Bývalý novinář chtěl po Hradu všechny verze Klausovy amnestie, soud zamítl jeho stížnost

ČTK ČTK
9. 10. 2015 10:33
Bývalý novinář a nyní právník Tomáš Němeček, který chtěl od prezidentské kanceláře všechny verze a návrhy amnestie, neuspěl s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Verdikt je definitivní. Hrad tvrdí, že žádné podobné dokumenty neexistují, a nemůže je tedy poskytnout podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jediným autorem amnestie je podle něj exprezident Václav Klaus. Muž upozorňoval naopak na to, že jednu z verzí zveřejnil někdejší hradní právník Pavel Hasenkopf.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost muže, jenž chtěl od Kanceláře prezidenta republiky získat všechny písemné verze a pracovní návrhy amnestijního rozhodnutí.

Oním žadatelem byl bývalý šéfredaktor Respektu a šéfkomentátor Hospodářských novin Tomáš Němeček, který je nyní právníkem Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Se žalobou u Městského soudu v Praze neuspěl, nyní je verdikt definitivní.

Hrad se hájil tvrzením, že žádné podobné dokumenty neexistují, a nemůže je tedy poskytnout podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Hrad: jediný autor je Klaus

Prezidentská kancelář v informačním sporu tvrdila, že hradní odbor legislativy a práva nikdy nezpracovával žádná stanoviska ani podklady pro amnestii.

Jediným a výlučným autorem je prý tehdejší prezident republiky Václav Klaus, který amnestii spojenou se zastavením některých vleklých trestních stíhání vyhlásil 1. ledna 2013.

Podle žadatele o informace je absurdní, aby znění amnestie existovalo po celou dobu příprav "toliko v hlavě prezidenta, dokud se nezmaterializovalo vyhlášením ve Sbírce zákonů".

Němeček také poukázal na to, že alternativní verzi amnestijního rozhodnutí zpracoval a sám zveřejnil někdejší hradní právník Pavel Hasenkopf.

Hrad to ví nejlíp

Městský soud ale žalobu zamítl s odkazem na vyjádření představitelů Kanceláře prezidenta republiky, podle kterých úřad požadovanými dokumenty nedisponuje. Právě oni prý musejí nejlépe vědět, co na Hradě je, a co naopak není.

"Povinný subjekt je jistě nejlépe obeznámen s tím, zda má určité informace ve svém držení, či nikoliv. Pokud tvrdí, že tomu tak není, nepřísluší soudu, aby ho prováděním důkazů přesvědčoval o opaku," rozhodl loni v listopadu Městský soud v Praze.

Nejvyšší správní soud zatím zveřejnil jen výrok bez odůvodnění. Z výsledku řízení je ale patrné, že se s názorem pražského soudu ztotožnil.

Tresty dva roky i zastavená stíhání

Klausova amnestie například prominula nepodmíněné tresty v délce až dvou let u méně závažných trestných činů.

Zároveň tehdejší prezident nařídil zastavit pravomocně neskončená trestní stíhání, pokud od jejich zahájení uplynulo více než osm let.

Výjimkou byly kauzy, v nichž podle trestního zákoníku hrozil více než desetiletý trest. Takzvaná abolice dopadla na řadu případů závažné hospodářské kriminality.

O autorství amnestie se vedly spory. Po nástupu Miloše Zemana na Hrad prohlásil jeho kancléř Vratislav Mynář, že "spoluotci" amnestie byli Klausovi spolupracovníci Ladislav Jakl a Petr Hájek s právníkem Hasenkopfem.

Posledně jmenovaný ale Mynářovo tvrzení popřel, sám prý měl alternativní návrh, který ale výsledné znění amnestie neovlivnil. Média spekulovala o autorském podílu Zdeňka Koudelky, právníka blízkého Klausovi i Zemanovi, Zeman Koudelkovu roli následně i potvrdil.

 

Právě se děje

Další zprávy