Na dopis Huawei má odpovědět NÚKIB, řekla Schillerová. Vláda o věci jednala v utajení

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 2. 2019 20:14
Na dopis čínské společnosti Huawei má primárně odpovědět Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), řekla na tiskové konferenci po pátečním jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Analýzu rizik na základě metodiky NÚKIB musí podle ní provést konkrétní zadavatelé veřejných zakázek, nikoli jednotlivá ministerstva.
Alena Schillerová.
Alena Schillerová. | Foto: Tomáš Cetkovský

Kabinet v pátek o výzvě od Huaweie jednal. Mediální zástupce Huaweie Filip Matys sdělil, že dopis není ultimátem. Nehrozí podle něj, že by Huawei omezil podporu svých technologií používaných v tuzemských telefonních sítích.

"Dopis jsme obdrželi, je to dopis adresovaný především Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, pan premiér a vláda tam byli přiloženi v podstatě pro informaci, my na ten dopis budeme odpovídat," řekl Holý. Úřad podle něj v současnosti s firmou Huawei komunikuje písemnou formou, na její dopis tak odpoví opět písemně.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) řekl, že jeho úřad bude chtít analýzu rizik ještě konzultovat s NÚKIB. "Obecně platí, že vycházíme z varování, které NÚKIB vydal. Na druhou stranu nechceme a nebudeme někoho automaticky vylučovat z výběrového řízení, pokud to nebude odůvodněno právě výsledkem analýzy," uvedl.

Podle Deníku N byl dopis od Huaweie adresovaný řediteli NÚKIB Dušanu Navrátilovi a premiérovi Andreji Babišovi (ANO). "Spolu se svými externími poradci jsme analyzovali právní možnosti, které by společnost Huawei měla, pokud by nebylo varování zrušeno nebo změněno. V případě nutnosti je připravena bránit svá práva mimo jiné soudní žalobou proti nezákonnému zásahu a případně následnou žalobou o náhradu škody, ústavní stížností a rozhodčím řízením na základě příslušných dvoustranných smluv o ochraně investic," citoval deník z dopisu. Odpověď firma požaduje do 14. února.

NÚKIB je podle partnerky advokátní kanceláře Taylor Wessing CR Karin Pomaizlové povinen podle zákona takové varování vydat, pokud se dozví o hrozbě v oblasti kybernetické bezpečnosti. Varování je přitom nejmírnější z možných opatření, které má úřad k dispozici. Ze zákona neplyne nutnost toto varování odůvodňovat, ani zveřejňovat detailní informace o podkladech a informacích, které úřad k tomuto kroku vedly. Operátoři kritické informační infrastruktury musí toto varování zohlednit.

"Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních opatření v míře nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži," dodala advokátka.

Česká republika má s Čínskou lidovou republiku podle Pomaizlové uzavřenu od roku 2006 mezinárodní dohodu o podpoře a ochraně investic. Jakýkoliv spor mezi stranami této dohody týkající se výkladu nebo použití této dohody se má řešit v první řadě diplomatickou cestou, a pokud nebude takto ve lhůtě šesti měsíců vyřešen, pak na žádost jedné ze stran bude spor předložen ad hoc rozhodčímu soudu tří rozhodců.

NÚKIB před používáním technologií čínských společností Huawei a ZTE varoval v prosinci. Hardware a software těchto firem označil za bezpečnostní riziko. Na základě varování úřadu Generální finanční ředitelství vyřadilo Huawei z veřejné zakázky za půl miliardy korun na vybudování portálu Moje daně. Deník Právo uvedl, že zákaz používání technologií od čínských firem Huawei a ZTE vydalo ministerstvo zdravotnictví. Firma Huawei se proti varování NÚKIB ohradila, vystoupilo proti němu také čínské velvyslanectví.

Shrnutí kauzy Huawei:

Jsou byznysové zájmy nadřazeny bezpečnosti? A které české firmy působící v Číně kauza Huawei ohrožuje? Kauzu Huawei shrnuje Martin Veselovský | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
Další zprávy