Daň klesla, ale léky nezlevní. Vydělají hlavně distributoři

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
Aktualizováno 2. 1. 2015 6:30
S léky to dopadne stejně jako s ropou: jejich cena sice kvůli nižší dani spadne, v českých lékárnách to ale pacienti nepoznají.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - S léky to v novém roce dopadne podobně jako s ropou. Její cena sice spadla od léta téměř o čtvrtinu, u českých benzinek to ale řidiči poznají jen nepatrně. Řada pumpařů si totiž zvedla marže a peníze si nechala.

"Podobně to bude vypadat i s léky," předpovídá člen sněmovního podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví Jiří Skalický (TOP 09).

Poslanci si podle něj nechali zpracovat analýzu, podle které pacienti na nižší dani nevydělají. Nepomohou si ani zdravotnická zařízení. Čím to je? "Rozdíl v dani je totiž tak malý, že si ho pravděpodobně do svých marží promítnou distributoři," nastiňuje vývoj Skalický.

Vyšší, než stát původně předpokládal, budou podle analýzy také dopady snížení daně na státní rozpočet. Místo očekávané 1,5 miliardy totiž vznikne v rozpočtu díra až dvojnásobná.

Nejen s distributory, lidé se o slevu podělí i s pojišťovnou

Podobně to vidí výrobci pilulek. Také podle nich se sice ceny léků na recept sníží, doplatky ale většinou zůstanou stejné.

Výrobci ale uvedli ještě jeden důvod: o "slevu", kterou snížení daně přinese, se lidé podělí i se zdravotními pojišťovnami. Nakonec si každý z nich z účtenky odečte jen půlku avizovaného pětiprocentního zlevnění.

"Pokud dnes stojí pilulky stokorunu a pojišťovna na ně lidem přispívá devadesát korun, pacient si musí sám z vlastní kapsy připlatit deset korun. Po snížení daně bude stát stejný přípravek pojišťovnu 87,75 koruny a pacienta 9,75 koruny,“ přiblížil situaci na příkladu Josef Suchopár ze společnosti InfoPharm.

Může za to takzvaná jádrová úhrada, kterou vymyslelo ministerstvo zdravotnictví a do zákona ji prosadilo na konci roku 2011.

Léky. Byznys za 70 miliard

"V Česku určuje úhradu, tedy částku, kterou z ceny léku lidem zaplatí pojišťovna, lékový ústav. Stanoví ale jen základ, tedy takzvanou jádrovou úhradu. Teprve k ní se potom v lékárně připočítává obchodní přirážka a daň," vysvětlil Suchopár.

Na pulty českých lékáren smí podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv celkem 56 010 léčivých přípravků, skutečně se ale objevuje jen asi 8162 z nich. Pojišťovny alespoň částečně hradí 5668 léků. Zbytek si kupují pacienti za své.

V loňském roce doputovaly do českých lékáren přípravky za více než 55 miliard korun v cenách výrobce. Spolu s daní a marží šlo podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv o přípravky za 70 miliard.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy