


Na každého v ČR připadaly loni v průměru téměř dvě doporučené denní dávky léků. Denní průměr byl téměř 1992 na 1000 obyvatel, o 143 více než v roce 2021. Loni bylo dodáno do lékáren a zdravotnických zařízení v Česku 267 milionů balení v ceně podle výrobců téměř 105 miliard korun.

Registrováno bylo více než 66 000 léků, přibylo jich zhruba 650 nových. Reálně se obchodovalo 9702 z nich a více než 6600 bylo hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Za dva roky se počet registrovaných zvýšil o zhruba 3000, počet reálně obchodovaných a hrazených léků ale mírně klesl.
Od roku 2021 se počet dodaných balení zvýšil o zhruba sedm procent a jejich cena uváděná výrobci stoupla o téměř polovinu. Většina léčiv byla na lékařský předpis. Z 267,6 milionu balení šlo o 186,4 milionu, tedy o skoro 70 procent. Hodnota ostatních léků, tedy většinou volně prodejných, byla podle výrobců zhruba 235,5 milionů korun. Do Česka se dodalo také asi 1,9 milionu balení homeopatik.
"V roce 2025 naši inspektoři provedli stovky kontrol v lékárnách, u distributorů i dalších regulovaných subjektů. Dozorová činnost zahrnovala nejen kontrolu dodržování pravidel pro zacházení s léčivy a zdravotnickými prostředky, ale také například oblasti dodržování pravidel cenové regulace a dohled nad reklamou na léčivé přípravky a zdravotnické prostředky," uvedl ve výroční zprávě ředitel SÚKL Tomáš Boráň.
Z 632 kontrol bylo 27 na základě podnětu či stížnosti. Celkově podle jejich výsledků bylo uděleno 61 pravomocných rozhodnutí o pokutě za porušení povinností stanovených zákonem o léčivech v částce 35,7 milionu korun.
"Mezi hlavní důvody k vydání rozhodnutí o uložení správního trestu patřily velmi závažné nedostatky v řádném vedení a uchovávání evidence příjmu, zásob a výdeje léčivých přípravků s cílem nelegálního reexportu léčivých přípravků," uvedl SÚKL v materiálu. Tato pochybení tvořila 41 procent všech rozhodnutí ústavu a 95 procent finančního objemu pokut.
Reexporty léků do zahraničí považuje ústav podle výroční zprávy za vysoce společensky škodlivé, protože mohou mít přímé negativní dopady na dostupnost léků v Česku, a řeší je dlouhodobě. V roce 2024 byla zpřísněná pokuta ze dvou na 20 milionů korun, případně zákaz činnosti až na dva roky. Dosud za systematické vyvádění léčivých přípravků ze skladových zásob lékárny SÚKL udělil 70 pokut, z toho 25 loni včetně zatím nejvyšší pokuty 17 milionů korun.
"V bezprostřední časové návaznosti na zvýšení maximální sazby za tento typ přestupku ústav zaznamenal v řízeních o tomto přestupku poměrně nový fenomén, kdy pachatelé - obchodní společnosti - přistupují ke komplikovaným přeměnám obchodních společností, v důsledku čehož jsou správní řízení o přestupku vedena s několika účastníky zároveň," uvedl ústav.
Ředitel SÚKL Boráň tento týden serveru iROZHLAS řekl, že pokuty nefungují podle něj dostatečně, ale ve spolupráci s policií se zatím nedaří pro tento přestupek najít trestní kvalifikaci, která by ho umožnila trestat jako trestný čin. "Ekonomicky je pro ně (reexport) tak zajímavý, že ani vyšší sankce pro ně nemusí být až taková zátěž," uvedl. V letech 2020 až 2023 podle serveru provozovatelé lékáren a distributoři léků z Česka nelegálně vyvezli přípravky za miliardy korun. Postihu se podle Boráně firmy snaží vyhýbat také odvoláváním proti rozhodnutí nebo neposkytováním součinnosti, za které jsou pokuty mnohonásobně nižší.
Částka, kterou SÚKL udělil na pokutách, i počet sankcí se za poslední čtyři roky snížil. Mezi roky 2021 a 2024 objem pokut klesl o více než polovinu, počet se snížil o třetinu a dál klesal na loňských 174 pokut. Částka ale meziročně kvůli navýšení maximálních pokut stoupla o více než 12 milionů.
Počet pokut za porušení zákona o léčivech, kam spadají i reexporty, do předloňska klesal. Loni jich bylo o čtyři víc než v roce 2024. Setrvale roste počet postihů za porušení zákona o reklamně i výše pokut. V roce 2021 jich SÚKL udělil 13 v celkové výši 1,3 milionu, loni 22 ve výši téměř šest milionů. Firmy podle zákona například nesmí cílit reklamu na konkrétní léky na předpis na laickou veřejnost.



Šest lidí v noci na pondělí zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 205 ukrajinských dronů.



Maďarský ústavní soud v pondělí odmítl všechny tři stížnosti opozičních stran Fidesz a křesťanské demokracie (KDNP) proti změnám v maďarské ústavě, které přijal parlament hlasy vládnoucí strany Tisza premiéra Pétera Magyara. Ústavní soud se odvolal hlavně na to, že v dané věci není oprávněn rozhodovat, uvedla maďarská tisková agentura MTI.



Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že Spojené státy neusilují o prodloužení červnového memoranda o porozumění s Íránem. Šéf Bílého domu zároveň řekl, že Írán zřejmě není ochoten uzavřít takovou dohodu, jakou Spojené státy pokládají za nezbytnou. Informuje o tom agentura Reuters.



Zemědělci kvůli dopadům sucha obdrží mimořádné podpory a úlevy v dotačních podmínkách. O chystaném balíku pomoci zemědělským podnikům v pondělí v tiskové zprávě informovalo ministerstvo zemědělství.



Premiér Andrej Babiš na pondělním jednání koaliční rady požádá předsedu SPD a Sněmovny Tomia Okamuru, aby zařadil na jednání dolní komory plán na zmrazení platů politiků. Novinářům to řekl po zasedání vlády. Poslaneckou novelu předsedů koaličních ANO, SPD a Motoristů, která má zmrazit platy politiků do konce roku 2030, schválil Babišův kabinet na svém druhém zasedání loni v polovině prosince.