Na pokraji sil. Příchod Ukrajinců prohloubil problém s nedostatkem praktiků

Magdalena Synková Michaela Endrštová Magdalena Synková, Michaela Endrštová
7. 4. 2022 13:49
Tisíce ukrajinských uprchlíků potřebují péči praktických lékařů. Ti však v Česku dlouhodobě chybí, zvlášť těch dětských je nedostatek. Do přeplněných ordinací je proto lékaři neregistrují, ošetřují je jednorázově a často pracují na pokraji sil. Ulevit jim mají nově zřizované UA pointy, zvláštní ambulance pro uprchlíky. Zdravotníci varují, že do budoucna je nutné počet praktiků zvýšit.
Při fakultních nemocnicích vznikají záchytná místa, která mají odlehčit nápor na praktické lékaře pro děti a dospělé.
Při fakultních nemocnicích vznikají záchytná místa, která mají odlehčit nápor na praktické lékaře pro děti a dospělé. | Foto: iStock

Zvláštní uprchlická víza už v Česku dostalo přes čtvrt milionu Ukrajinců, zhruba polovinu z nich tvoří děti. Mnohé jsou po cestě z válkou zasažené země nemocné, další potřebují léky, které užívají dlouhodobě, nebo je u nich nutné zkontrolovat povinná očkování. Dětských lékařů je ale dlouhodobě málo, ordinace byly plné už před uprchlickou vlnou. Nečekaný nápor teď na řadě míst zvládají až za hranicí svých sil i kapacit. Za tragickou označuje situaci Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

"Jsou ordinace, kde je ukrajinských dětí málo, pak jsou ale lokality, kde se jich do jedné hlásí desítky, a tam už je to složité," popisuje Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. V Česku je podle ní 1800 praktických dětských lékařů.  

Zdravotníci upozorňují, že další vývoj bude záležet na tom, kolik uprchlíků ještě přijde. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL odhaduje, že by jich v Česku mohlo hledat azyl až kolem půl milionu. Část z nich zřejmě zůstane dlouhodobě. Potřebovat budou praktické lékaře pro děti i dospělé nebo gynekology. 

Než si Ukrajinci s uprchlickými vízy najdou práci, zdravotní pojištění za ně platí stát, stejně jako za ostatní nezaměstnané, děti nebo seniory. Mají tak nárok na stejnou zdravotní péči jako ostatní občané.

S péčí o ně nyní pomáhají i nově zřizované UA pointy, ambulance pro uprchlíky ve fakultních nemocnicích, které mají přetíženým praktikům ulevit. Někde sídlí přímo na klinice, jinde mají ambulanci ve městě. V každé je ale pracovník, který může tlumočit.

Většinu ukrajinských dětí lékaři kvůli nedostatečné kapacitě přijímají jen na jednorázové ošetření, do dlouhodobé péče je vzít nemohou. "Odhadem třetina ordinací neregistruje ani české děti, ani ty tedy nemají svého praktika," upozorňuje Hülleová. 

Děti ošetříme, do péče je ale nebereme

Přes 2200 dětí má ve své ordinaci registrováno dětská lékařka Sylva Debsová ze Znojma. Už to je nadstav. "Nové pacienty neregistrujeme, po předchozí domluvě ale ukrajinské děti ošetříme," říká. Nejčastěji k ní děti uprchlíků přicházejí s infekcemi dýchacích cest virového původu. Podobně se k věci staví i Eliška Kopelentová z Řevnic. "Z našeho regionu nikoho neodmítáme, ale pokud jsou z Prahy, Hořovic nebo Berouna, z kapacitních důvodů je odkazujeme na UA pointy," vysvětluje. 

Ukrajinské děti neodmítá ani praktická lékařka Klára Fiala z Prahy, přestože má plno. "Pokud je nevyšetříme a nevezmeme do péče, ohrožujeme tím naše děti," vysvětluje. Starat by se podle ní měly všechny články zdravotnictví, od praktiků až po nemocnice. "Praktičtí dětští lékaři i UA pointy jsou za hranicí kapacit. Je to ale jediná možnost, jak pomoci v situaci, která se týká nás všech," říká.  

Nedostatek dětských lékařů je podle Hülleové znát v každém kraji. Jako příklad uvádí Vysočinu, Znojemsko, Prahu, Most nebo severní Moravu. "Těžko říct, kde je to nejhorší, problém začíná být celoplošný. Potřebujeme ordinace personálně posílit," míní. Pomoci by nyní mohli lékaři z dětských oddělení v nemocnicích nebo ukrajinští dětští praktici, pokud složí jazykovou zkoušku a doloží praxi a vzdělání. 

Ministerstvo zdravotnictví sice plánuje zjednodušit zaměstnávání ukrajinských lékařů a zdravotních sester v nemocnicích, zapojení praktiků ale nechystá. Problém je už jazyková bariéra. "V ordinaci je doktor sám. Na nemocničním oddělení jsou kolegové, kteří vám s komunikací mohou pomoct," upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Systém byl na hraně už před uprchlíky

Praktičtí lékaři ale v Česku chybí i pro dospělé. Přestože jich v zemi pracuje kolem 5,5 tisíce, problém s dostupností péče má třetina okresů. Kdyby jich bylo o tisíc víc, uživili by se, říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. "Nejsme na tom tak špatně jako praktici pro děti a dorost. Systém byl ale na hraně už před uprchlickou krizí a teď to je další zátěž," varuje. Největší problém je podle něj v Ústeckém kraji, na Mostecku, Vysočině nebo v některých regionech Středočeského kraje. 

Na řadě míst se "obvoďáci" starají o více pacientů, než by bylo vhodné. "Třeba na Chebsku lidé nepociťují, že jim chybí doktor, protože jeden se stará třeba o tři tisíce pacientů, což je nad jeho fyzické síly. Uživil by ho i poloviční obvod a měl by čas věnovat se prevenci," vypichuje Šonka další zkušenosti.

S příchodem Ukrajinců se situace ještě více komplikuje. Nové žádosti o registraci několikrát týdně odmítá třeba praktický lékař Michal Procházka ze Zlína. "Nemám kapacitu ani pro přijímání českých pacientů," říká. Když má místo, Ukrajince ošetří, do péče je ale nebere. Plno má i pražská ordinace Marie Lhotákové, přesto nové pacienty z Ukrajiny ošetřuje. Přijde jí to důležité a chce pomoct. 

Uprchlíkům se denně věnuje i Rodion Schwarz z Velkých Přílep. Přestože je lékařem pro dospělé, ošetřuje i děti. Zdravotní problémy má podle něj většinou celá rodina. "Nejčastěji posttraumatické stresové reakce nebo nachlazení z delšího pobytu ve sklepních prostorách kvůli bombardování," říká. Většinu vyřeší v ordinaci, vážnější případy odesílá do nemocnic. Situace je pro něj náročná, ale neměnil by, říká s odkazem na lékařskou přísahu obsahující základní etické principy povolání. "Vnitřní mravní zákon nedovoluje jinak," prohlašuje.

České zdravotnictví musí zvládnout se o ukrajinské uprchlíky postarat, říká pražský lékař Jiří Hodis. Také on ošetřuje Ukrajince pouze jednorázově. "Pokud jich přijde sto tisíc, je to jeden na sto českých pacientů. Pokud jich přijde milion, bude jeden na deset Čechů," vysvětluje, proč by péče o uprchlíky neměla představovat problém. Připomíná, jak se lékaři zvládli postarat o stovky těžce nemocných při epidemii koronaviru, a zdůrazňuje, že uprchlíci těžká onemocnění nemají.

Také praktikům pro dospělé mají ulevit UA pointy. Ministerstvo zdravotnictví už doporučilo zřídit je kromě fakultních nemocnic i v těch krajských. Ordinaci pro uprchlíky už otevřely nemocnice v Karlových Varech, Mostě nebo Ústí nad Labem. Podle stanoviska odborných lékařských společností se ale Ukrajincům mají věnovat zejména praktičtí lékaři.

Na opačném pólu je například Zlínský kraj, kde zatím žádný UA point není. A praktici mají napilno. Podle jednoho z nich, zlínského praktického lékaře Michala Procházky, by bylo lepší UA pointy zřizovat centrálně, alespoň jeden v každém kraji. "Určitě by nám to pomohlo," prohlašuje.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy