Na Letné odhalili pamětní desku připomínající bytové semináře, které dráždily StB

Michal Polák Domácí Michal Polák, Domácí
Aktualizováno 14. 11. 2019 17:47
Britští akademici a čeští disidenti společně ve čtvrtek odhalili pamětní tabulku, která oslavuje a připomíná činnost britské Vzdělávací nadace Jana Husa. O její vznik se zasloužil filozof Julius Tomin, který v roce 1978 oslovil zahraniční univerzity. StB v roce 1988 označila nadaci za "jednu z nejnebezpečnějších organizací ideologicky podvratné povahy působící z území Británie proti ČSSR".
Pamětní deska odhalená v pražské Keramické ulici dne 14.11. 2019
Pamětní deska odhalená v pražské Keramické ulici dne 14.11. 2019 | Foto: Petr Mlch

"Cílem bylo podpořit neoficiální kulturu vysíláním zahraničních lektorů a postupně tak připravit československou společnost na život v demokratické společnosti," popisuje současný britský velvyslanec v Praze Nick Archer, který vznik pamětní desky inicioval. Na takzvané "bytové semináře" z Británie přijížděli přední filozofové Kathleen Wilkensová, Roger Scruton nebo Anthony Kenny. 

Podle Archera prokázali jak účastníci, tak zahraniční lektoři mimořádnou odvahu, protože komunistický režim proti tajné skupině tvrdě zasahoval. Některé zahraniční osobnosti měly potíže s policií. Například Kenny byl zadržen Státní bezpečností v roce 1980. Scrutona zadrželi o pět let později a zapsali ho na seznam nežádoucích osob. 

Bytové semináře byly součástí "podzemní univerzity" nebo také "Patočkovy univerzity". Jméno odkazovalo na filozofa a mluvčího Charty 77 Jana Patočku, který byl vyhozen z Karlovy univerzity. Patočka poté svým studentům přednášel ve svém břevnovském bytě. Po Patočkově smrti převzal jeho semináře Julius Tomin (strýc političky ČSSD Michaely Marksové-Tominové) s Ladislavem Hejdánkem, kteří navázali spolupráci se zahraničními univerzitami a založili tak Vzdělávací nadaci Jana Husa. 

Semináře probíhaly nezávisle na sobě bez ucelenější organizační struktury, což bylo reakcí na časté razie Státní bezpečnosti. Významnou podporu seminářům vyjádřila Charta 77. Potlačování ze strany komunistického režimu označovali za narušení akademického práva a svobody. 

Působnost nadace se následně rozšířila do Brna, kde Jiří Müller, Roger Scruton a Petr Oslzlý pojali k bytovým seminářům poněkud jiný přístup. Tyto semináře byly určeny pro pracující posluchače, o které se nezajímala Státní bezpečnost.

Cílem nadace bylo podpořit československou neoficiální kulturu vysíláním expertů, grantovými stipendii a podporou samizdatu. Dalším z cílů bylo připravit studenty na život v budoucí demokracii formou mezinárodně uznávaného vzdělání. Odhaduje se, že do tajného vzdělávání bylo zapojeno více než tisíc lidí. 

Na semináře docházeli například prezident Václav Havel, dramatik Milan Uhde, politolog Rudolf Kučera, teolog Milan Balabán, bývalý ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra a mnozí další.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Policista, který zabil George Floyda, bude obviněn z vraždy druhého stupně

Generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison zvýší obvinění bělošského policisty Dereka Chauvina z vraždy neozbrojeného černocha George Floyda z třetího na druhý stupeň, za což mu hrozí delší vězení. Vznesena budou obvinění také proti třem dalším policistům, kteří byli na místě a kteří po incidentu dostali výpověď. Informoval o tom dnes americký list Star Tribune.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel poté, co mu Chauvin skoro devět minut 25. května při zatýkání klečel na krku. Nahrávka incidentu obletěla celý svět a v USA spustila vlnu protestů proti rasově motivované policejní brutalitě, které v místech provázelo rabování a vandalismus.

Čtyřiačtyřicetiletý Chauvin dostal minulý týden výpověď a byl obviněn z vraždy třetího stupně a zabití druhého stupně. Nyní ho prokurátor podle tisku chce obvinit z vraždy druhého stupně, za kterou by mohl dostat až 40 let za mřížemi, což je o 15 víc než maximální trest za vraždu třetího stupně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sněmovna se zatím nedistancovala od slov Vojtěcha Filipa k legiím

Sněmovna se zatím nedistancovala od výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích, jak to požaduje STAN. Debatu dnes poslanci nedokončili. Filip v diskusi opětovně jakékoli pochybení odmítl. Podle něj mohly být jeho výroky zkresleny.

Filip v nedávném rozhovoru pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda kritizoval odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6, označil je za "zločinné". Pražské komunální politiky nařkl z neofašismu. Současně pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady, aby svolily k budování pomníků československým legionářům, kteří padli v boji s bolševiky.

"Žádný výrok, který by poškodil dobré jméno československých legií, jsem neřekl. Řekl jsem, že v České republice existují lidé, kteří mají různý názor na československé legie," hájil se Filip.

Zdroj: ČTK
Další zprávy