Mozky mladistvých během pandemie vlivem stresu předčasně zestárly, ukázala studie

ČTK ČTK
2. 12. 2022 20:11
Mozky dospívajících v USA vlivem stresu spojeného s uzávěrami během pandemie covidu-19 za období zhruba deseti měsíců předčasně zestárly o nejméně tři roky a vykazují podobné změny jako mozky mladistvých, kteří byli vystaveni chronickému stresu či nepřízni osudu, píše list The Washington Post s odvoláním na studii vědců ze Stanfordovy univerzity.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Univerzity za klima

Studie vydaná ve čtvrtek odborném časopisu Biological Psychiatry: Global Open Science je podle jejího hlavního autora Iana Gotliba, profesora psychologie na Stanfordově univerzitě, první, která srovnávala snímky mozků teenagerů z doby před začátkem pandemie a po ní, přičemž odhalila výrazné rozdíly.

Vědci podle Gotliba věděli, že u náctiletých je vyšší míra deprese, úzkosti a strachu než před pandemií, ale nevěděli, jak to ovlivnilo jejich mozky. "Domnívali jsme se, že tam mohou být podobné dopady jako u rané nepřízně osudu, jen jsme si neuvědomovali, jak velké budou," uvedl Gotlib.

Porovnáním snímků z magnetické rezonance skupiny 128 dětí, z nichž polovina byla pořízena před prvním rokem pandemie a polovina na jeho konci, vědci zjistili, že došlo k růstu hipokampu a amygdaly, tedy částí mozku, které řídí přístup k některým vzpomínkám a pomáhají regulovat stres, strach a další emoce. Vypozorovali také ztenčení tkání v mozkové kůře. Gotlib uvedl, že k těmto změnám dochází během normálního vývoje dospívajících, avšak pandemie proces zřejmě urychlila.

Předčasné stárnutí dětského mozku není pozitivním jevem. Před pandemií bylo vypozorováno u dětí, které byly vystaveny chronickému stresu, traumatu či byly zneužívány nebo zanedbávány. Tyto nepříznivé zkušenosti z dětství nejenže činí lidi náchylnějšími k depresím, úzkostem, závislostem a dalším duševním chorobám, ale mohou zvyšovat riziko rakoviny, cukrovky, srdečních onemocnění a dalších zdravotních problémů.

Předpandemické snímky mozků dospívajících pocházejí z dlouhodobé studie, kterou Gotlibův tým zahájil před osmi lety a jejímž původním cílem bylo lépe pochopit rozdíly v míře depresí mezi dospívajícími chlapci a dívkami.

Výzkumníci do studie zapojili 220 dětí ve věku od devíti do 13 let s plánem každé dva roky provádět vyšetření mozku magnetickou rezonancí. Když pořizovali třetí sérii snímků, pandemie výzkum na Stanfordově univerzitě zastavila, takže nemohli shromažďovat další data od března 2020 do konce téhož roku.

Když vědci diskutovali o tom, jak toto přerušení vysvětlit, dospěli k závěru, že jde o příležitost, jak zjistit něco jiného, tedy jak mohla pandemie ovlivnit strukturu mozku dětí a jejich duševní zdraví.

Spojovali páry dětí stejného věku a pohlaví a vytvořili podskupiny, v nichž byly děti v podobném stadiu puberty, z podobných socioekonomických podmínek a s podobnou mírou stresu v dětství. "To nám umožnilo srovnávat 16leté před pandemií s jinými šestnáctiletými zkoumanými po pandemii," uvedl Gotlib.

Zjištění se podle Gotliba shodovala se závěry jiných výzkumníků, kteří studovali dopad pandemie na duševní zdraví dospívajících. "Zhoršení duševního zdraví je u dospívajících doprovázeno fyzickými změnami v mozku, pravděpodobně kvůli stresu z pandemie," řekl.

Zatím podle něj není jasné, zda budou změny v mozku mít na tyto děti dopad v pozdějším životě. Výzkumníci plánují pomocí magnetické rezonance zkoumat tytéž děti i v budoucnu, aby mohli sledovat jejich vývoj. Podle Gotliba je totiž možné, že vypozorované změny mohou být jen okamžitou reakcí na stres a postupem času se znormalizují.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 hodinami

Útočník v bruselském metru pobodal tři lidi, policisté podezřelého zadrželi

Útočník v pondělí večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policie podezřelého zadržela, na místě zasahují dvě sanitky. Metro je mimo provoz, píše belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený v minulosti psychické obtíže.

Několik svědků uvedlo, že muž ozbrojený nožem se pohyboval ve vlaku metra jedoucím směrem do centra. "Lidé utíkali všema směry, hodně se křičelo," uvedl jeden ze svědků a dodal, že útočník napadl ženu, která se chystala vystoupit. Na sociálních sítích se objevili záběry, na nichž je vidět několik policistů v neprůstřelných vestách, kteří obklíčili mladého muže v džínách a tričku. Ten si po výzvě lehl na zem a dal ruce za hlavu.

První informace hovořily o jednom raněném, policie později uvedla, že zranění jsou tři, z toho jeden vážně. Podle svědků útočník kromě ženy s kočárkem napadl také malého chlapce, píše La Libre. Útok se odehrál kolem 18. hodiny na stanici Schuman, desítky metrů od sídel Evropské rady a Evropské komise. Podle AFP do stanice metra bezprostředně po napadení přiběhlo několik policistů v civilu.

První poznatky z vyšetřování nenaznačují, že by se mohlo jednat o teroristický čin, uvedla belgická veřejnoprávní stanice RTBF s odkazem na bruselskou prokuraturu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy