reklama
 
 

Na obraně fandí Kremlu víc lidí, nejen strážce bezpečnosti počítačů. Vojáky štěpí hlavně migrace

8. 4. 2018
Ministerstvo obrany zatím stále vyhodnocuje, zda je správné, že pro něj na citlivé pozici pracuje muž, který dává najevo silný odpor k Západu.

Praha - Případ Lubomíra Č., který na ministerstvu obrany pracuje v oddělení zajišťujícím bezpečnost počítačů s citlivými údaji, zároveň ale dává na internetu najevo silně protizápadní a proruské postoje včetně schvalování okupace v srpnu 1968, ještě není uzavřený. Ministerstvo obrany stále prověřuje, jestli na své pracovní pozici představuje nebezpečí.

Nařídila to ministryně Karla Šlechtová. "Je pro mě překvapením, že osoba s takovými názory pracuje roky na ministerstvu obrany. Vydala jsem okamžitě úkol jeho nadřízenému, aby mi k tomu podal vysvětlení," uvedla minulý týden poté, co on-line deník Aktuálně.cz na případ upozornil.

Šlechtová sama je považována za politickou spojenkyni prezidenta Miloše Zemana, který dává často najevo prokremelské postoje. Šlechtová ale v řadě ohledů vystupuje prozápadně. Připustila například, že se Rusko pomocí dezinformací pokusí "míchat" do letošní mise českých vojáků v Pobaltí.

Lubomír Č. není se svými názory osamocený, jak se ukazuje v prokremelské facebookové skupině Českoslovenští vojáci v záloze, k níž se hlásí. Kolik podobně smýšlejících lidí pracuje pro ministerstvo obrany, se ale odhaduje těžko.

"V podobné míře vyhraněnosti bych jejich počet viděl v řádu jednotek, nanejvýš nízkých desítek jedinců," řekl Aktuálně.cz František Šulc, bývalý poradce někdejšího ministra obrany Alexandra Vondry. Zdůraznil, že jde o odhad.

"Řekl bych, že u vojáků to bude stejné jako v populaci. Mezi důstojníky méně. Ale podle mého soudu je to i tak hodně," řekl Aktuálně.cz jeden z vysoce postavených důstojníků.

"Protizápadní" generál

Že mohou ostře kritické názory k Západu mít i lidé v nejvyšších patrech armády, ukazuje příběh zkušeného generála Hynka Blaška. Dnes už je v záloze a účastní se akcí, jako byla například proruská demonstrace u sochy maršála Koněva v Praze. Jeho kritické postoje ke společenskému dění často šíří server Parlamentní listy.

Blaško z armády odcházel v roce 2012, v době, kdy o Západu ještě tak kriticky nesmýšlel. V jeho životě byly dva důležité momenty, které formovaly jeho postoje - tragické úmrtí v rodině a rozpory s velením armády a ministerstva v době, kdy se plánovalo zrušení takzvaných společných sil (zastřešujícího velení letectva i pozemních jednotek, pozn. red.) v Olomouci, v jejichž čele Blaško stál.

Do zálohy si tak podle lidí, kteří ho znali, odnesl jistou zahořklost a pocit nedoceněnosti, to vše krátce předtím, než společnost začaly polarizovat ruská anexe Krymu a migrační krize v Evropě. Následně začal kriticky glosovat dění v Evropě i Česku. Stal se také krajským zastupitelem za zemanovskou Stranu práv občanů a Okamurovu SPD.

"Nerozumím jeho názorovému vyhrocení a postojům. V době jeho aktivní služby mi nepřišlo, že by byl tak radikální a byť měl odpůrce, mnozí podřízení na něj nedali dopustit. K ministru Vondrovi měl kritický postoj, ale choval se profesionálně," říká exporadce Šulc.

Blaško sám přitom klade velký rozdíl mezi vyslovování kritických názorů z pozice státního zaměstnance a "zvenku". O Lubomírovi Č. říká: "On vyjádřil své niterní názory, zveřejnil je, ale bohužel je pracovníkem státní instituce, státním zaměstnancem, čili jeho práva jsou v jistém smyslu omezená. Když mu to nevyhovuje, tak ať začne pracovat v soukromé firmě." A sám dodává, že jeho kritické názory na směřování společnosti se formovaly hlavně až v době migrační krize.

Rozjitřená doba, říká Vondrův exporadce

Podle Šulce je fenoménem posledních let, že se lidé - zástupce armády nevyjímaje - vyjadřují ostře na sociálních sítích. "Říkání názorů nahlas, ať už na Rusko, nebo na muslimy, dříve nebylo tak velkým tématem. Teď je ale společnost rozjitřená, sociální sítě jsou více v kurzu a lidé svým názorům více dávají průchod," soudí.

Spíše než Rusko je podle něj v armádě štěpným tématem otázka migrace, kde by mezi vojáky nebyl až takový problém najít řadu lidí s vyhraněným názorem, podpořeným třeba i osobním poznáním kulturních rozdílů na zahraničních misích.

Případ Lubomíra Č. podle něj ministerstvo obrany může jen obtížně řešit z pracovněprávního hlediska. "Ten člověk vyjádřil svůj názor a to, co napsal, je na úrovni komentáře. A názory máte právo zveřejňovat. Otázkou samozřejmě je to, zda představuje bezpečnostní riziko vzhledem k pozici, na které pracuje," míní Šulc.

Jinými slovy: Lubomír Č. by mohl mít problémy s bezpečnostní prověrkou na stupeň tajné, kterou má. Například kvůli tomu, že svým vyjadřováním mohl případným zájemcům o přístup k citlivým armádním datům vysílat signál, kudy by mohla vést cesta.

"Tím, že se takto prezentuje, vlastně obnažuje část systému, který má chránit," říká Bohuslav Pernica, vojenský publicista a vysokoškolský pedagog.

Podle Pernici se armáda a ministerstvo obrany dodnes potýkají s "důsledky indoktrinace politickým aparátem" v době komunismu. Tedy v éře, kdy u vojenských útvarů působili komunističtí politruci, kteří dbali na to, aby to vojákům "myslelo politicky".

Naprostá většina z pětadvaceti současných českých generálů - průměrně jim je 55 let - ostatně do armády, respektive na vysoké vojenské školy, nastupovala ještě za komunismu. Letos sedmi z nich končí závazek, bude záležet na novém náčelníkovi generálního štábu Aleši Opatovi, zda jej generálům prodlouží.

Ministryně obrany Karla Šlechtová se už nechala slyšet, že by v rozhodujících funkcích ráda viděl služebně mladší krev, tedy vojáky sloužící dnes v hodnostech plukovníků.

autor: Jan Wirnitzer | 8. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama