Nový zákon pro mrtvé cizince. Jejich orgány mohou zachránit v Česku desítky životů

Martin Ťopek Martin Ťopek
2. 11. 2018 5:30
Vláda se bude zabývat novelou zákona, která by zjednodušila odběr orgánů cizinců, kteří zemřou na území České republiky. Ministr zdravotnictví ji podporuje.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Je to drobná změna, která však může zachránit i dvě desítky lidských životů ročně. S tímto argumentem předložilo sedmnáct poslanců napříč sněmovnou vládě novelu zákona o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů. 

Jedním ze signatářů je poslanec za TOP 09 Vlastimil Válek. "Cílem je zjednodušit odběry orgánů u cizinců a narovnat tak prostředí mezi českými a zahraničními dárci. Všude v Evropě to funguje, u nás to nějak vypadlo z legislativy," uvedl pro Aktuálně.cz. 

Podstatou změny je možnost, aby k odběru orgánů u zemřelého cizince stačil souhlas rodinných příslušníků a nebylo potřeba složitě shánět státní instituci, která v domovině mrtvého cizince případné dárce eviduje. V mnoha zemích navíc tyto instituce ani nejsou, a lékaři tak nemohou orgány odebrat. 

V Česku je takovou organizací Koordinační středisko transplantací (KST). "Pokud u nás zemře Němec, tak se spojíme s partnerskou organizací v Německu. A když to legislativa umožní, můžeme orgány odebrat," uvedl ředitel KST Miloš Adamec. 

Problém podle něj nastane, pokud cizinec pochází ze země, kde tato organizace není nebo se ji nedaří nalézt. V takovém případě by po přijetí novely stačil souhlas rodiny. Jedná se přitom pouze o pacienty, kteří zemřou v nemocnici. Například od dopravních nehod podle Adamce orgány získat nelze.

Tři zemřelí cizinci mohou zachránit až dvacet lidí

Zákon nijak výrazně nezasáhne do statistik transplantací. Ročně u nás zemře asi patnáct cizinců. "U tří nebo čtyř jsme nebyli v poslední době schopni získat souhlas z cizí agentury, což by se mělo nyní změnit," řekl Adamec.

I kvůli třem zemřelým cizincům však má cenu podle něj měnit zákon, každý zemřelý může darovat hned několik orgánů. "Přicházíme až o dvacet orgánů ročně, což může znamenat dvacet zachráněných životů," řekl Adamec.

Poukázal také například na Ukrajinu, odkud je u nás velké množství cizinců, ale kvůli tamějšímu zkorumpovanému zdravotnímu systému se nedá oficiální povolení získat. Souhlas rodiny to může změnit. 

S návrhem souhlasí i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. "Na ministerstvu vnímáme tuto změnu velmi pozitivně, byla s námi konzultována již v průběhu příprav a vítá ji i odborná společnost. Návrh budeme ještě na vládě diskutovat, nicméně jsem připraven ho podpořit," řekl ministr Aktuálně.cz. 

Počet transplantovaných orgánů od ledna do září 2018:

Transplantace srdce 56
Transplantace jater 165
Transplantace slinivky břišní 33
Transplantace dělohy 1
Transplantace tenkého střeva 1
Transplantace ledvin 365
Transplantace plic 31
Zdroj: Koordinační středisko transplantací

U dospělých českých občanů lékaři žádný souhlas nepotřebují. Orgány se odebírají od všech zemřelých pacientů, kteří se předem nezapsali na takzvaný nesouhlasný seznam, na němž jsou lidé, kteří nedávají souhlas s posmrtným odběrem. Lékaři jsou však povinni o odběru informovat rodinu.

Operace se v Česku provádějí v sedmi transplantačních centrech IKEM Praha, Brno, Motol, Hradec Králové, Plzeň, Ostrava a Olomouc.

VIDEO: Transplantace stolice? Stát se dárcem je složitější než dostat se na Harvard, říká gastroenterolog

Stolice od dárce dokáže porazit klostridiovou infekci, která třeba v USA zabíjí desítky tisíc lidí ročně, líčí docent Pavel Drastich. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 23 minutami

Rusko přemisťuje na základny na Krymu vojenská letadla, ukázaly snímky

Rusko v posledních týdnech přemístilo na poloostrov Krym a základny poblíž Ukrajiny vojenská letadla, a rozšiřuje tak své možnosti politického zastrašování či vojenské intervence, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na komerční satelitní snímky. Fotografie ze 16. dubna ranveje na Saki, jedné z vojenských základen na Krymu, ukazují seřazené bitevníky Su-30, které na snímcích z konce března nebyly.

Další ruská technika a infrastruktura na Krymském poloostrově zahrnuje mimo jiné výsadková letadla, bitevní vrtulníky, drony nebo vojenské nemocnice, dokládají podle WSJ snímky. Kromě zmíněných stíhaček Su-30 jsou v regionu k vidění také Su-34, Su-27, Su-25 a Su-24. Snímky byly pořízeny mezi 27. březnem a 16. dubnem společností Maxar Technologies.

Zdroj: ČTK
Další zprávy