Mynáře viní z ovlivňování justice i Rekonstrukce státu. Chybovali podle ní i soudci

Jakub Heller Jakub Heller
6. 2. 2019 8:45
Protikorupční platforma Rekonstrukce státu podala v pondělí trestní oznámení na hradního kancléře Vratislava Mynáře. Opírá ji o právní analýzu, podle níž se Mynář mohl dopustit trestného činu zasahování do nezávislosti soudu, když se z pověření prezidenta scházel se soudci a říkal jim, jaký výsledek by se hlavě státu zamlouval. Vinu může podle analytiků nést i Miloš Zeman, kterého však chrání imunita. Rekonstrukce státu zároveň tvrdí, že pochybení se dopouštěli i sami soudci.
Prezident Miloš Zeman a hradní kancléř Vratislav Mynář
Prezident Miloš Zeman a hradní kancléř Vratislav Mynář | Foto: ČTK

Rekonstrukce státu se odvolává na paragraf o zasahování do nezávislosti soudu, podle kterého jedná proti zákonu ten, kdo působí na soudce, aby porušil své povinnosti v řízení před soudem. Právě takového jednání se podle platformy mohl dopustit kancléř Mynář. "A nic na tom nemění fakt, že ani v jednom případě nebylo působení na soudce úspěšné. K naplnění základní skutkové podstaty stačí i bezvýsledné působení," tvrdí analytici.

Ze stejného důvodu podal už koncem ledna na prezidentského kancléře trestní oznámení senátor Václav Láska. Rekonstrukce státu však tvrdí, že její trestní oznámení je přesnější ve formulacích, právně odbornější a obsahuje i obecnou analýzu.

"Chceme pana Lásku podpořit. Přicházíme s tím, o jaký konkrétní trestný čin se mohlo jednat. Pro policii by to tak mohlo být silnější vodítko. Věnujeme se navíc jen těm případům, ve kterých jsme si docela jisti, že pokud jsou výpovědi soudců pravdivé, je velmi pravděpodobné, že by se jimi soud měl zabývat," vysvětluje mluvčí Rekonstrukce státu Tereza Krištofová.

Za zasahování do nezávislosti soudu hrozí podle zákoníku až tři roky vězení.

Kancléř soudcům říkal, jaký výsledek by si přál prezident

Rekonstrukce státu jmenuje dva případy, při nichž měl Mynář soudce ovlivňovat. Prvním je schůzka s ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem, která proběhla v roce 2015 a při níž Mynář soudce údajně přesvědčoval, aby prosadil na plénu zrušení služebního zákona.

"Kancléř Vratislav Mynář na první schůzce naznačil, jaké rozhodnutí by se panu prezidentovi ve věci služebního zákona líbilo," komentoval setkání Šimíček. Podle platformy se tak mohl Mynář snažit přesvědčit soudce, aby porušil své povinnosti.

"Rozhodování na základě právně irelevantních skutečností, jakou je například politický názor prezidenta, by bylo porušení povinnosti rozhodovat výlučně na základě zákona a mezinárodní smlouvy," tvrdí analytici. "Soudce by se provinil proti požadavku na nestrannost, pokud by při rozhodnutí zohlednil neprávní argumenty podané neformální cestou," uvádí dále.

Ve druhém případě měl Mynář hřešit proti zákonu, když v roce 2016 zaslal předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi dopis, v němž ho z pověření Miloše Zemana informuje o prezidentově názoru na kauzu
spalovny komunálního odpadu budované Plzeňskou plynárenskou v západočeském Chotíkově.

Stavbu spalovny soudně napadaly ekologické organizace, protože jí nepředcházela povinná studie dopadu na životní prostředí. Podle informací týdeníku Respekt z dikce dopisu vyznívá, jak by měl soud rozhodnout.

Součástí dopisu má být navíc i prosba, aby Baxa informoval Mynáře o svém názoru na věc. "Jinými slovy, aby předjímal rozhodnutí soudu. Jedná se o další případ přesvědčování, kdy měl dle informací Respektu a zatím nezveřejněného dopisu Mynář působit na soudce, aby při budoucím rozhodování porušil své soudcovské povinnosti a zohlednil politický názor prezidenta Zemana, případně aby neformálně ovlivnil rozhodování senátu, který se bude danou kasační stížností zabývat," dodává Rekonstrukce státu.

Mynář se však podobným nařčením brání a z již druhého trestního oznámení na svou osobu si mnoho nedělá. "Jak známo, trestní oznámení může podat kdokoli, kdykoli, na kohokoli a pro cokoli. Je to oblíbená prázdná mediální bublina, neboť trestní stíhání začíná až sepsáním záznamu o zahájení úkonu trestního řízení a to je ještě hodně daleko od zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, což má teprve procesní rozměr a stojí za vyjádření. Věřím, že veřejnost tento trapný trik již prohlédla," napsal Aktuálně.cz kancléř.

Provinit se mohl i prezident, chrání ho ale imunita

Analytici dále tvrdí, že v trestněprávní rovině by mohl být za zmíněná jednání Mynáře odpovědný i prezident Miloš Zeman, jelikož Mynář konal na jeho pokyn či s jeho vědomím a v jeho zájmu.

Stejně tak je podle platformy prezident odpovědný i za své osobní jednání, především za rozhovor se soudcem Baxou z června roku 2018. Při něm soudci údajně nabízel funkci předsedy Ústavního soudu výměnou za to, že bude v budoucnosti rozhodovat podle jeho vůle.

"Pokud Josef Baxa vylíčil popis schůzky pravdivě, prezident Zeman na něj působil přesvědčováním a podplácením, přičemž působení směřovalo k porušení soudcovských povinností. Podplácením by prezident Zeman zasahoval do nezávislosti a nestrannosti soudu," tvrdí Rekonstrukce státu.

Prezident je však po dobu výkonu své funkce nestíhatelný za přestupky a trestné činy, kterých se dopustil před nástupem do funkce nebo během jejího výkonu. Trestní stíhání či přestupkové řízení proti němu však může být zahájeno po jeho skončení ve funkci, přičemž promlčecí lhůty během trvání nestíhatelnosti neběží.

Při výkonu funkce mohou proti prezidentovi zasáhnout pouze zákonodárci - s podáním ústavní žaloby by však musely vyslovit souhlas tři pětiny přítomných senátorů a tři pětiny všech poslanců.

"S Mynářem už by se žádný soudce nikdy sejít neměl"

Rekonstrukce státu však vidí chyby i na straně samotných soudců. "Je nepochybně správné, že se soudce Josef Baxa vyjádřil k zásahu do nezávislosti justice ze strany prezidenta Zemana a jeho kancléře Mynáře. Je ale nevhodné, že tak učinil až půl roku poté, co k zásahu došlo na schůzce s prezidentem Zemanem, a dva roky poté, co Mynář zaslal na Nejvyšší správní soud dopis o případu Plzeňské plynárenské," stojí v analýze.

Stejně tak platforma kritizuje i to, že o pokusech o ovlivňování ústavního soudce Šimíčka se veřejnost dozvídá se zpožděním více než tří let. Soudci by podle ní měli o obsahu schůzek, které považují za nevhodné, pořídit úřední záznam. V případě, že dojde k působení na soudce směřující k porušení jeho povinností, měli by sami podat trestní oznámení.

Obecně podle Rekonstrukce státu platí, že soudci by se neměli účastnit schůzek s politiky a jejich spolupracovníky, jejichž obsah jim není dopředu znám, které mají proběhnout jen mezi čtyřma očima a které se netýkají legitimních témat. Vyhýbat by se měli především lidem, kteří se již v minulosti nějakých pochybných schůzek účastnili.

"Například s kancléřem Vratislavem Mynářem by se už nikdy neměl žádný soudce sejít, protože v kontextu jeho předchozího nevhodného a možná i protiprávního jednání by jakákoliv schůzka vyvolávala pochybnosti o nezávislosti justice a nepodjatosti soudce," uzavírají analytici.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy