Mrazivé dny neznamenají konec globálního oteplování, varují odborníci

„Zima letos není doposud výjimečná a zatím se nepřibližuje zimám, které byly v českých zemích běžné až do 80. let 20. století, a zvláště letům 1985 či 1987,“ uvedl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd.

Připomněl také, že výraznější sněhové srážky přišly až na přelomu roku, což je z pohledu klimatologie střední Evropy dost pozdě. Podle něj se zatím nezdá, že by letošní zima lámala rekordy nebo byla mimořádná.

Související

Přenos skončilNa silnicích leží sníh i ledovka, opatrnost je potřeba hlavně na západě země

Podobně se vyjádřil Adam Valík z Českého hydrometeorologického ústavu. „To, že teď pár dní mrzne, rozhodně neznamená, že by skončilo globální oteplování. Je to podobné, jako když v létě je na pár dní chladněji,“ řekl. Zdůraznil, že globální oteplování neznamená, že každý rok musí být teplejší než ten předchozí.

„Máme roky teplejší a roky chladnější, nicméně i přesto je v grafech průměrných ročních teplot vidět, že tato kolísání mají z dlouhodobého hlediska vzestupný trend. A to je ono globální oteplování,“ dodal.

Trnka doplnil, že zatímco v 60. letech minulého století klesala teplota pod bod mrazu v republikovém průměru během roku zhruba ve 125 dnech, v poslední dekádě to bylo méně než ve 100 dnech. A za další čtvrtstoletí se podle něj očekává pokles v průměru o dalších 20 dní. Jaké zimy jsou a budou, lze prozkoumat na webu ClimRisk.

Česko i v roce 2050 bude podle něj muset počítat s výskytem delších period mrazivého počasí a tím, že čas od času teplota klesne pod minus 20 stupňů Celsia a na horách a mrazových kotlinách při sněhové pokrývce i na nižší hodnoty. „Naše země leží relativně daleko na severu a tím pádem jsou naše zimní noci dlouhé,“ dodal.

Související

Česko čekají další dvě mrazivé noci, teploty klesnou pod minus 12 stupňů

Podle Trnky je také nutné si uvědomit, že se klimatické modely vztahují k dlouhodobému vývoji klimatu, nikoli k jednotlivým dnům či krátkým intervalům. I do budoucna proto počítají s výskytem mrazů a se střídáním chladnějších a teplejších zim, přestože celkově ubývá sněhových, mrazových a ledových dnů.

Ti z Čechů, kteří nemají zimu rádi, se mohou díky změně klimatu těšit tím, že jen málo zim bude tak studených, jaké byly běžné například v období let 1931 až 1960, podotkl.

Odborníci zároveň upozorňují, že změna klimatu může vést k častějším a intenzivnějším extrémním projevům počasí. „Všeobecně se předpokládá, že díky změnám klimatu jsou častější a intenzivnější extrémní projevy klimatu, jako jsou vlny veder a such, letní povodně a další,“ uvedl Valík. Podle něj se v budoucnu mohou objevit zimy, které budou mírnější, ale přesto je mohou provázet krátkodobé a velmi silné vlny mrazu.