Analýza - Pád ČSSD, mohutné "stavby kapitalismu" doplněné pracovní povinností.
Volbou Miloše Zemana se otevírají dveře k netušeným změnám.
Nastíněné možnosti vyplývají z dokumentů, které sám Zeman během kampaně zveřejnil. Zeman svůj program napsal tak, jako by kandidoval na premiéra, dokonce slibuje politickou a ekonomickou reformu.
Už den po svém zvolení prohlásil, že bude usilovat o volební reformu, kterou má už delší dobu v programu jeho domovská strana SPO-Zemanovci. V modelu zvaném "panašování" by volič mohl dát hlas komukoliv napříč kandidátkami jednotlivých stran.
Prezident sice nemá zákonodárnou iniciativu, ale podle Zemana se nabízejí jiné možnosti.
Volby 2013
- Začala éra bonmotů. Jsem tu pro všechny, slíbil Zeman
- Boj o úřad českého prezidenta skončil. Co vy na to?!
- Klaus: Zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí
- Ohlasy ze světa: Praha knížeti v mrazu nestačila
- Zeman po volbě: Budu se snažit být hlasem všech
- Galerie: Milníky v životě a politické kariéře Miloše Zemana
- Zeman bodoval češstvím, Schwarzenberg prestiží ve světě
- Zeman získal hlasy Dienstbiera, v pohraničí triumfoval
- Online na Twitteru: Prst na tepu prezidentských voleb
- Živě: Volby skončily. Češi si poprvé zvolili prezidenta
- Milníky kampaně Zemana a Schwarzenberga
- Volby v Sudetech: Lidé měli strach, "Rakušáka" nevolili
"Může ovlivnit nebo přesvědčit skupinu poslanců nebo senátorů, kteří tu zákonodárnou iniciativu mají. Pak se to buď povede, nebo nepovede, ale za zkoušku to stojí," prohlásil Zeman v nedělním pořadu televize Prima.
Změnit ústavu
Nejčastějším slovem programu Miloše Zemana jsou "investice" do rozumných projektů, zvláště ve školství a zdravotnictví. Peníze na to získá zavedením progresivní daně z příjmu, zabavením majetku, u kterého vlastníci neprokážou původ, a pokračováním úspor v sociálních dávkách a státní byrokracii.
Pracovní síly budou k dispozici, protože Zeman podmíní výplatu sociálních dávek tím, že jejich příjemci budou pracovat pro stát.
Něco takového nedokáže prezident se současnými pravomocemi zajistit, a Zeman přitom v rozhovorech tvrdí, že větší pravomoci nežádá. Hodlá ovšem měnit ústavu směrem k prezidentskému systému?
V programu zmiňuje, že se vrátí k projektu opoziční smlouvy, který měl zvětšit při volbách do sněmovny počet volebních obvodů ze současných čtrnácti na pětatřicet.
Uvažuje i o dalších změnách, ke kterým je třeba měnit ústavu. "Základním nedostatkem českého politického systému je přílišná nadvláda politických stran nad občany," píše v programu.
Oslabit strany může Zemanem slibovaná praxe, podle níž budou voliči přímo vybírat kandidáty bez ohledu na to, za jakou stranu kandidují. Stejného cíle se ale dá po otevření ústavy teoreticky dosáhnout také zavedením prezidentského systému po vzoru Francie.
Ten Česko zatím nemá, jak Zemanovi v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce připomněl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Právě ústavou argumentovali členové vlády, když byli v neděli tázáni na Zemanova slova, podle nichž by nejlepším řešením současné situace byly předčasné volby, neboť stávající vládu v tomto složení "nikdo nevolil".
"Vláda je podle Ústavy zodpovědná poslanecké sněmovně, nikoliv prezidentu republiky. Vláda bude pokračovat, dokud bude mít v poslanecké sněmovně většinu a bude schopna prosazovat koaliční program," vzkázal Aktuálně.cz po vládním mluvčí premiér Petr Nečas (ODS).
Jak dlouho vydrží Nečas
Prezident může zasáhnout do exekutivy také tím, že jmenuje úřednickou vládu, pokud předčasně padne Nečasův kabinet.
Zeman v programu nic takového neplánuje, ve veřejných debatách přesto upozorňuje, že vláda to s ním nebude mít lehké. V prosincovém rozhovoru pro Blesk prohlásil, že Nečas je mezi českými politiky "bílou vránou", kterým se ovšem někdy stává, "že je jejich černé družky z hejna uklovají."
Kdyby se to stalo, pak bude nového předsedu vlády jmenovat Zeman.
Najít úřednického premiéra, kterého by schválila pravicová sněmovna, nemusí být pro Zemana problém, pokud požádá o zprostředkování svého politického partnera Václava Klause. Vztahy budou udržovat i nadále, Zeman už slíbil, že na Hradě zachová Klausův personál s výjimkou Ladislava Jakla a Petra Hájka.
Úřednická vláda by mohla sotva prosazovat nové zákony zvyšující daně či zpřísňující regulaci pracovního trhu. Zbývala by však běžná každodenní exekutiva, například Zemanem slibované investice, anebo privatizace státního majetku, kterou prosazuje ODS.
Stále živá minulost
Kabinet byrokratů by mohl sloužit také jako nástroj k rozvrácení jeho domovské sociálnědemokratické strany, s jejímiž předáky má expremiér dosud nevyřízené účty za neúspěšnou prezidentskou volbu v roce 2003.
Zeman už zřejmě nestihne významněji ovlivnit březnový ostravský sjezd ČSSD, na kterém přislíbil účast. Průběh prezidentské kampaně ukazuje, že jeho politiku aktivně podporují zatím jen první místopředseda Michal Hašek a ústecká krajská organizace.
Vlastní křídlo ve své bývalé straně však může vytvořit během několika měsíců, když prominentním členům ČSSD zajistí dobrá pracovní místa na Hradě, anebo jim po případném vzniku úřednické vlády nabídne ministerské posty.
Další cestou k rozdělení strany je slíbená spolupráce se sociálnědemokratickými hejtmany, kterým může aktivní prezident nabídnout lepší přístup k evropským dotacím v období 2014-2020.
Varianta, která nenastane: smíření
Aktuálně.cz stejnému kritickému rozboru podrobilo i program poraženého kandidáta, ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.
Vyčíst lze tuto tezi: Nečasova vláda by v klidu dokončila svůj úsporný program, český prezident by opět jezdil na časté zahraniční návštěvy, Senát by v klidu doplnil stav ústavních soudců… Zkrátka nic převratného.
Kdyby se dosavadní vicepremiér stal prezidentem, nepochybně by si oddechl premiér Petr Nečas, který musel čelit aktivitám dosavadní hlavy českého státu Václava Klause. Na Klausovu autoritu se odvolávali dokonce i rebelové z ODS v čele s Petrem Tluchořem, kteří chtěli Nečase svrhnout.
Vláda by dostala možnost pokračovat ve svých úsporných krocích, zásah z Hradu by se nedal čekat, ani když se hlouběji propadala ekonomika. Schwarzenberg má blízko k bankovním kruhům, k jeho přátelům patří například šéf ČSOB Pavel Kavánek. Stát by tedy zřejmě neměnil svůj kurz, který brání banky před zdaněním a který jim nabízí za výhodnou cenu státní dluhopisy.
Ze svých budoucích konkrétních kroků jmenoval Schwarzenberg v programu pouze tři: zrušit členství ve straně TOP 09, jmenovat osm z patnácti ústavních soudců, kterým letos vyprší mandát, a jeho první zahraniční cesta by vedla na Slovensko.
Tam se ovšem chystá i Miloš Zeman. Cesta na Slovensko byla jednou z prvních věcí, které po vítězství jmenoval, že po uvedení do funkce udělá.
