Náš program není strašení. Musíte trošku přehánět, aby vám lidé rozuměli, říká Klaus

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
21. 10. 2019 7:05
Poslanec Václav Klaus ml. má za sebou první cesty po krajích jako předseda nového hnutí Trikolóra. V rozhovoru pro Aktuálně.cz, který vznikl při této cestě, přiznává, že získávání voličů bude spíše maratonem než sprintem. V debatách s lidmi sází na lidovější projev, než měl jeho otec. "Když budete hovořit cizími slovy, tak vám nikdo nebude rozumět," vysvětluje.
Václav Klaus a Zuzana Majerová Zahradníková  v říjnu 2019 v Kadani, kde má vzniknout jedna z poboček Trikolóry
Václav Klaus a Zuzana Majerová Zahradníková v říjnu 2019 v Kadani, kde má vzniknout jedna z poboček Trikolóry | Foto: Radek Bartoníček

Programem Trikolóry je strašit lidi, namítají vaši oponenti z jiných stran. Nemají pravdu? Když jsem sledoval váš sjezd, řadou vystoupení se neslo varování, jak je ten současný svět prachbídný a co všechno naší zemi hrozí. 

Náš program je jednoznačně optimistický. O strašení tam není nic.

Ale na nedávném sjezdu například všichni tři vaši místopředsedové mluvili o tom, jak je nezbytné bránit svět před těmi, kteří upozorňují na klimatické změny nebo volají po rovnosti mužů a žen. 

Že se mnoha lidem, včetně místopředsedů Trikolóry, řada věcí v současném světě nelíbí, je pravda a já jim v tom rozumím. Pokud jde o projevy na sjezdu, každý je zodpovědný za ten svůj. Já bych do něho napsal některé věci jinak, než jak o nich na sjezdu mluvili někteří jiní lidé. Ale dostali mandát delegátů a já to respektuji. Navíc oddělte projevy na sjezdu a skutečný život. Takové projevy jsou specifická disciplína, rozhodující je to, jaký je náš program a jak ho budeme prosazovat.

Jak víte, kritici vám mimo jiné vyčítají, že občas přeháníte. Nemají pravdu? Například dnes jsem vás několikrát slyšel, jak jste lidem říkal, že za chvíli si holčičky nebudou moci hrát ve školkách s panenkami. Proč to říkáte?

Ale to je přece pokyn ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové pro nějaké jesle.  

(Kritizovaná Příručka péče o děti v mikrojeslích - což jsou skupiny o maximálně čtyřech dětech ve věku od šesti měsíců do čtyř let - radí, aby se dětem nevštěpovalo stereotypní rozdělení rolí mezi muže a ženy nebo aby si chlapci a dívky hráli společně. Jde pouze o doporučení a záleží na každých mikrojeslích, zda se jím budou řídit. Dokument se netýká školek ani jiných zařízení, pozn. red.)

Pokud se nemýlím, neslyšel jsem o tom, že by si takto holčičky nemohly hrát.

Vy máte nějakou práci jako redaktor, já mám nějakou práci. Musíte trošku přehánět, když s něčím nesouhlasíte, musíte si vzít nějaký příklad a ukázat ho lidem, nejenom hovořit cizími slovy. Když budete hovořit cizími slovy, filozoficky, tak vám nikdo nebude rozumět.

Opravdu?

Já jsem viděl, jak například v Anglii na jedné škole zakázali holkám nosit sukně - holky se bouřily, zvláště ty s hezkýma nohama. Škola volala policii a zavřela bránu. Samozřejmě tady v Jirkově na severu Čech, kde děláme rozhovor, se něco takového nestane, protože by se obyvatelstvo hned vzbouřilo, ale na řadě ministerstev už řádí "magoři" a píší tam metodické pokyny.

A kdo jsou v Česku podle vás "marxisté a maoisté", před kterými jste varoval na sjezdu Trikolóry, aniž byste to konkretizoval?

Myslím tím všechny tyto genderové a klimatické šílenosti. To je ideologie, to není samo od sebe. Než Hitler vyvraždil miliony lidí, tak nejdříve filozofové psali nějaké knihy o rasách a o dalších věcech, novináři to začali používat, učitelé to hučeli na školách. To samé se dělo s komunismem a současnými ideologiemi. Někdo to sepíše jako filozofii a pak to má následovníky, kteří to do společnosti futrují.

Koho ale myslíte konkrétně?

Když říkám marxismus nebo maoismus, myslím tím extrémní levicová hnutí, mířící na takové kulturní a osobní věci, o kterých jsem se zmiňoval. Trošku se to liší od toho komunismu.

Fiala ani Rakušan nejsou těžká konkurence

Při vašich cestách do regionů jsem viděl, že občas na vás přijde třeba jen několik málo lidí, pět, deset, patnáct. Neříkáte si občas, že byste měl svou politickou kariéru snadnější, kdybyste se snažil zůstat v ODS?

Ale jindy zase máme při cestách do krajů třeba nějaké pivo a přijde na nás 150 lidí. Záleží hodně na našich místních koordinátorech, jak moc se snaží sezvat lidi. Tam, kde máme šikovné koordinátory, jsou setkání úspěšná. Tam, kde je to trošku amatérské, tak je to trošku amatérské. To je život. Musíme v tomto ještě přidat. Jak vybudujeme centrálu Trikolóry, tak tomu napomůžeme. Navíc těžko chtít po lidech kolem organizování více, protože oni to dělají dobrovolně a většinou po práci.

Ale patrně poznáváte, že vybudovat Trikolóru v regionech pro vás nebude jednoduché.

Ale i když jsem byl v ODS, tak občas někam přišlo málo lidí, a to ještě členové strany. Teď se setkávám s nadšením lidí. Nebo například nám každý druhý vesnický starosta pomáhá sezvat obyvatelstvo na setkání s námi. To je zase něco, co se nám v ODS nedařilo.

Takže nezalitujete občas toho, že jste shodou různých událostí skončil mimo ODS? Nepřál jste si raději zůstat v ODS, odkud jste byl vyloučen?

Nerad se bavím o ODS. Neřeším to, jestli jsem měl pozvat na rande Blaničku, nebo Štěpánku, když mi bylo sedmnáct. Možná jsem to udělal blbě, ale už se stalo a nemá smysl se k tomu vracet. Pro mě je nejdůležitější to, že emoce lidí, s kterými se setkávám, jsou většinou směrem ke mně a Trikolóře pozitivní. Propagaci ale určitě musíme vyladit, nepochybně se budeme dál zlepšovat.

Vy často říkáte, že průzkumům veřejného mínění příliš nevěříte. Jeden z nich tvrdí, že jste se stal čerstvě nejdůvěryhodnějším politikem v zemi. Tomuto věříte? 

Vypadá to hodně pitomě, když člověk mluví sám o sobě. Ale konkurence není tak těžká, když je tam Rakušan, Fiala (předseda STAN Vít Rakušan a předseda ODS Petr Fiala, pozn. red.) a podobní dárečci. Upřímně, být mezi nimi první neberu jako nějaký grandiózní úspěch. Na ulicích ale cítím, že mi lidé důvěřují. Minimálně polovina lidí říká, že mě ráda vidí, zajímají se o to, co říkám. Poměrně často se mi také stane, že třeba na setkání je pár lidí, ale řada dalších za mnou přijde, když někam jdu, pozdraví, podají mi ruku, řeknou, že mi fandí.

Jestliže se vyjadřujete s despektem o předsedovi ODS či STAN, znamená to, že nepočítáte s nějakou spoluprací s těmito stranami? Tyto i některé další strany občas debatují o možnosti určitého bloku proti hnutí ANO. 

Pro nás jsou klíčové volby do sněmovny v roce 2021 a do nich určitě půjdeme sami. A jestli se jiní budou slučovat do bezvědomí, tak to je jejich problém. Nejsme ale nějaký trucpodnik vůči ODS, STAN nebo komukoliv jinému. Uvidíme, jak dopadnou volby v roce 2021 a s kým prosadíme náš program. 

Nechci útočit osobně na Babiše

Prosazoval byste program třeba i s Andrejem Babišem? Nebo byste dal případně přednost nějaké pravicové vládě s ODS?

Tak já hlavně chci, abychom byli v příští vládě a tato vláda měla národní akcent, aby bránila klasické konzervativní hodnoty a aby se měli dobře lidé, kteří pracují, vychovávají děti a platí daně. A lidé, kteří takoví nejsou, se snažili takovými být. Jestli to je pravicové nebo jaké to je, to nechám na jiných. 

Jak ale hodnotíte samotného předsedu ANO Andreje Babiše? Vy na rozdíl od řady jiných politiků o něm prakticky nemluvíte a ani jej nekritizujete.

Ale já myslím, že jsem docela kritický ke krokům vlády Andreje Babiše. Hlasujeme skoro vždycky proti návrhům vlády, často proti nim vystupuji i já sám. Například považuji za naprostou šílenost zrušit maturitu z matematiky, jak se k tomu chystá jejich ministr školství. Rozdíl mezi mnou a některými jinými politiky je ten, že já se snažím útočit na věcné věci, s kterými přichází Andrej Babiš a jeho vláda. Nedělám ale to, že bych na něj útočil nějak osobně.

A pokud jde o podezření ohledně jeho možných střetů zájmů nebo stále ještě neukončenou kauzu Čapí hnízdo?

Já o jeho údajných kriminálních či nekriminálních věcech nic nevím. Neútočím ani na jeho rodinu a nemocného syna, takže to může působit, že jsem s Andrejem Babišem nějaký velký kamarád. Kdybych chtěl být ministr školství a vstoupit do ANO, tak by se mi to možná povedlo, ale založil jsem zcela jiný subjekt, Trikolóru. Z toho je jasné, jaký mám k Babišovi vztah.

Ale pokud se bude po volbách v roce 2021 sestavovat vláda, je možné, že budete stát před rozhodnutím, jestli s ním vládnout. Šel byste do toho?

Já chápu, že toto novináře zajímá, ale opravdu to teď neřeším. My hlavně musíme získat co nejvíce voličů, aby byl náš hlas slyšet a náš program jsme mohli prosazovat. Pokud to nedokážeme, budeme v nějaké ponižující pozici. A to nechci dopustit.

Dokázal byste na základě prvních cest za voliči odhadnout, jak by Trikolóra mohla ve volbách dopadnout?

Budu říkat hop, až budou nějaké skutečně konkrétní volební výsledky. První volby nás čekají teď v prosinci ve Strakonicích, takže zatím nechci nic odhadovat. Určitě ale poznávám, že práce na co nejlepších výsledcích bude spíše maratonem než nějakým sprintem.

Kde vidíte hlavní důvod toho, že vás chtějí někteří lidé volit?

Podle mě lidé mají pocit, že to, co se jim doručuje jakoby seshora, je něco jiného, než co oni bytostně chtějí.

Co konkrétně myslíte?

Například věci, kdy my jako Trikolóra chceme bránit normální svět proti různým podivným tendencím, jako jsou ty genderové, kulturní nebo týkající se životního prostředí a dalších věcí. Stejně tak se lidem líbí náš národní akcent, který jsem já vždy považoval za velmi důležitý. Není to ode mě žádný kalkul. Zdá se mi, že takto to cítí i většina normálních lidí, kteří pracují a budují tuto zemi. Jsem přesvědčený, že právě na toto lidé reagují a budou dál reagovat. Určitě nepodporují Trikolóru proto, že bych byl nějaký velký sympaťák.

Čím dál od Prahy, tím jsou lidé zvědavější

Nebudete se soustřeďovat především na ta místa v Česku, ve kterých budete cítit větší šanci získat hlasy?

My projedeme skutečně celou republiku. Ale samozřejmě poznávám, že čím dál jsem od Prahy, tím jsou lidé zvědavější. Když bych jel bohatými středními Čechami, například bych byl v Říčanech, tak tam bych byl každému ukradený. Kdežto když přijedete do nějaké vesničky na Jesenicku, tak lidé budou mít mnohem větší zájem. 

Takže nevynecháte žádné místo?

Ne. Myslím, že jinak se to dělat nedá. Přemýšlivých voličů, kteří čtou například politické časopisy, je určité procento a ti mají názor jasný. Ale 80 procent obyvatel uvažuje úplně jinak než tito lidé, žijí si své soukromé životy a musí se za nimi jet. Je to těžká práce, někteří politici se jí bojí, ale já jsem nad něčím takovým dlouho neváhal. Přišlo mi to logické, dělal to tak Miloš Zeman a dělá to Andrej Babiš.

A co váš otec?

Otec také věnoval hodně času tomu, aby objel republiku. Určitě velká část jeho úspěchu souvisela s takovým ježděním. 

Je ještě něco dalšího, v čem se inspirujete při svých cestách do regionů otcem?
Řekl bych, že pokud jde o styl vystupování, máme ho odlišný. Táta vyrůstal na Královských Vinohradech, já na sídlišti, takže v hospodách šesté cenové skupiny se cítím trošku přirozeněji než on.

Skutečně?

Určitě jsem ovlivněný tím, že jsem vyrůstal na sídlištní škole, ve které byly třídy od A do H a byly narvané k prasknutí, takže do nich chodili velmi různorodí žáci. Moc toho tehdy na sídlištích nebylo kromě betonu, bláta a házení hroudami na kluky z jiné školy. Všude okolo byly za mého dětství fabriky - ČKD, Letov, Avie. Moje první žena byla z paneláku z Letňan. Určitě jsem se nenarodil se stříbrnou lžičkou v puse.  

Ale přece jen, váš otec byl předseda vlády, předseda sněmovny, osm let prezident. 

Ale kamarády mám pořád stejné jako v dětství. Některé znám třicet čtyřicet let. Nikdy jsem si na papalášování nepotrpěl, naopak mi to bylo často nepříjemné. Šel jsem vlastní cestou. A věřím, že jsem šel úspěšně.

Není od vás příliš sobecké, když všude lidem říkáte, že se nemají až tak starat o to, co se děje za hranicemi, případně nemají brát vážně zprávy o zhoršujícím se životním prostředí?

Není to sobecké. Já to mám prostě tak. Když měli Češi v historii úspěšnější období, třeba za Karla IV., tak se to vždy vyznačovalo tím, že republika sama byla silná a životaschopná, a potom se dokázala prosazovat i na mezinárodním poli. Když bude slabounká a nebude se starat sama o sebe, tak nám nikdo z ciziny nepomůže. Každý stát bude pomáhat hlavně sám sobě. 

 

Právě se děje

před 6 hodinami

USA zruší výjimku ze sankcí týkající se íránského zařízení Fordo

Spojené státy ukončí platnost výjimky ze sankcí, která se týkala íránského zařízení Fordo a umožňovala zahraničním společnostem spolupracovat s íránským civilním jaderným programem bez toho, že by jim hrozily pokuty. Informoval o tom americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Chorvatští obhájci titulu prohráli v Davisově poháru s Ruskem

Chorvatští obhájci titulu vstoupili do nového formátu závěrečného turnaje Davisova poháru porážkou s tenisty Ruska. Ve dvouhrách v Madridu neuspěli Borna Gojo ani Borna Čorič. Třetím týmem ve skupině B je domácí Španělsko.

Skupina B:

Chorvatsko - Rusko 0:3

Gojo - Rubljov 3:6, 3:6, Čorič - Chačanov 7:6 (7:4), 4:6, 4:6, Dodig, Mektič - Chačanov, Rubljov 6:7 (3:7), 4:6.

Skupina D:

Belgie - Kolumbie 2:1

Darcis - Giraldo 6:3, 6:2, Goffin - Galán 3:6, 6:3, 6:3, Gille, Vliegen - Cabal, Farah 7:6 (7:5), 4:6, 6:7 (3:7).

Skupina F:

Itálie - Kanada 0:2 po druhé dvouhře

Fognini - Pospisil 6:7 (5:7), 5:7, Berrettini - Shapovalov 6:7 (5:7), 7:6 (7:3), 6:7 (5:7).

Zdroj: ČTK
Další zprávy