Praha - Nejčastější jména v Česku, která rodiče loni dávali svým dcerám a synům, byla Tereza a Jan. Najdou se však i kuriózní jako Monty Pepa, Mišela či Šanel.
Velmi často vybrali pro své potomky také jméno Eliška, Adéla, Anna nebo Jakub, Tomáš a Adam. Postupně přibývá ale i dětí s cizokrajnými a neobvyklými jmény, řekla Eva Kortanová z Českého statistického úřadu.
Letos v lednu podle ní žebříček oblíbenosti stále vedla Tereza, Jana ale na první příčce vystřídal Jakub.
Tereza hraje u rodičů v Česku prim už od roku 1999, kdy statistici začali dávání jmen pravidelně sledovat. U chlapců se v čele seznamu střídá Jan s Jakubem. "Těžko říct, jak to bude vypadat dál, jestli třeba Terezek nebude už ve školkách a školách moc," řekla statistička.
Skokanem roku je Matyáš
Podle Kortanové se "skokanem roku" loni stalo jméno Matyáš, které skončilo na jedenáctém místě a letos v lednu bylo už šesté. Před pár lety přitom nebylo ani v první dvacítce.
Loni se v Česku narodilo bezmála 57 tisíc děvčat. Jméno Tereza dostalo téměř 2700 z nich. Skoro 2500 holčiček pojmenovali rodiče Eliška. Narodilo se i zhruba 1890 Adél a 1842 Aniček. Janů v Česku přibylo celkem 3200. Na svět přišlo i 3115 Jakubů, 2560 Tomášů, skoro 2160 Adamů a 2055 Davidů. Celkem se narodilo 60 220 chlapců.
V některých regionech se podle statistiků situace lišila. V Karlovarském, Libereckém a Královéhradeckém kraji Terezu sesadila z pomyslného trůnu Eliška, v Praze Anna. V Karlovarském kraji druhým nejoblíbenějším jménem byla Kristýna, Tereza se dělila až o třetí příčku s Natálií.
V Jihočeském kraji třetím nejoblíbenějším jménem byla Barbora. Třetím nejoblíbenějším chlapeckým jménem v metropoli byl Filip a v Moravskoslezském kraji Daniel. V Olomouckém a Jihomoravském kraji skončilo jméno Jan až třetí.
I když čeští rodiče volí obvykle tradiční jména, podle Kortanové postupně přibývá jmen cizokrajných. Loni se mezi nimi objevila třeba Aashinya, Biqi, Fathija, Gaoxiang, Imana, Oleksandra či Zlatica.
Objevila se i staročeská jména
Rodiče sáhli i po starém jméně Malvína, Klementýna, Elvíra či Filoména. Matrikáři zapsali také počeštěné varianty cizích jmen - Šanel či Mišela.
Chlapci pak dostali třeba jméno Abdoul, Bilguut, Dmytro, Spiros či Thang. Rodiče se přiklonili ale i ke staročeským jménům jako Horymír, Křišťan či Jošt. Kotanová řekla, že se mnohem častěji začínají dávat také dvě jména jako třeba Anna Marie. Nejneobvyklejším z takových "dvojitých jmen" byl loni zřejmě Monty Pepa.
Matky, které v roce 2010 přiváděly děti na svět, byly nejčastěji Jany, Petry, Lenky, Lucie a Kateřiny. Nejvíc otců se jmenovalo Petr, Martin, Jiří, Jan a Pavel. Předávání jména z rodiče na potomka je mnohem častější u mužů, víc se tedy dědí jméno z otce na syna než z matky na dceru.
Po matce dostaly loni jméno tři z deseti Jan a zhruba pětina Peter a Lenek. Po tátovi se jmenovaly loni skoro tři čtvrtiny Zdeňků a Milanů a téměř dvě třetiny Ladislavů, Jaroslavů a Miroslavů. Jméno zdědila i víc než polovina Jiřích, Karlů, Romanů, Pavlů a Petrů.
