Musíme odkrýt majitele všech firem i fondů, plánuje Jourová. Reaguje na aféru Panama Papers

Luboš Kreč Luboš Kreč
26. 4. 2016 19:46
Jedním z lidí, kteří po kauze Panama Papers mají za úkol vymyslet, jak zabránit tomu, aby z EU mizely miliardy do daňových rájů, je česká eurokomisařka Věra Jourová. První návrh změn by chtěla Evropská komise, jíž je Jourová členkou od listopadu 2014, představit letos v červnu. “Zejména bychom se měli zaměřit na zlepšení přístupu do registrů konečných vlastníků, urychlení propojení těchto národních registrů nebo na registraci požadavků pro zakládání svěřenských fondů,” řekla Jourová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Věra Jourová.
Věra Jourová. | Foto: ČTK

Praha - Téma boje proti daňovým únikům získalo s aférou známou jako Panama Papers v Evropě novou dynamiku. Jedním z lidí, kteří mají za úkol vymyslet, jak zabránit tomu, aby z EU mizely miliardy do daňových rájů, je česká eurokomisařka Věra Jourová. Se svým týmem dává dohromady podklady pro zpřísnění zákonů proti praní špinavých peněz - změny by měly zkomplikovat život nejen těm, kteří ukrývají výdělky před finančními kontrolory, ale také lidem, kteří pomáhají shánět peníze teroristům.

“Zejména bychom se měli zaměřit na zlepšení přístupu do registrů konečných vlastníků, urychlení propojení těchto národních registrů nebo na registraci požadavků pro zakládání svěřenských fondů,” řekla Jourová v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Jde o to, že nejpozději od roku 2018 budou v každé členské zemi fungovat databáze, v nichž půjde dohledat, komu patří která firma, případně fond. Jenže přístup do nich budou mít většinou jen policisté či úředníci, nikoli veřejnost. A to chce Jourová změnit.

“Ve světle současných diskusí jak kolem financování terorismu, tak o Panama Papers je každému jasné, že je zapotřebí dalších opatření,” dodala někdejší česká ministryně pro místní rozvoj. Právě kvůli aféře Panama Papers jsou momentálně evropští politici ochotní rejstříky ještě víc rozšířit a otevřít, ačkoli v minulosti k tomu měli výhrady. Jak upozornily Financial Times, například Londýn se bránil většímu odkrývání svěřenských fondů, jejichž anonymita je v Británii tradicí a tamní bohatí lidé je často využívají pro vypořádání dědictví v rodině.

Věra Jourová také vysvětlila, že to, nač se v rámci chystaných úprav směrnice proti praní špinavých peněz zaměří, nejsou jen daňové úniky: “Z úhlu financování terorismu se díváme především na pět aspektů. Jde o přijetí seznamu vysoce rizikových třetích zemí, zlepšení fungování finančních zpravodajských jednotek, detekci podezřelých transakcí ve virtuální měně a jejich ohlašování, zpřísnění pravidel pro uživatele anonymních předplacených platebních karet a zlepšení rychlého přístupu finančních zpravodajských jednotek k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů.”

První návrh změn by chtěla Evropská komise, jíž je Jourová členkou od listopadu 2014, představit letos v červnu.

Offshorová témata už nejsou v praní špinavých peněz trendy, to se používalo někdy v 90. letech, říká bývalý policejní vyšetřovatel Kamil Kouba. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 21 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy