Pokud bude Zemanova zdravotní indispozice krátkodobá, na jednání o vzniku nové vlády to nemusí mít vliv. Nového premiéra může Zeman jmenovat až po 20. říjnu, kdy skončí mandát staré sněmovně. Teprve potom podá demisi Babišova vláda a Zeman může jmenovat nové ministry.
Pokud toho však prezident nebude kvůli svému zdraví schopen, mohou se shodnout prostou většinou poslanci a následně i senátoři, že mu odejmou pravomoci. Využili by k tomu článek 66 ústavy. Pravomoc jmenovat nového premiéra pak přechází na šéfa sněmovny.
"Je evidentní, že zdravotní stav vytváří překážky k výkonu prezidentské funkce. Je namístě článek 66 ústavy, který mluví o závažných důvodech, kdy nelze vykonávat prezidentský úřad. Neznáme diagnózu, ale vidíme, že prezidentova způsobilost vykonávat úřad slábne a upadá," řekl ústavní právník Jan Kysela pro Seznam Zprávy.
Vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marek Antoš pro Hospodářské noviny uvedl, že nového premiéra by jmenoval až nástupce nynějšího předsedy Radka Vondráčka (ANO). "Stará vláda podává demisi až po ustavující schůzi, dřív by novou vládu jmenovat nebylo možné," poukázal. U nové sněmovny, v níž bude držet většinu nynější opoziční dvojblok Spolu a Pirátů se STAN, je navíc výrazně větší šance, že by se ke kroku odhodlala.
Pokud by zasedání nové sněmovny nesvolal Zeman, podle ústavy se sejde 30. den po volbách, tedy 8. listopadu. Zástupci koalice Spolu a Pirátů se starosty už deklarovali, že budou na post předsedy sněmovny vybírat někoho ze svých řad. Je tak pravděpodobné, že v případě zbavení prezidenta pravomocí by premiérem nebyl Andrej Babiš (ANO), ale předseda ODS Petr Fiala, který má reálnou šanci na to, aby jeho případná vláda ve sněmovně získala důvěru.
Krajní variantou je odvolání Zemana
Ústava ale počítá s tím, že zbavení prezidenta pravomocí je až krajní variantou. Pro aktivaci článku 66 je nezbytné, aby prezident nebyl způsobilý vykonávat úřad. Za určitých okolností mu také dává bránit se pozbytí svých pravomocí u Ústavního soudu.
Projednávání, zda připravit Zemana o pravomoci, zahájil už na jaře na popud svého předsedy Pavla Fischera (nezávislý) senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tehdy to ale nebylo kvůli Zemanově zdraví, nýbrž v souvislosti s kauzou výbuchu ve Vrběticích či s postoji v případě kauzy novičok.
Prezident podle Fischera svými výroky ukázal, že nerozlišuje utajované informace, špatně cituje ústavu a neorientuje se v čase a prostoru. Právníci, které oslovil Senát, ale označili jeho materiál za nedostatečně odůvodněný. Doposud tak na plénu nebyl projednán.
Podle Fischera bude nyní dobré debatu obnovit. "Pokud si nepoložíme potřebné otázky včas, mohli bychom se dostat na práh ústavní krize. Návrh našeho výboru na aktivaci článku 66 ústavy leží na stole. Záleží na vůli senátorů a poslanců. Musíte se jich ptát každého zvlášť. Zařadit bod na jednání lze velmi rychle. Svůj podpis bych znovu připojil, s ohledem na ochranu funkce prezidenta republiky i na bezpečnost státu," uvedl Fischer.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pátek řekl, že není doba na to, uvažovat v souvislosti se zdravotním stavem Miloše Zemana o užití článku 66 české ústavy. V neděli Zemanovo okolí požádal, aby informovalo, zda je prezident schopen vykonávat svůj úřad. A v úterý požádal hradního kancléře Vratislava Mynáře o informace, jaké jsou prognózy vývoje zdravotního stavu Zemana. Pověřil ho tím organizační výbor Senátu. Senátoři se obávají, že Zeman, nyní není schopen vykonávat svůj úřad. Zeman měl tento týden zahájit povolební jednání o sestavení nové vlády.
Pokud by to však prezidentův zdravotní stav dovolil, je stále ve hře také možnost, kterou Zeman předem avizoval, a sice že sestavením vlády pověří Andreje Babiše jakožto šéfa nejsilnější strany, nikoli koalice. "Jestliže nějaká poměrně silná strana si na sebe navěsí dva nebo tři pětiprocentní prťousky, tak je to podvod," řekl o koaličních spojenectvích, které však výslovně připouští zákon jako relevantní způsob kandidatury do Poslanecké sněmovny.
Do 30 dní musí vláda požádat o důvěru
Zákon praví, že do 30 dnů od jmenování předstupuje před Poslaneckou sněmovnu premiérem navržená vláda a žádá o důvěru. Je vysoce pravděpodobné, že Babišem sestavená vláda by důvěru sněmovny nezískala, v takovém případě může prezident buď vybrat jiného kandidáta, nebo dát Babišovi k sestavení vlády druhý pokus.
Takto sestavená vláda by do 30 dnů opět musela předstoupit před sněmovnu s žádostí o důvěru. Kdyby ji ani poté nezískala, musí prezident republiky jmenovat předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Obě koalice již avizovaly, že post předsedy sněmovny hnutí ANO nepřenechají. Sestavení vlády by pak bylo na zástupci některé z koalic, který post ve sněmovně získá.
Ústava však nepočítá s variantou, že by prezident mohl nechat vládu bez důvěry hned po prvním pokusu o sestavení dovládnout v demisi. Takovou možnost kritizují ústavní právníci.
"V minulém období stačilo Babišovi ovládat kabinet, jeho aparát a generovat návrhy zákonů, kterými bude uskutečňovat svůj program, a měl šanci pro něj nacházet ve sněmovně podporu. Teď tu šanci nemá. Pokud bude prezident postupovat tak, jak avizoval, ještě zřetelněji se vymezí proti logice politického procesu, podle nějž platí, že o vládě se rozhoduje ve sněmovních volbách, nikoliv na Hradě nebo v Lánech," řekl Aktuálně.cz ústavní právník Jan Kysela.
Zda se bude moci hnutí ANO spolehnout na Zemanovu podporu, a tedy i na další měsíce k vyjednávání, zůstává po nedělním dopoledni nejasné. Babiš za hlavou státu přijel v neděli do Lán na domluvenou schůzku. Mluvil o setkání s prezidentem, které ještě není součástí povolebního vyjednávání. Prezidentovo sídlo ale po tři čtvrtě hodině opustil zadním vchodem bez komentáře a není jasné, zda se oba politici vůbec sešli. Zemana vzápětí odvezla mobilní jednotka intenzivní péče do Ústřední vojenské nemocnice.
Zeman poté zrušil i plánovanou středeční schůzku s Babišem. Jednání se mělo týkat povolební situace. O schůzku jej chtěl požádat i předseda vítězné koalice Spolu Petr Fiala, podle svých slov ale žádost vzhledem ke zdravotnímu stavu prezidenta nepodal.
Povolební možnosti následujících dnů
- Nová Poslanecká sněmovna se může sejít nejdřív den po uplynutí funkčního období předchozí sněmovny, které skončí 21. října.
- Zasedání nově zvolených poslanců svolává prezident republiky.
- Pokud prezidentu Miloši Zemanovi tento krok jeho zdravotní indispozice nedovolí, nová Poslanecká sněmovna se musí sejít 8. listopadu.
- Ustavující schůze skončí ve chvíli, kdy se zvolí nový předseda dolní komory parlamentu. Teprve po zvolení nového předsedy podá stávající vláda Andreje Babiše demisi.
- Prezident republiky jmenuje nového premiéra, v tomto kroku ho neváže žádná lhůta. Nový premiér musí nejpozději 30 dnů po svém jmenování požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru.
- Pokud nový premiér nezíská důvěru, prezident republiky má i druhý pokus na jmenování nového předsedy vlády. Napotřetí už jmenuje nového ministerského předsedu šéf Poslanecké sněmovny.
- Pakliže prezident republiky není schopen vykonávat svou funkci, například se na tom shodne Poslanecká sněmovna i Senát, nového premiéra jmenuje prezident republiky na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
