Na jaře jsme byli na všechno sami, teď jsme bez motivace, tvrdí vysokoškoláci

Anna Dohnalová
30. 11. 2020 18:08
Prudký nárůst osobního studia, nesoustředěnost a špatná komunikace. Tak vysokoškoláci hodnotí distanční výuku. Redakce Aktuálně.cz oslovila na 150 studentů, a ačkoli většina tvrdí, že od jara, kdy se museli téměř vše učit sami, došlo k pokroku, část z nich vypovídá o opaku. Jaké problémy se podle studentů opakují i na podzim a dokáže on-line výuka efektivně nahradit tu prezenční?
Foto: Shutterstock.com

On-line výuka na vysokých školách pokračuje. A dle ministerstva školství lze předpokládat, že pandemie výrazně ovlivní semestr i v první polovině roku 2021. Přesto univerzity doufají, že k návratu všech studentů do škol dojde již brzy. "Pevně věříme, že letní semestr proběhne standardní prezenční formou. Nicméně jsme připraveni jej realizovat i formou distanční, pokud to bude nezbytné," říká mluvčí Karlovy univerzity Václav Hájek. Nicméně naprostá většina studentů nepočítá s tím, že v dalším semestru školy zcela otevřou.

Foto: Anna Dohnalová

V dotazníku redakce, který vyplnili studenti z různých vysokých škol po celém Česku, měli respondenti možnost porovnat současnou situaci s tou na jaře. Byť nyní už studenti hodnotí distanční výuku kladněji a přednášky podle nich probíhají podle plánu, jarní semestr vysoké školy ve velké míře nezvládly.

Práce přibylo a s tím i pociťovaná zátěž

Odpovědi vypovídají o tom, že pro 80 studentů ze 150 záviselo v jarních měsících udržení ve škole hlavně na samostudiu, tvořilo 75 procent času a úsilí věnovanému škole. Vysokoškoláci museli vypracovávat množství úkolů bez předchozího výkladu a pomoci kantora a často si vše dohledávat na internetu. Dvaačtyřicet z nich (28 procent) dokonce uvedlo, že se vše museli učit úplně sami. Přednášky byly pouze zřídka, nebo dokonce vůbec a nikdo jim tak látku pořádně nevysvětlil.

"Málo učitelů přednášelo on-line. Často nám místo toho poslali prezentaci, třeba s poznámkami, jiní prezentace nahradili studijními texty," popisuje situaci během jarních měsíců student Karlovy univerzity Adam Brzezina.

I když se studentům ze začátku zdálo, že práce ubylo, bylo tomu podle nich naopak. "Nároky se nezměnily. Každý zanedlouho zjistil, že i když nejsou přednášky, neznamená to, že učiva je málo. Naopak bylo třeba se osamostatnit a naučit se látku sám," doplňuje Brzezina.

Učit se bez pomoci kantora, který by měl látku důkladně vysvětlit, je ale podle respondentů nejen náročné na pochopení, ale hlavně časově vyčerpávající. "S tím, co by vyučující vysvětlil během jedné přednášky, jsem já běžně strávil hodiny času. Neměl jsem tak čas na nic jiného," vypočítává student Slezské univerzity v Opavě Petr Doležel.

Foto: Anna Dohnalová

Osloveným vysokoškolákům také neprospívá studium v domácím prostředí. Špatně se soustřeďují a nemají na studium potřebný klid. Tyto problémy - které zažívají statisíce zaměstnaných Čechů na takzvaném home officu - patří k těm, které je trápí i v současné době. "Když se učím, tak vedle mě sedí můj bratr, který má on-line přednášky, a navzájem se rušíme," stěžuje si Matěj Koláčka, student Masarykovy univerzity v Brně. "Normálně bych šel do knihovny, ale tam taky nemůžu, když je vše zavřené," dodává.

Větší samostatnost, ale na úkor čeho?

Sociologický ústav Akademie věd zkoumal ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy, jaký měla pandemie na vysokoškoláky vliv. Podle výzkumu se zrušení prezenční výuky na jaře projevilo především nárůstem doby osobního studia, a to v průměru o 7,8 hodiny týdně.

"Studenti, kteří potvrdili nárůst doby věnované osobnímu studiu, častěji souhlasili s tvrzeními, že jejich studijní zátěž výrazně narostla od začátku pandemie a že pro ně změny v souvislosti s pandemií znamenaly významný stres," píše se v akademické práci.

"Vše bylo podstatně těžší. Hůře se sháněly potřebné materiály, týmová práce byla téměř nemožná," potvrzuje Kryštof Blažej, student informačních médií a služeb na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Studenti navíc často do poslední chvíle netušili, jak bude probíhat zkouškové období. "Představa toho, že budu muset ke zkoušce z předmětu, na který jsme měli za celý semestr tři přednášky, byla opravdu děsivá," popisuje studentka Univerzity Palackého v Olomouci Tereza.

Podle většiny studentů, kteří odpovídali v dotazníku Aktuálně.cz, vyučující situaci ze začátku ne úplně zvládali. Pro spoustu z nich to ale bylo, tak jako pro všechny ostatní, úplně nové. "Do jara jsem zkušenost s on-line prostředím nikdy předtím neměl. Naštěstí jsou ale všechny programy, se kterými jsem se setkal, velice intuitivní," říká docent Jan Kotek, vyučující na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Kantoři tvrdí, že naučit se pracovat s programy pro výuku bylo jednoduché, a i když jim adaptace někdy trvala, ve většině případů se jim nakonec podařilo nastolit nějaký systém. "Kolegové se s on-line formou výuky velice dobře sžili a nikde jsme nezaznamenali zásadní problémy," tvrdí mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

Vyučující si - stejně jako jejich posluchači - spíše stěžují na přetrvávající problémy při práci v domácím prostředí, nedostatečné připojení nebo neaktivitu studentů. "Nejsložitější je mluvit na černý monitor a nevidět žádnou zpětnou vazbu," popisuje kantor marketingu na Slezské univerzitě v Opavě Daniel Kvíčala.

Nový semestr přinesl změny. Někde to jde ovšem pomalu

Na podzim, kdy se opět zavřely školy, podle studentů on-line výuka funguje relativně dobře a už nepociťují takovou zátěž jako na jaře. V dotazníku to uvedlo 88 respondentů (téměř 60 procent). Přednášky probíhají podle rozvrhu, a jsou dokonce nahrávány, takže je jednoduché se k nim vrátit, pokud něčemu nerozumí. Studenti jsou tak až o polovinu méně závislí na samostudiu, než byli v jarních měsících.

Foto: Anna Dohnalová

Nicméně část dotazovaných stále tvrdí, že se nic výrazně nezměnilo. Jednačtyřicet studentů (27 procent) v dotazníku uvedlo, že pro ně stále převažuje samostatné zpracovávání témat a úkolů nad řízenými přednáškami. Problémy on-line výuky tedy pro téměř třetinu vysokoškoláků přetrvávají. Stěžují si zejména na to, že někteří učitelé přednášky dosud nepřenáší on-line.

Studentům dále chybí motivace, hůře se soustřeďují a stěžují si na špatnou komunikaci. Podobně jako kantory je trápí také pomalé připojení na internet. Zároveň by také rádi trávili čas se spolužáky. Ti z prvních ročníků se tak často vůbec neznají, protože ještě neměli možnost se setkat.

Ačkoli on-line výuka v rámci možností funguje, učitelé i studenti tvrdí, že tu prezenční nikdy plně nahradit nemůže. V dotazníku uvedli, že sociální kontakt, který teď nemají, je pro ně nezbytnou součástí studia. Chybí jim hlavně osobní komunikace s učitelem, možnost se na cokoliv zeptat a přitom nečekat, zdali jim odpoví například po e-mailu. Nenahraditelná je pak pro ně praxe zejména u medicínských nebo farmaceutických oborů.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy