Vývoj sportovních náramků, biokosmetika, kyberobrana. Univerzity modernizují obory

Helena Havranová
27. 11. 2019 19:15
Informační války, sportovní technologie nebo globální sucha. Univerzity reagují na současné problémy a požadavky a otevřely letos několik nových studijních programů. Rozvoji oborů přispěl také nový systém institucionálních akreditací. Národní akreditační úřad zatím udělil povolení třinácti vysokým školám, které si tak mohou samy vytvářet a schvalovat své studijní programy.
Fitness náramky
Fitness náramky | Foto: Shutterstock

Vývoj sportovních náramků i snímačů pohybu

"Uděláme z vás specialisty pro práci se sportovními technologiemi. S bakalářským diplomem v kapse navrhnete přístroje, které pomáhají posouvat sportovní limity," slibuje brněnské Vysoké učení technické (VUT) u popisu oboru sportovní technologie, kde se studenti budou učit navrhovat nové přístroje pro sport nebo pracovat s umělou inteligencí.

VUT nabízí obor od letošního akademického roku jako jediná univerzita v Česku. "V zahraničí je to na řadě univerzit zavedený obor. Je atraktivní, moderní, a pokud se podíváme na úspěšnost tohoto průmyslového odvětví v zahraničí, tak má nepochybně budoucnost," myslí si garant programu Pavel Korvas.

Před otevřením oboru zaměstnanci univerzity nicméně raději zjišťovali, zda bude o studium zájem. "Udělali jsme si dotazníkové šetření mezi zájemci o studium i mezi firmami a sportovními asociacemi. Na základě toho jsme zjistili, že na obou stranách je po tomto vzdělávacím programu poptávka," vysvětlila mluvčí univerzity Radana Koudelová.

Do oboru letos nastoupilo 29 studentů, kteří za tři roky roky studia absolvují 480 hodin praxe a dalších více než 5000 hodin teoretického vzdělávání. Uplatnění by měli najít ve sportovních laboratořích, ústavech kinantropologie, kineziologie, ve sportovních oddílech nebo při tréninku a pohybových aktivitách.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy