasivní vědomosti, ale všestranný rozvoj osobnosti žáka," vysvětluje zájem o svou školu Dvořák.
"Z mnoha stran mezi rodiči slýcháme o dobré pověsti naší školy mezi nimi. Domnívám se, že tuto pověst budujeme mnoho let dobrou prací našich učitelů a učitelek, vychovatelek i pedagogických asistentek," míní zase Nejedlá.
"Je však potřeba odlišovat situace, kdy je větší poptávka po umístění dětí do školy způsobena nedostatečnou kapacitou školy, což je záležitost zřizovatele, nastavením vyhlášky o spádových obvodech školy, kdy se v určité oblasti města projeví přetlak jako důsledek nové výstavby nebo kdy byl jenom podceněn demografický vývoj, i od situací, kdy v daném městě je dostatek volných kapacit a ´přetlak´ je jen na jedné či dvou školách," komentuje podobná srovnávání šéfka školského odboru Libereckého kraje Jiřina Princová.
Rodičovské triky
Tam, kde je přetlak dětí, hledají někteří rodiče - zejména v případech, kdy mají trvalé bydliště mimo spádovou oblast jejich "vysněné" školy - různé cesty, jak své dítě na danou školu dostat.
"S různými triky i podvody se setkáváme - nejčastější jde o nabízení finanční pomoci škole předem za to, že dítě bude určitě přijato, přihlášení dítěte do naší spádové oblasti ke známým týden před zápisem či jiné triky s trvalým bydlištěm, stížnosti na neobjektivitu zápisu, nepříjemnou paní učitelku a podobně," popisuje Libichová.
Dalším "trikem", jak pomoci zajistit svému dítěti místo ve vybrané základní škole, je zápis dítěte s tím, že bude mít odklad - příští rok má takové dítě zajištěné místo ve škole, kam by se kvůli svému bydlišti nedostalo.
"Rodiče přicházeli k zápisu rovnou s tím, že dítě bude mít odklad a že další rok bude ´odkladové´- od loňska však už tuto možnost v případě dětí z nespádových oblastí neumožňujeme," popisuje někdejší rodičovskou praxi Walderová.
I vzhledem k tomu, že naprosto zásadní pro přijetí na žádané základní školy je bydliště ve spádové oblasti, je rozšířený právě "trik" s přehlášením trvalého místa bydliště do spádové oblasti, ačkoliv tam dítě nežije. Setkali se s ním prakticky všichni oslovení ředitelé.
"Vím o tom, myslím, že k tomu došlo i u nás, ale nejsem schopen to dohledat, pokud někdo nechá zapsat rodinu u sebe," nechal se v této souvislosti slyšet zase ředitel Svatoš.
"Děje se to, ale kde kdo bydlí, to je každého věc. Není to fér, ale nelze chodit a zjišťovat, kde daná rodina skutečně bydlí," říká zase Reindlová.
Recept Prahy 6
Někteří rodiče zkoušeli při zápisu také verzi o "budoucím stěhování" do spádového obvodu. "I letos přišli někteří rodiče k zápisu s tím, že se budou stěhovat do Poruby," popisuje Walderová. K takové skutečnosti však podle ní není možné při rozhodování nijak přihlížet.
Proti této praxi se rozhodla jít radnice městské části Praha 6. Její starostka Marie Kousalíková pro server idnes.cz řekla, že v případě, kdy ředitelé u zápisů narazí na případ, kdy dítě žije na jiné adrese než rodiče, tak to nahlásí sociálním pracovníkům.
"Pokud ředitelé základních škol u zápisů narazí na případy, kdy dítě žije na jiné adrese než jeho rodiče, nahlásí to sociálním pracovníkům a mělo by se prošetřit, kde dítě skutečně bydlí," přibližuje plán radnice její mluvčí Adam Halmoši.
Školy využily šance
V této souvislosti stojí za zmínku jeden paradox. Na jednu stranu je často velký problém dostat dítě na některou konkrétní školu mimo spádovou oblast, do které patří, na druhou stranu dal stát školám v minulosti prostředky a možnost upravit si výuku podle svého zaměření a potřeb.
"To byl přeci smysl takzvané kurikulární reformy - dát školám v tvorbě vlastního školního vzdělávacího programu prostor pro její profilaci a zaměření," poznamenává Princová.
"Některé školy se této příležitosti chopily a snaží se učit jinak, jiné se zaměřily na příznivé klima a chovají se k žákům a rodičům jako k partnerům. Jiné se zaměřily na rozšířenou výuku některých předmětů, jako jsou například jazyky nebo přírodní vědy, a některé to vzaly jako ´boj o rodiče´ v dobrém i špatném slova smyslu, včetně PR, oslovování určité skupiny rodičů, vytváření image výběrovosti a tak podobně," dodává.
