"Cílem bylo podpořit neoficiální kulturu vysíláním zahraničních lektorů a postupně tak připravit československou společnost na život v demokratické společnosti," popisuje současný britský velvyslanec v Praze Nick Archer, který vznik pamětní desky inicioval. Na takzvané "bytové semináře" z Británie přijížděli přední filozofové Kathleen Wilkensová, Roger Scruton nebo Anthony Kenny.
Podle Archera prokázali jak účastníci, tak zahraniční lektoři mimořádnou odvahu, protože komunistický režim proti tajné skupině tvrdě zasahoval. Některé zahraniční osobnosti měly potíže s policií. Například Kenny byl zadržen Státní bezpečností v roce 1980. Scrutona zadrželi o pět let později a zapsali ho na seznam nežádoucích osob.
Bytové semináře byly součástí "podzemní univerzity" nebo také "Patočkovy univerzity". Jméno odkazovalo na filozofa a mluvčího Charty 77 Jana Patočku, který byl vyhozen z Karlovy univerzity. Patočka poté svým studentům přednášel ve svém břevnovském bytě. Po Patočkově smrti převzal jeho semináře Julius Tomin (strýc političky ČSSD Michaely Marksové-Tominové) s Ladislavem Hejdánkem, kteří navázali spolupráci se zahraničními univerzitami a založili tak Vzdělávací nadaci Jana Husa.
Semináře probíhaly nezávisle na sobě bez ucelenější organizační struktury, což bylo reakcí na časté razie Státní bezpečnosti. Významnou podporu seminářům vyjádřila Charta 77. Potlačování ze strany komunistického režimu označovali za narušení akademického práva a svobody.
Působnost nadace se následně rozšířila do Brna, kde Jiří Müller, Roger Scruton a Petr Oslzlý pojali k bytovým seminářům poněkud jiný přístup. Tyto semináře byly určeny pro pracující posluchače, o které se nezajímala Státní bezpečnost.
Cílem nadace bylo podpořit československou neoficiální kulturu vysíláním expertů, grantovými stipendii a podporou samizdatu. Dalším z cílů bylo připravit studenty na život v budoucí demokracii formou mezinárodně uznávaného vzdělání. Odhaduje se, že do tajného vzdělávání bylo zapojeno více než tisíc lidí.
Na semináře docházeli například prezident Václav Havel, dramatik Milan Uhde, politolog Rudolf Kučera, teolog Milan Balabán, bývalý ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra a mnozí další.
