Mynář má plat jako premiér. Bere 120 tisíc měsíčně čistého

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 4. 2015 15:07
Kancléř prezidenta Miloše Zemana dlouho odmítal zveřejnit svůj příjem. Argumentoval tím, že mu to nejdřív musí povolit ochránci osobních údajů.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Hradní kancléř Vratislav Mynář bere plat 120 tisíc korun měsíčně včetně odměn. Řekl to v rozhovoru pro Deník.

Hrad podle něj zveřejní platy a odměny kancléře, jeho zástupce a všech ředitelů odborů v pondělí na svých webových stránkách. Stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), které si pro tento krok Mynář vyžádal, bylo kladné.

"Můj základní plat je necelých 80 tisíc korun, a když k tomu připočtu kvartální odměny, které jsou variabilní, tak plat dělá téměř 120 tisíc korun. Je to nejvyšší úřednický plat na Hradě," řekl Deníku kancléř.

Jak ale zjistil server Lidovky.cz, Mynář zveřejnil výši čistého příjmu. Jeho hrubý příjem - zhruba 167 tisíc - by odpovídal platu premiéra Bohuslava Sobotky. Ministerský předseda si měsíčně přijde na 150 100 korun hrubého, nárok má ještě na náhrady ve výši 19 200 korun.

Mynář, který se zveřejnění platu dlouho bránil, minulý týden uvedl, že jakmile obdrží kladné stanovisko ÚOOÚ, zveřejní nejen svůj plat, ale i platy všech vedoucích pracovníků prezidentské kanceláře včetně odměn. Chtěl se tak prý vyhnout tomu, aby dopadl jako Vrchní státní zastupitelství v Praze. Zastupitelství na příkaz své šéfky Lenky Bradáčové zveřejnilo informace o platech zaměstnanců. Úřad pro ochranu osobních údajů mu za to uložil pokutu.

Kvůli neochotě zveřejnit příjmy kancléře Hrad nedávno kritizovala poslankyně za TOP 09 Věra Kovářová a opakovaně na to upozorňoval tisk. Mynář tuto kritiku odmítl jako hysterické a účelové výkřiky. Ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře prezidenta republiky prý nechal připravit několik variant zveřejnění platů vedoucích úředníků na Hradě a tu výslednou poslal k posouzení ÚOOÚ.

Kromě neochoty zveřejnit svůj plat čelí kancléř dlouhodobě kritice kvůli tomu, že stále nemá bezpečnostní prověrku. Začátkem letošního roku vyvolal diskusi jeho nákup vily v pražských Strašnicích, který byl podle odborníků podezřele levný. Prezident Miloš Zeman se ho ale při všech kontroverzních situacích zatím zastal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Cenu Václava Havla letos získala Maryja Kalesnikavová z Běloruska

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Kalesnikavová je zadržována od chvíle, kdy byla před rokem v Minsku unesena běloruskými orgány a úspěšně vzdorovala pokusu o nucený odjezd ze země. Na začátku září byla odsouzena k 11 letům vězení. Čelila obvinění z podvracení a narušování národní bezpečnosti.

Výroční cenu nesoucí jméno prvního prezidenta České republiky, kterou doprovází odměna 60 tisíc eur (téměř 1,6 milionu korun), za ní na zasedání Rady Evropy převzala její sestra.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Prezident podepsal zákon vylučující z dostavby Dukovan ruské a čínské firmy

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky v takzvaném nízkouhlíkovém zákoně, který podepsal prezident Miloš Zeman. 

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nebudou moci být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma má podle původního záměru umožnit ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon přezdívaný Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Vedle nízkouhlíkového zákona prezident v pondělí podepsal další zákony. Například novelu o provozu na pozemních komunikacích, která počítá s tím, že motoristé budou muset od příštího roku objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. 

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Léčebné konopí bude i na elektronický recept a zřejmě dostupnější

Léčebné konopí by mělo být do budoucna levnější a dostupnější. Přispět k tomu má novela, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Lékaři navíc budou moci podle předlohy předepisovat léčebné konopí také na elektronický recept. V technickém konopí bude moci být vyšší obsah účinné látky než nyní.

Soukromé subjekty budou moci podle novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí, které jsou z 90 procent hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv vykupuje na základě tendru objednaný objem konopí od vybraného dodavatele.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou a AIDS.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Ochrana zákazníků na trhu s energiemi se zvýší, Zeman změny podepsal

Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o cenových změnách. Jejich zveřejnění na internetu stačit nebude. Počítá s tím novela energetického zákona, která rozšiřuje ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Parlament ji schválil navzdory varování velkých dodavatelů elektřiny a plynu nebo Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, že úpravy mohou znamenat zdražení energií. Prezident Miloš Zeman novelu podepsal, oznámil dnes ČTK jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Novela proti takzvaným energošmejdům zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v energetice stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zprostředkovatelskou licenci budou muset mít i mít společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy