Myslivci se bouří a píší Fischerovi: Neberte nám jeleny

Pavel Baroch
14. 1. 2010 15:00
Šéf myslivců, hejtman Palas organizuje kampaň na ochranu přemnožené zvěře
Jeleni jsou přemnožení a ničí české lesy. Českomoravská myslivecká jednota ovšem tvrdí, že jeleni žijí jen na čtvrtině českého území, ideální by bylo na sto procentech
Jeleni jsou přemnožení a ničí české lesy. Českomoravská myslivecká jednota ovšem tvrdí, že jeleni žijí jen na čtvrtině českého území, ideální by bylo na sto procentech | Foto: ČMMJ

Praha - Českomoravská myslivecká jednota v čele se svým předsedou - moravskoslezským hejtmanem Jaroslavem Palasem - chce stůj co stůj zabránit, aby se v českých lesích výrazně zredukovali přemnožení jeleni, srnci a mufloni.

Palas dokonce vyzval členy svého sdružení, aby posílali premiérovi Janu Fischerovi, ministru zemědělství Jakubu Šebestovi (a také předsedovi myslivecké jednoty Jaroslavu Palasovi) předem naformulované dopisy, v nichž by protestovali proti návrhu pozměnit myslivecký zákon. Nově by otevřel cestu k radikálnímu snížení počtu spárkaté zvěře.

Změnit zákon o myslivosti a navazující vyhlášku navrhla expertní skupina, kterou ustanovila ministerstva zemědělství a životního prostředí.

Zvěř způsobuje škody za stovky milionů

Vláda předloni schválila Národní lesnický program, který má napomoci uzdravit české lesy, jejichž stav patří k nejhorším v Evropě.

Šéf myslivců, hejtman Jaroslav Palas
Šéf myslivců, hejtman Jaroslav Palas | Foto: Ludvík Hradilek

Jedním ze základních kroků, jak tohoto cíle dosáhnout, je právě výrazné omezení počtu přemnožených jelenů nebo muflonů, kteří na lesních porostech každoročně způsobí škody za stovky milionů korun. Tomu se ovšem Českomoravská myslivecká jednota brání.

Předseda sdružení, hejtman Jaroslav Palas v dopise, pod nímž je podepsán rovněž jednatel Jaroslav Kostečka, například píše o hrozbě "hubení spárkaté zvěře na potkání".

Nebo o tom, že z lesa mají zmizet "občané, kteří provozují myslivost jako svojí volno časovou aktivitu". Na jejich místo mají podle Palase nastoupit "profesionální lovci, kteří pak jako nějací deratizátoři za použití všech dostupných prostředků zredukují veškeré škůdce na minimum".

Experti: Nechceme žádnou krvavou lázeň

Lidé z expertní skupiny taková tvrzení odmítají, ovšem trvají na tom, že spárkatá zvěř se musí redukovat na přijatelnou mez, aby v lesích nezpůsobovala takové škody.

"V některých oblastech je například jelenů více než pětkrát, než je únosné," řekl Aktuálně.cz Jaromír Bláha z Hnutí Duha, který je rovněž členem expertního týmu. Přemnožená zvěř hledající potravu například brání tomu, aby se do českých lesů vrátilo více listnáčů.

Komise proto doporučila, aby se myslivecký zákon a navazující vyhláška změnila tak, aby se stavy zvěře už napříště nestanovovaly podle tabulkových čísel, ale aby se přizpůsobovaly tomu, jak je les v jejich teritoriu poškozený.

Myslivecký posed
Myslivecký posed | Foto: Pavel Baroch, Aktuálně.cz

Majitelé versus myslivci

Experti v pracovní skupině zároveň doporučili dát více pravomocí menším vlastníkům honebních pozemků, kteří v současnosti nemají dostatek možností bránit se proti přemnožené zvěři.

"Většině vlastníkům honebních pozemků myslivci již dlouhodobě neplatí nájmy a řádně nehradí škody na porostech. Pokud je výjimečně hradí tak v nepřiměřené výši," sdělil František Janda, předseda Svazu vlastníků půdy.

Svaz rovněž požaduje, aby se změnila zákonem stanovená minimální výměra honitby 500 hektarů. "Voláme po užším spojení myslivosti a vlastnictví honebních pozemků. Toho docílíme především tím, že výrazně snížíme minimální výměru," uvedl Janda, podle něhož by to měli být vlastníci půdy, kdo rozhodují o velikosti honitby a nikoli myslivci. 

Foto: Pavel Baroch, Aktuálně.cz

Jeleni, všude kam se podíváš

Českomoravská myslivecká jednota odmítá, že by jelenů či muflonů bylo v českých lesích extrémně mnoho.

"Současné stavy spárkaté zvěře ani zdaleka nedosahují početnosti velkých býložravců v původních podmínkách," konstatoval Jaroslav Kostečka, jednatel mysliveckého sdružení, které má desítky tisíc členů.

"Je nutné si zcela zásadně připomenout, že se v současné době například jelení zvěř stabilně vyskytuje pouze na 25 procentech území. V minulosti žila jelení zvěř na 100 procentech území," dodal Kostečka.

Pozor, ať netrefíme houbaře

Sdružení rovněž odmítá návrh, aby napříště mohla být honitba menší než současných 500 hektarů. Tvrdí, že by to na snížení škod spárkaté zvěře nemělo žádný vliv.

"Došlo by ke značným problémům při tvorbě honiteb, enormní zatížení státní správy při správních řízeních, navýšení délky hranic a je možné zvažovat i zvýšené ohrožení bezpečnosti návštěvníků lesa vzhledem k výkonnosti dnešních zbraní a malé výměře honiteb," varoval Jaroslav Kostečka z myslivecké jednoty.

Myslivci ovšem zatím mohou být spokojeni. Ministerstvo zemědělství se zatím k žádné změně zákona či vyhlášky, které by podle doporučení expertů vedly ke snížení počtu spárkaté zvěře, zatím nechystá.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června, oznámila šéfka Sejmu

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června a případné druhé kolo o dva týdny později 12. července. Očekávaný termín voleb dnes oficiálně oznámila předsedkyně Sejmu, dolní komory polského parlamentu, Elžbieta Witeková.

Oznámené datum voleb chtěla vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Její předseda Jaroslaw Kaczyński minulý týden rezolutně prohlásil, že volby budou nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám opozice je překazit. Pohrozil přitom využitím "všech prostředků, jež má stát k dispozici".

Volby prezidenta byly původně vypsané na 10. května a PiS jejich konání chtěla prosadit za každou cenu i přes epidemii covidu-19. Umožnit to měl zákon o korespondenčním hlasování, jehož schválení ale zdržel Senát, v němž má většinu opozice. Proto se volby nekonaly ani do konce května.

Zdroj: ČTK
Další zprávy