Reklama
Reklama

Může za tragédii nízký počet vrtulníků? „Jednoznačně odmítám,“ tvrdí Babišův ministr

Dvacet amerických vrtulníků z dílen Bell Textron bude pro českou armádu dostatečný počet pro zajištění úkolů a výcviku. Dosavadních dvanáct nakoupených strojů – po čtvrteční tragédii, při níž zahynula mladá vojákyně, už pouze jedenáct – tedy nejspíš letectvu nestačí. Zda nedostatečný počet, a tím ovlivněný výcvik personálu nese podíl na nehodě helikoptéry UH-1Y Venom, ukáže vyšetřování.

Personál vrtulníku UH-1Y Venom s trupovým číslem 0491 zachycený během své první a poslední zahraniční mise u běloruských hranic v Polsku. Ve čtvrtek 23. července 2026 se totiž zřítil a skončil v troskách, mladá vojákyně při tragédii zahynula.
Personál vrtulníku UH-1Y Venom s trupovým číslem 0491 zachycený během své první a poslední zahraniční mise u běloruských hranic v Polsku. Ve čtvrtek 23. července 2026 se totiž zřítil a skončil v troskách, mladá vojákyně při tragédii zahynula.Foto: Armáda ČR
Reklama

„Chci zdůraznit, že probíhající vyšetřování nemá za cíl hledat viníka. Jeho jediným cílem je zjistit skutečnou příčinu nehody, abychom z ní vyvodili poučení a udělali vše pro to, aby se podobná událost již neopakovala.“ To jsou slova Miroslava Hlaváče, náčelníka generálního štábu.

Na síti X je česká armáda zveřejnila krátce poté, co Hlaváč minulý pátek navštívil 22. základnu vrtulníkového letectva v Sedlci u Náměště nad Oslavou. Podle svých slov tam vyrazil proto, aby den po tragickém zřícení helikoptéry UH-1Y Venom „osobně vyjádřil podporu jejímu velení, všem vojákyním a vojákům i veliteli“.

Jak už deník Aktuálně.cz informoval, za pád vrtulníku, v jehož troskách zahynula velmi mladá vojákyně a další čtyři muži vyvázli z nehody se zraněním, pravděpodobně může situace zvaná LTE. Tedy moment, kdy se stroj při velmi nízké rychlosti dostane do rotace, zadní rotor nezvládá rychlé otáčení vyrovnat a helikoptéra padá ve vývrtce k zemi. Vinu mohl nést i silný zadní či boční vítr.

V této souvislosti se už objevily spekulace, zda jsou čeští vojáci s novou technikou sžití a na podobně kritické situace dostatečně připraveni. Faktem je, že na výcvik měli mít původně víc času. Ozbrojené síly se totiž několik let chystaly na to, že všech tucet strojů H-1 za 17,6 miliardy převezmou v roce 2023. Jenže to se nepodařilo a dodávky probíhaly se zpožděním. Zatímco první Venom dorazil v srpnu 2023, poslední dva až 13. června 2024.

Reklama
Reklama

Venom v akci. Podívejte se, co čeští piloti s novým americkým vrtulníkem umí:

Reportáž ze cvičení vojáků s vrtulníky UH-1Y Venom | Video: Ondřej Stratilík

Reportér deníku Aktuálně.cz se s otázkami na výcvik chtěl obrátit přímo na velení 22. základny vrtulníkového letectva v Sedlci u Náměšti nad Oslavou. Její mluvčí Sára Tomková ale bližší informace k výcviku sdělovat odmítla. „V případě dotazů tohoto charakteru se obracejte na oddělení komunikace generálního štábu,“ řekla jen. To však do vydání textu mlčelo.

Armáda navíc rozplánovaný výcvik upravovala kvůli nečekané zahraniční misi. Po vpádu ruských dronů na polské území loni v září česká vláda bleskově rozhodla, že k polsko-běloruským hranicím vyšle vyzbrojené vrtulníky, aby byly připraveny nepřátelské bezpilotníky sestřelovat.

„Zintenzivnili jsme výcvik na nízko letící cíle,“ přiblížil už dříve velitel náměšťské základny Petr Slíva. „Máme v Česku vypracovaný systém, který začíná teoretickým výcvikem, pokračuje výcvikem na simulátorech včetně střelby na drony a reálnými lety s naváděním na drony a je zakončen ostrou střelbou na tyto vzdušné prostředky,“ vysvětlil novinářům, jak se „vrtulníkáři“ chystají na rotace v Polsku.

„Metnar jich koupil málo“

Na dotaz reportéra deníku Aktuálně.cz odpověděl Petr Slíva, že až finální počet dvaceti strojů H-1 – tedy deseti víceúčelových UH-1Y Venom a deseti bitevních AH-1Z Viper – naplní všechny požadavky ozbrojených sil. „Byl diskutován počet vrtulníků a struktura letky, těch dvacet je dostatečný počet,“ upřesnil Slíva.

Reklama
Reklama

Jenže než k dvanácti, po čtvrteční tragédii už tedy pouze jedenácti, novým strojům přibude osm starších z přebytků US Marine Corps, musí si ještě čeští vojáci minimálně dva roky počkat. Je tedy otázkou, proč Česko v roce 2019 rovnou nepořídilo dvacet strojů, jak požaduje armáda.

„Lubomír Metnar (tehdejší ministr obrany, pozn. red.) jich koupil málo a byly vlastně skoro holé,“ tvrdí Jana Černochová (ODS). Bývalá ministryně obrany ještě vzpomíná, že o osm vyřazovaných strojů v roce 2022 požádala amerického kolegu Lloyda Austina hned poté, co Spojené státy děkovaly Praze za pomoc poskytnutou Ukrajině.

„Počet pořizovaných vrtulníků vycházel z požadavku Armády ČR a zároveň z tehdejších rozpočtových možností. Nešlo o číslo stanovené politiky od stolu, ale o požadavek armády v dané době,“ kontruje Lubomír Metnar (ANO), současný ministr vnitra.

„Součástí kontraktu byla také výzbroj a munice, náhradní díly, výcvikový simulátor, typový výcvik pilotů i technického personálu,“ vypočítává, co všechno nákup za 17,6 miliardy korun, kvůli němuž pak resort dostal půlmiliardovou pokutu za porušení zákona, obnášel.

Reklama
Reklama

„Jednoznačně odmítám vytváření a podsouvání souvislosti mezi počtem pořizovaných vrtulníků a kvalitou výcviku pilotů. Jde o ničím nepodloženou konstrukci, která ignoruje fakta o samotné akvizici i systém výcviku,“ odpovídá dále Metnar.

A zdůrazňuje, že český personál prošel kurzy nejen ve Spojených státech, ale američtí instruktoři dorazili i přímo na základnu u Náměště nad Oslavou. Tam státní podnik LOM Praha vybudoval i simulační centrum H-1.

Právě ono je teď jedinou možností, jak můžou čeští piloti strojů UH-1Y a AH-1Z cvičit. Do doby, než se tragédie ze čtvrtka 23. července vyšetří, totiž Venomy ani Vipery nemohou do vzduchu.

Co je to LTE? Podívejte se, jak se vrtulník dokáže roztočit, když zadní rotor „nestíhá“

Archivní záběry z Číny ukazují nehodu vrtulníku Bell 407 způsobenou jevem LTE. | Video: YT/Naudy Copter

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama