Ostrava - Krátce po železničním neštěstí ve Studénce v roce 2008 nechal tehdejší hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský z ODS zpracovat právní analýzu všech smluv souvisejících se stavbou mostu, který se tehdy 8. srpna zřítil na železniční trať.
Krajský úřad byl totiž zadavatelem a investorem stavby, která vedla k jedné z nejvážnějších železničních havárií v české historii. Zahynulo při ní osm lidí a devadesát pět jich bylo zraněno.
"Z informací, které jsem tehdy na základě revize dostal, vyplynulo, že po právní stránce bylo vše v pořádku," říká po třech letech současný poslanec Evropského parlamentu Tošenovský v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jenže z informací, které má Aktuálně.cz k dispozici a které zazněly také při hlavním líčení v procesu Studénka, je velmi pravděpodobné, že všechno v pořádku nebylo.
Pokud se potvrdí výpověď jednoho z obžalovaných manažerů tehdejší společnosti Ostravské dopravní stavby, tolerovali úředníci Moravskoslezského kraje skutečnost, že firma porušila jednu z podmínek smlouvy, na základě které od kraje zakázku na rekonstrukci mostu získala.
"Je to pro mne nová informace. Soudní proces sleduji jen v médiích. Ani v době, kdy jsem byl ještě hejtmanem, mě o tom nikdo neinformoval," sdělil Evžen Tošenovský.
Hejtmanem byl dvě volební období, před tím řídil ostravský magistrát. Po prohraných krajských volbách na podzim 2008 uspěl ve volbách do Evropského parlamentu a stal se místopředsedou výboru pro energetiku.
A.cz: Vzpomínáte na Studénku? Jak jste to neštěstí prožíval?
Člověk v pozici hejtmana nebo primátora musí při mimořádných událostech řídit záchranné práce, je povinen to vzít se vším všudy. Neznám nikoho kdo by šel do takové funkce a byl by na to vnitřně připravený. V ten moment, kdy se něco takového stane, se ptáte sám sebe, proč jste vůbec do té funkce šel. Za sedmnáct let ve vedení města a kraje jsem byl u mnoha havárií a neštěstí, včetně bombového útoku na Frýdlantských mostech nebo povodní. A vždy jsem se znovu takhle ptal.
A.cz: V případě Studénky jste navíc byl šéfem krajského úřadu, který byl zadavatelem a investorem stavby.
Ve chvíli, kdy jsem byl na místě neštěstí a viděl zraněné i mrtvé, jsem nad tím nepřemýšlel. Ani mě nenapadlo se tím zabývat, protože jsem řešil ten vážný problém, který havárie způsobila. Hejtman je šéfem integrovaného záchranného systému, a proto se musí snažit, aby vše fungovalo co nejlépe. Skutečností, že kraj byl investorem stavby, jsem se začal zabývat až později, když záchranná akce skončila.
A.cz: Co jste v té věci tehdy udělal?
Nechal jsem zpracovat analýzu, zda všechny smlouvy byly v pořádku, jestli krajský úřad udělal v případě této stavby všechno tak, jak měl. Dostal jsem informaci, že z právního hlediska nebyl ze strany krajského úřadu žádný problém. Dodavatelská firma, kterou byly tehdejší Ostravské dopravní stavby, převzala od kraje stavbu ve Studénce se vším všudy, stejně jako je to v desítkách jiných případů. A především se do vyšetřování pustila policie, která měla zjistit, kdo měl na tom neštěstí podíl, ať už to byli lidé ze stavebních firem, nebo třeba úředníci krajského úřadu. Byla to tedy práce pro policii a já jsem v žádném případě do toho nemohl vstupovat.
A.cz: Takže krajský úřad měl tehdy ve vztahu k Ostravským dopravním stavbám vše v pořádku?
Od právníků, stejně jako od vyšetřovatele, kterému jsme předali veškerou dokumentaci, jsem dostal informaci, že ve smlouvě mezi krajem a dodavatelskou firmou Ostravské dopravní stavby nebylo nic neobvyklého. Kraj tu smlouvu uzavřel stejně jako desítky jiných smluv na jiné stavby, kterých byl investorem. Firma ODS byla navíc velmi zkušená. Nebyla to žádná malá neznámá firmička, stavěla mnoho mostů nebo třeba dálnici. Byla to renomovaná společnost.
A.cz: Přesto tahle renomovaná firma, společně s další renomovanou firmou a za přihlížení kraje i provozovatele železnice dopustila, aby most spadl před projíždějící mezinárodní vlak…
Nejvíce mě překvapilo obrovské množství chyb, ke kterým na stavbě došlo. Ty nakonec vedly k tomu, že se most zřítil na koleje. To mě tenkrát skutečně šokovalo a dodnes si nedovedu vysvětlit, jak je to možné. Kdyby to stavěla nějaká neznámá, malá firmička, možná by mě to nepřekvapilo, ale tady se jednalo o jednu z největších stavebních společností v kraji.
A.cz: Jenže u hlavního líčení vyšlo najevo, že Ostravské dopravní stavby zřejmě vůbec neměly tu zakázku dostat. Jeden z jejich manažerů obžalovaný z obecného ohrožení před soudem uvedl, že firma neměla odbornou kvalifikaci na zasouvání a vysouvání mostu. Musela proto najmout společnost Bögl a Krýsl, jenže tím několikanásobně překročila objem subdodávky stanovený ve smlouvě, kterou jste za kraj podepsal.
To slyším poprvé, soudní proces sleduji jen z médií a tam se to zatím neobjevilo. Nedovedu si však představit, jak bych jako hejtman měl posuzovat, jestli Ostravské dopravní stavby dokážou nasouvat a vysouvat mostní konstrukci, nebo jestli si na to musí najmout subdodavatele.
A.cz: Vy ne, ale lidé z hejtmanství, kteří tu firmu ve výběrovém řízení vybírali a po celou dobu stavby kontrolovali, jestli plní své smluvní závazky a dodržuje podmínky, za kterých tu zakázku získala.
Pokud by skutečně došlo k porušení smlouvy a někdo z úředníků krajského úřadu by o tom věděl, nebo to dokonce připustil, byla by to jeho osobní chyba a selhání. Ovšem bylo v kompetenci vyšetřovatele, aby se tím zabýval.
A.cz: Nebylo to v té době tak, že ta firma dostávala v Moravskoslezském kraji každou veřejnou zakázku, na kterou si ukázala? Že si to prostě uměla zařídit?
Je pravda, že veřejných zakázek dostávaly Ostravské dopravní stavby hodně. Ovšem kraj myslím nebyl hlavním zadavatelem zakázek pro firmu ODS. Mnohem větší objem zakázek měla přímo od státu, například dálnici.
A.cz: Cítil jste někdy, ať už jako ostravský primátor nebo hejtman, ze strany Ostravských dopravních staveb nějaké tlaky, lobbing?
Byl jsem jedním z těch, kteří mnoho let bojovali s Prahou o dálnici do Ostravy. Největší problém byly samozřejmě peníze a já jsem se proto snažil, aby cena, za kterou měly Ostravské dopravní stavby dodávat své úseky, byla co nejnižší. Mnohokrát jsme o tom jednali, ale já byl vždy na druhé straně barikády.
A.cz: Byl jste v čele hejtmanství osm let, od jeho vzniku v roce 2000. Jak jste nastavil systém výběrových řízení v Moravskoslezském kraji?
U velkých staveb jsem například prosadil, aby v jejich přípravě nefiguroval pouze projektant, dodavatel a investor, ale ještě čtvrtý hráč. Tím byla firma, která udělala ocenění té stavby. Tím jsme se vyhnuli dvěma extrémům. Jedním je zájem udělat tu zakázku co nejdražší, aby všichni hodně vydělali, druhým je snaha udělat ji co nejlevněji a postavit most z plastelíny. To však nebyl případ této stavby.
A.cz: Proč?
Protože stavba mostu ve Studénce byla svým objemem velmi malá. Pokud si dobře vzpomínám, bylo to něco přes dvacet milionů. Takových staveb jsou desítky, u těch jsme takové speciální ocenění nikdy nedělali. Pro Ostravské dopravní stavby stejně jako pro kraj to celkovým objemem stavby byla zakázka třetího, čtvrtého řádu.
A.cz: Ale přesto tam při výběrovém řízení rozhodovaly stovky tisíc, maximálně miliony, o které byla nabídka Ostravských dopravních staveb levnější než konkurence. A ne například skutečnost, zda má firma s Českými drahami dohodnuté výluky na trati nebo třeba snížení rychlosti vlaků, za které by však musel dodavatel zaplatit.
Zákon o veřejných zakázkách je u nás velmi špatně, alibisticky koncipovaný. Je postavený tak, jako by jediným veřejným zájmem byla jen nejnižší cena. Ale přece starosta, primátor, hejtman, celá veřejná správa musí mít možnost hodnotit taky kvalitu, a pokud to na základě odborného posouzení uznají za vhodné, objednat si třeba dražšího dodavatele, který odvede kvalitnější práci. Netvrdím, že je to případ Studénky, k tomu nemám dost informací, ale obecně to takhle platí. Jistěže je nutné dobře hospodařit s veřejnými prostředky, ale přece nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné věci.
