Mucha by se rozčílil. Epopej vystavují v místech, kde bylo shromaždiště židů, říká jeho vnuk

Marek Pokorný Marek Pokorný
19. 3. 2016 17:18
John Mucha, vnuk malíře Alfonse Muchy, žádá po Praze vydání Slovanské epopeje. Vadí mu, že Praha chce obrazy poslat na turné po Asii, i to, že ani po víc než sto letech nesplnila, že pro epopej postaví důstojné sídlo. Mucha v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že se s Prahou na novém místě pro obrazy chce dohodnout. Nesouhlasí s tím, aby obrazy byly vystavovány ve Veletržním paláci. "Dědeček i otec by byli absolutně proti, aby v těchto místech byla epopej," říká John Mucha. Podle něj by bylo lepší, kdyby se epopej vrátila do Moravského Krumlova, kde byla řadu let vystavena.
John Mucha
John Mucha | Foto: Václav Kozák

Požádal jste Prahu o vydání Slovanské epopeje. Proč nyní?

Je to poslední věc, co člověk může dělat, když má na starosti dědictví a odkaz Alfonse Muchy. Už můj otec se snažil, aby epopej byla řádně umístěna. A i já se už mnoho let snažím s magistrátem dojít ke konstruktivní dohodě. Měli jsme už několik plánů, které mohly stát, ale nevyšlo to. A nyní magistrát oznámil, že má epopej jet do Asie. To se mi nelíbí.

Vám vadí, že Slovanská epopej bude propagovat Českou republiku v Japonsku a Číně?

Dědeček vždycky věřil, že umění tvoří jeden z mostů mezi zeměmi. S tímto nemám žádný problém. Ale mám problém s tím, že když existují takové umělecké klenoty, že se s nimi nezachází odpovídajícím způsobem. V jiné zemi není představitelné, aby takto srovnatelný skvost takto nechali cestovat. A navíc Praha stále nesplnila tu základní podmínku, pod kterou jí to dědeček daroval - Praze a národu. Ne na cestování. 

Dnes se vůbec neví, kdy se ta epopej vrátí, mluví se o Japonsku, Číně, Koreji, Americe a já nevím, o čem ještě. Z toho dostává člověk pocit, že magistrát neví, co s ní, a tak ji radši nechá putovat.

Chcete tedy požádat i o předběžné opatření, aby epopej nemohla příští rok do Japonska?

Ne, už jsem smířený s tím, že do Japonska to pojede. Nechci brzdit dohodnuté věci, chápu, že na japonské straně jsou nějaké náklady. Ale s Čínou zaprvé ještě není podepsaná smlouva a navíc výstavní standardy jsou tam opravdu jiné.

Zatím nevíme, jaké budou v Číně technické podmínky, jak budou plátna vystavena. Bude se to balit, rozbalovat…. I cestování to může poškodit. Kdyby to byl jen olej – ale toto je kombinace oleje a tempery, ta je mnohem choulostivější.

A nemyslíte, že by váš děda a otec chtěli, aby epopej viděli lidé i v zahraničí?

Ať ti, kdo ji chtějí vidět, přijedou sem. Já mám vizi a představil jsem ji Praze. Praha má jedinečnou možnost udělat podobnou expozici, jako je van Goghovo muzeum v Amsterodamu. Nebylo by v ní jen dvacet pláten Slovanské epopeje. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze by dodalo Bosenský pavilon, protože to byla ta jiskra celého nápadu (Bosenský pavilon bylo dřívější Muchovo dílo pro Světovou výstavu 1900, které jej ke Slovanské epopeji inspirovalo – pozn. red.). Navíc máme ohromné množství studijního materiálu, který by tam taky mohl být.

Studijní materiál vztahující se k práci vašeho dědečka?

K epopeji. To, jak je to vystaveno ve Veletržním paláci, to je blbost, to není tak, jak si to on představoval.

Veletržní palác není důstojné sídlo?
Kdyby tu dnes dědeček byl, tak by se rozčilil. Muchova babička byla židovského původu. Veletržní palác byl během války shromaždištěm Židů, než je odvezli do koncentračních táborů. A příbuzní Alfonse Muchy tím prostorem projeli. Dědeček i otec by byli absolutně proti, aby v těchto místech byla epopej.

Ani technicky to tam není dobré. Loni v létě tam spadl strop, přímo v místnosti, kde je epopej. Já se tam chtěl podívat, ale ani mě tam nepustili.

Ale epopej se přece odvážela z Moravského Krumlova, protože byl tamní zámek v havarijním stavu…

Ano, když jste přijel do Krumlova, byla celá budova ve strašném stavu. Ale třeba teplota, to je pro obrazy skoro nejdůležitější věc, se měnila velice pomalu. Ale ve Veletržním paláci jede nahoru a dolů - ta klimatizace ji neudrží stabilní. Byl tu na návštěvě hlavní konzervátor Rijksmuseum v Amsterodamu. A ten říkal, že pokud bude epopej ve Veletržním paláci delší dobu, tak ji to poškodí. 

Někdo to může brát tak, že jen chcete zpátky majetek, aby vám vydělával.

Otec zemřel v roce 1991, já přiletěl a všichni se na mě sesypali: Vy jste přijel, abyste všechno odvezl a prodal… Ne, nic se neprodává, nic se nevyváží. Je to přesně naopak, když máme peníze, tak dokupujeme a rozšiřujeme sbírku.

Já osobně tu epopej nechci, ale musím bojovat za to, aby nesloužila ke kulturní prostituci. Vždyť jak s ní zacházeli, když se stěhovala z Krumlova. Přijely malé náklaďáky, srolované obrazy vyvezly a ty se pak někde na silnici překládaly. Tak se nezachází s korunovačními klenoty.

Není to přehnané přirovnání, korunovační klenoty?

Zeptejte se kdekoliv – v Louvru, Národní galerii ve Washingtonu, Královské galerii v Londýně – jak tam s obrazy zacházejí. To, co se dělo tady s epopejí, se nedělo nikde jinde.

Ale chápu, jak to myslíte. Čas Slovanské epopeje ještě nepřišel. Já ji beru tak, že to je odpověď Slovanů k Richardu Wagnerovi, jeho Prstenu Nibelungů. A máte lidi, kteří absolutně obdivují Wagnera, a lidi, kteří ho absolutně nenávidí. Nezáleží, jestli jsou to Slované, Germáni. Je to o lidstvu, humanitě.

Co byste si představoval za ideální místo? Primátorka přišla s nápadem velkého centra na Letné na místě Stalinova pomníku, mluvilo se i o křídle budovy hlavního nádraží.

Ten Stalinův pomník není návrh paní primátorky. Ten návrh už tady byl v roce 2010, přišli s ním architekti Oldřich Dudek a Milan Rejchl. Já na něj měl českého investora, ale Praha tehdy řekla ne.  

Za primátora Svobody jsme zvažovali hlavní nádraží. Já si původně říkal: Nádraží? Cože? Ale pak jsem se tam šel podívat a ty dvě velké dvorany by se pro epopej hodily přesně tak, jak si to dědeček představoval. A ještě by kolem toho mohlo být muzeum Muchy, Bosenský pavilon a spousta dalších věcí.

Nebylo by to tedy pouze pro epopej?

Moje vize je dát dohromady vše, co se týká Slovanské epopeje. Fotografie, kresby, olejové pastely, studie…

Vy tvrdíte, že ten Veletržní palác je absolutně nevhodný. Ale žádný náhradní prostor není…

Nejraději bychom se s Prahou dohodli a postavili jí nové, důstojné sídlo. A když se nedohodneme, tak náhradní prostor tady stále je - Moravský Krumlov.

A je opraven?

Postupně se opravuje. Ty prostory nejsou ideální, ale jsou určitě vhodnější než Veletržní palác. A už to tam bylo přes čtyřicet let. Když vyhraji, dáme epopej do Krumlova a uděláme z něj muchovské centrum. Ta sbírka je hrozně velká, není to jen těch dvacet pláten. A není daleko Vídeň, Bratislava, nemusí být vždy vše v Praze. A do Prahy se může vrátit, až jí v ní opatříme důstojné sídlo.

Ale to nové sídlo bude něco stát…

Můj nejstarší syn pracuje v produkční společnosti Morgana Freemana v Hollywoodu. Letos v létě se bude stěhovat do Prahy a začne přebírat zodpovědnost za Muchovu nadaci. Jedním z jeho úkolů bude sbírat peníze pro to, aby se něco postavilo. Já doufám, že se s Prahou rozumně dohodneme.

 

Právě se děje

Další zprávy