


Nový zákon má dětem v mateřských a základních školách zakázat používání mobilního telefonu. Podle návrhu, který předložili premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), by měl začít platit od září 2027. A jak popisuje právník Ondřej Preuss, podobná omezení v Česku fungují už nyní. „Je to za prvé otázka autority,“ říká k vymáhání zákazu.

Když jdu například do kina, také během představení nemohu používat všechny funkce telefonu. Myslím, že je potřeba se na to dívat z této perspektivy.
Také už máme zkušenosti ze zahraničí. Naše vláda není první, která na podobné opatření přistupuje. A pokud se nemýlím, tak jsou to i další evropské země, které to buď zvažují, nebo už nějakým způsobem implementují. A i u nich platí záruky základních práv, včetně třeba vlastnického práva. Takže si myslím, že určitě je možné najít takový rámec, aby to obstálo i z hlediska zásahů do práva jednotlivce.
Ano, analogie rozhodně není dokonalá. Ale mám za to, že je tam mnoho překryvů. Dám jiný příklad: když jdete na úřad nebo na soud, tak s sebou nesmíte mít například svou legálně drženou zbraň. Existují prostě určitá omezení. V opačném případě bychom se dostali do situace, kdy by právní řád nemohl člověka vůbec limitovat.
Podstata argumentu spočívá v tom, zda má stát zasahovat do toho, jakým způsobem budou tyto záležitosti rámovány a jak bude výuka – anebo nějaké další služby, které stát poskytuje – provozována.
To je samozřejmě velmi důležitý aspekt. Já mám nicméně pocit, že na některých školách se něco takového aplikuje i u nás. Takže předpokládám, že nějaké zkušenosti s tím už budou. Je to za prvé otázka autority.
A už dnes mohou nastávat podobné situace. Pokud například žák přijde do školy se zbraní nebo s alkoholem, zkrátka s něčím, co tam nepatří. Nebo se chová nevhodně či přijde se symbolem, který je nevhodný, nesnášenlivý, nenávistný a podobně. A všechny tyto věci už teď učitelé řeší. Takže si myslím, že už mají zkušenost, o kterou se můžeme opřít a najít řešení.
Neřekl bych tak, že jde o úplně novou situaci, byť chápu tu vaši otázku, která je samozřejmě naprosto namístě. Může to tak způsobit praktické problémy, ale vlastně bych v tom nehledal něco úplně nového.
O tom se také vedly debaty, nakolik školy mohou takové pravidlo zavést, aniž by to bylo plošné, nebo opřené o výslovné ustanovení zákona. Takže určitě se dají najít argumenty, že to potřeba je. Ale je otázka, jestli je namístě, aby to opatření bylo takto obecné.
Dovedu si představit, že i v takových situacích by to obstálo. I družiny dneska mají nějaký řád. Není to jen „hlídání dětí“. Plus do toho vstupuje praktická stránka, tedy jestli by rozdílné režimy nemohly vést k tomu, že by celá ta procedura byla příliš náročná.
Ale rozumím argumentu, že v případě mimoškolních aktivit už ten zájem může být mnohem slabší. A navíc může naopak být mnohem intenzivnější zase jiný zájem. Třeba dovedu si představit, když děti opouští školu za účelem exkurzí, výletů či škol v přírodě, tak zas může převažovat zájem bezpečnosti. V moderním světě je spojení přes telefon důležité.



Spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem pokračuje. Poté co se Ukrajinci v Kurské oblasti již střetli s přibližně 12 tisíci severokorejskými vojáky, zapojení asijské země do války nekončí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko se připravuje na přijetí dalších 30 tisíc vojáků. Popisujeme, jaký mohou mít vliv na současnou situaci na frontě a v čem jsou pro Ukrajinu nebezpečím.



Za největší slabinu českého hokeje se dlouhodobě označuje obrana. Hlavně proto, že počet tuzemských beků v zámořské NHL prořídl na pouhou hrstku. Podobně špatně už je na tom ale i střed útoku, vůbec nejdůležitější post vyjma gólmana.



Ukrajina a Rusko v noci na pátek pokračovaly ve vzájemných útocích. V ruském Jekatěrinburgu zachvátil po ukrajinském útoku požár logistické centrum ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost o tom informovala Telegramu. Naopak ruské dronové útoky podle ukrajinských úřadů způsobily požár zemědělských skladů v obci Balaklija v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, napsal Reuters.



Americký federální odvolací soud v pátek nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.



Společnost Gepard Infra, která spravuje infrastrukturu jindřichohradecké úzkokolejky, získala osvědčení od Drážního úřadu o bezpečnosti provozovatele dráhy na příštích pět let.