Kdo čas od času vyráží z města na chatu, může si užít vzácný pohled na jasnou noční oblohu. Lidé, kteří jezdí odpočívat třeba do Jizerských hor nebo do Beskyd, mají za dobré viditelnosti možnost pozorovat Mléčnou dráhu a až dva tisíce hvězd.
Takových míst je v Evropě čím dál méně kvůli jevu známému jako světelné znečištění. "Nijak nás neumaže ani nešpiní vzduch škodlivými částicemi. Jde o světlo vytvořené člověkem rozptýlené v zemské atmosféře, které vytváří světlý závoj nad městem, kvůli čemuž obloha působí neprůzračně," říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Zhoršené podmínky pro pozorování hvězd jsou přitom jen okrajovým problémem. Vědci považují světelné znečištění za podceňovanou hrozbu pro životní prostředí i lidské zdraví a volají po jeho řešení.
I proto si téma jako jednu ze svých priorit vybralo Česko pro své letošní předsednictví v Radě Evropské unie. "Chtěli bychom dosáhnout uznání, že i světlo je znečišťujícím faktorem. Řešilo se to už na začátku tisíciletí, ale ještě bez hlubší znalosti vlivu na ekosystémy. Nyní už máme více poznatků," říká Anna Pasková, která má za ministerstvo životního prostředí problematiku v rámci českého předsednictví na starost.
Rakovina i miliony mrtvých ptáků
Výzkumy z posledních let mluví o výrazném zhoršování situace. Podle loňské studie stouply globální světelné emise mezi lety 1992 a 2017 minimálně o 49 procent. Nyní žije se světelným znečištěním 99 procent evropské populace.
Jen ve tmě přitom dochází ke tvorbě důležitého antioxidantu melatoninu, takzvaného spánkového hormonu. Podle pět let staré studie vědců z Harvardu ženy žijící v oblastech se silnějším světelným znečištěním mají až o 14 procent vyšší pravděpodobnost, že dostanou rakovinu prsu.
Netýká se to přitom jen obyvatel měst. Světelný závoj cestuje daleko za jejich hranice. Například v Jizerských horách lze pozorovat světlo, které sem došlo ze sto kilometrů vzdálené Prahy.
Ještě výrazněji světelné znečištění narušuje životy zvířat. Vědci mu mimo jiné přisuzují podíl na dramatickém úbytku hmyzu, a to včetně kriticky důležitých opylovačů. Například můra ze své skrýše večer nevylétne, dokud se tma v jejím okolí nedostane pod určitou úroveň. Pokud se tak nestane, buď hyne, nebo se přemisťuje jinam.
"Může se jí i stát, že doletí až k lampě, kde se setká s takovým světlem, že si ji splete se sluncem a myslí si, že je den. Nočnímu hmyzu se tedy úplně obrátí biorytmus. Stačí pak takto narušit cyklus jednoho druhu a může to mít dopad na celý ekosystém," říká Suchan. Světlušky zase nadměrné světlo mate při páření a například vážky si kvůli výraznému osvětlení pletou silnice s vodními plochami.
Stejně tak uvádí vědci světelné znečištění jako jednu z příčin výrazného úbytku ptáků z posledních desetiletí. Stovky milionů jich v USA ročně uhynou po srážce s mrakodrapem právě kvůli dezorientaci, kterou jim způsobí nadměrné osvětlení. "Jsou dobře zmapované i případy, kdy létají kolem majáků nebo přistávají u letiště v Miláně, a to kvůli příšerně osvícenému parkovišti," popisuje Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Řešení je jednoduché. Méně svítit
Česko nyní ostatní státy nabádá k tomu, aby svítily uvážlivě. "Na rozdíl od komplexních problémů, jako je klimatická změna, lze tento problém řešit jednoduše. Tím, že budeme svítit méně a chytřeji," říká Pasková.
Naráží na názor odborníků, že evropské státy v současnosti svítí zbytečně moc. "Z družicových snímků odhadujeme, že 40 procent světla z veřejného a průmyslového osvětlení jde vniveč a k ničemu není," uvádí Suchan. Podotýká, že pouliční osvětlení je zbytečně silné, a kdyby se jeho výkon snížil na polovinu, lidské oko by to nepoznalo. Navíc svítí po celou noc, i když se po ulicích téměř nikdo nepohybuje. Ředitel Mezinárodní asociace pro tmavé oblohy Ruskin Hartley odhaduje, že se takto ročně zbytečně utratí energie za deset miliard eur (asi 240 miliard korun).
K řešení problémů by mohla přispět energetická krize spojená s vysokými cenami elektřiny, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. Města včetně Prahy už nyní spoří, například omezují osvětlení památek nebo instalují osvětlení, která mění intenzitu světla podle počtu lidí v ulicích.
"Situace může pomoci společnosti přijít na to, že můžeme snížit výkon svítidel klidně i na deset procent a bude to stále dostačující, a že není potřeba osvětlovat parkoviště celou noc," dodává Pasková.
Na konferenci koncem října dalo ministerstvo životního prostředí spolu s ostatními účastníky z devatenácti zemí unie dohromady dokument, který nazvalo Brněnská výzva. Tou chce v unii zvýšit povědomí o problému a v prosinci jej bude prezentovat na schůzi Rady Evropské unie.
"Zašleme ji i do ostatních členských států, kolegům v Evropské komisi na ředitelství pro životní prostředí a do výboru Evropského parlamentu," říká Pasková. Vůbec poprvé také pod vedením Česka v unii vznikl dokument, který shrnuje platné zákony řešící světelné znečištění v jednotlivých zemích EU.
Ve výzvě Česko nabádá ostatní státy, aby svítily jen tehdy, kdy je to potřeba, nevysílaly světlo směrem k nebi a aby regulovaly čas, intenzitu i barvu světel. V současné době Evropská unie podle autorů výzvy dostatečně nepřihlíží k rizikům světelného znečištění ve svých strategiích a směrnicích o životním prostředí. Pasková například tvrdí, že by evropské dotace měly více podporovat svítidla s méně škodlivou barvou a intenzitou.
Astronom Suchan hodnotí výzvu a dosavadní postup Česka jako zásadní krok pro řešení problému. "Jsme ale na začátku. Teď je důležité, aby to Česko dobře předalo dalšímu předsednictví, které v lednu přebírá Švédsko," říká Suchan.
