Archeologové na místě hromadného hrobu vykopali jámu o rozměrech 2,5 krát 2,5 metru. Podle vedoucího sondy Jana Havrdy z Národního památkového ústavu namísto plánované jedné hrobové jámy objevili dvě, takže poté výkop rozšířili o dalšího půl metru. Po odkrytí a otevření nalezených rakví na práci navázali antropologové z Národního muzea, kteří na místě kosterní pozůstatky prozkoumali.
V rakvích byly podle antropologa Petra Velemínského nalezeny amputované končetiny a kostry novorozenců a plodů. Kromě toho však byly ve dvou z nich také kompletní ostatky. "V jednom případě se jednalo o staršího muže a v jednom o starší ženu," řekl vědec.
V případě starší ženy však antropologové vyloučili, že by šlo o Mašínovou. Zatímco ta zemřela ve 49 letech, odhalené pozůstatky podle Velemínského patřily ženě starší. "Ani další znaky na této kostře nekorespondovaly s tím, co známe třeba z pitevních protokolů o Zdeně Mašínové," vysvětlil.
Praha se domluvila se Zdenou Mašínovou mladší na vyzvednutí ostatků její matky loni v březnu. Ohledně toho, kdo v hromadných hrobech leží, však neexistují žádné záznamy. Sonda podle Havrdy vycházela z informací, které dcera získala od hrobníka z roku 1956. "To je jediná informace o místě, nic jiného jsme k dispozici neměli," řekl archeolog.
S ohledem na to radní Johnová řekla, že snahy neúspěšným pokusem končí. Zároveň vyjádřila politování nad tím, že se ostatky nakonec najít nepodařilo.
Na pietní podobu místa město vypíše soutěž
Podle Havrdy se na ďáblickém hřbitově nachází pravděpodobně 72 hromadných hrobů, do kterých se pohřbívalo od roku 1943 do roku 1961. Radní Johnová řekla, že město si nechá Ústavem pro studium totalitních režimů zpracovat studii hřbitova, která by se měla zabývat jeho historií v době před druhou světovou válkou, tak po ní. "Tuto souhrnnou studii bychom potom chtěli použít jako základ pro vyhlášení architektonické soutěže na pietní a důstojnou úpravu tohoto místa," řekla.
Mašínová starší v době soudního procesu s Miladou Horákovou organizovala podpisovou petici za její omilostnění. V listopadu 1953 byla zatčena za odbojovou činnost svých synů. Ve vykonstruovaném procesu byla odsouzena na 25 let žaláře za údajnou velezradu a špionáž. Byla umístěna do tábora nucených prací v Pardubicích, kde v roce 1956 zemřela.
Ďáblický hřbitov vznikl před první světovou válkou. Nachází se na něm čestná pohřebiště obětí první světové války a rovněž obětí nacistické a komunistické diktatury. V hromadném hrobě tam byl pohřben také páter Josef Toufar, jehož ostatky byl před několika lety vyzvednuty a následně pohřbeny v Číhošti.
