Musíme odkrýt majitele všech firem i fondů, plánuje Jourová. Reaguje na aféru Panama Papers

Luboš Kreč Luboš Kreč
26. 4. 2016 19:46
Jedním z lidí, kteří po kauze Panama Papers mají za úkol vymyslet, jak zabránit tomu, aby z EU mizely miliardy do daňových rájů, je česká eurokomisařka Věra Jourová. První návrh změn by chtěla Evropská komise, jíž je Jourová členkou od listopadu 2014, představit letos v červnu. “Zejména bychom se měli zaměřit na zlepšení přístupu do registrů konečných vlastníků, urychlení propojení těchto národních registrů nebo na registraci požadavků pro zakládání svěřenských fondů,” řekla Jourová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Věra Jourová.
Věra Jourová. | Foto: ČTK

Praha - Téma boje proti daňovým únikům získalo s aférou známou jako Panama Papers v Evropě novou dynamiku. Jedním z lidí, kteří mají za úkol vymyslet, jak zabránit tomu, aby z EU mizely miliardy do daňových rájů, je česká eurokomisařka Věra Jourová. Se svým týmem dává dohromady podklady pro zpřísnění zákonů proti praní špinavých peněz - změny by měly zkomplikovat život nejen těm, kteří ukrývají výdělky před finančními kontrolory, ale také lidem, kteří pomáhají shánět peníze teroristům.

“Zejména bychom se měli zaměřit na zlepšení přístupu do registrů konečných vlastníků, urychlení propojení těchto národních registrů nebo na registraci požadavků pro zakládání svěřenských fondů,” řekla Jourová v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Jde o to, že nejpozději od roku 2018 budou v každé členské zemi fungovat databáze, v nichž půjde dohledat, komu patří která firma, případně fond. Jenže přístup do nich budou mít většinou jen policisté či úředníci, nikoli veřejnost. A to chce Jourová změnit.

“Ve světle současných diskusí jak kolem financování terorismu, tak o Panama Papers je každému jasné, že je zapotřebí dalších opatření,” dodala někdejší česká ministryně pro místní rozvoj. Právě kvůli aféře Panama Papers jsou momentálně evropští politici ochotní rejstříky ještě víc rozšířit a otevřít, ačkoli v minulosti k tomu měli výhrady. Jak upozornily Financial Times, například Londýn se bránil většímu odkrývání svěřenských fondů, jejichž anonymita je v Británii tradicí a tamní bohatí lidé je často využívají pro vypořádání dědictví v rodině.

Věra Jourová také vysvětlila, že to, nač se v rámci chystaných úprav směrnice proti praní špinavých peněz zaměří, nejsou jen daňové úniky: “Z úhlu financování terorismu se díváme především na pět aspektů. Jde o přijetí seznamu vysoce rizikových třetích zemí, zlepšení fungování finančních zpravodajských jednotek, detekci podezřelých transakcí ve virtuální měně a jejich ohlašování, zpřísnění pravidel pro uživatele anonymních předplacených platebních karet a zlepšení rychlého přístupu finančních zpravodajských jednotek k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů.”

První návrh změn by chtěla Evropská komise, jíž je Jourová členkou od listopadu 2014, představit letos v červnu.

Offshorová témata už nejsou v praní špinavých peněz trendy, to se používalo někdy v 90. letech, říká bývalý policejní vyšetřovatel Kamil Kouba. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 25 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy