


Stovky sudů s nebezpečnými chemikáliemi, tisíc tun kontaminované zeminy a obava, že látky unikají do půdy. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) nález v bývalém vojenském prostoru označil za přírodní katastrofu. Starosta Hartmanic Pavel Valdman přitom nechápe, jak je možné, že po desítkách let zůstaly takové látky na místě bez povšimnutí.

„Je zajímavé, že po tolika letech hledání, likvidace a sanací výcvikového prostoru to tam vůbec zůstalo a nepřišlo se na to dřív,“ říká Valdman, starosta Hartmanic, pod které bývalý vojenský prostor Dobrá Voda spadá, v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
„Pokud se o tom vědělo, tak je s podivem, že s tím nikdo nic nedělal,“ dodává.



Nejde přitom o malý a zapomenutý kus země. Vojenský prostor Dobrá Voda se rozkládal na zhruba 17 tisících hektarech a sloužil především k výcviku 2. motostřelecké divize Sušice. Armáda prostor opustila na začátku 90. let a postupně se otevřel veřejnosti.

Dnes je oblast vyhledávanou turistickou a pěší destinací, kam míří lidé za Šumavou a její krajinou. A právě tady se podle ministra Červeného skrývá zhruba 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi a asi tisíc tun kontaminované zeminy.
Některé sudy jsou poškozené a látky podle ministra mohly unikat do půdy. Místo proto nyní hlídá policie.
Valdman ale v době našeho rozhovoru přesné místo stále neznal – ministerstvo mu ho podle jeho slov neřeklo a pouze ho odkázalo na úterní tiskovou konferenci ministra Červeného. Tam ale motoristický šéf resortu konkrétní lokalitu odmítl prozradit.

Z bezpečnostních důvodů prý nechtěl riskovat, že by se tam po zveřejnění souřadnic někdo vydal, ať už ze zvědavosti, nebo záměrně.
„V ranních hodinách mě informovali z ministerstva životního prostředí, že kontaktují starosty obcí. Říkali mi, že to není přímo na území Hartmanic, ale je to v naší blízkosti. Přesnou lokalitu mi ale neřekli. Čekali jsme na tiskovou konferenci,“ podivil se starosta Hartmanic.
Podle informací ČTK se lokalita v lesích, kterou policie označila páskami a hlídá ji hlídka se služebním vozem, nachází zhruba deset kilometrů od Hartmanic a přibližně stejně daleko od Prášil.
Vede k ní silnice, ale je tam zákaz vjezdu aut, z této silnice odbočuje turistická stezka, která vede přímo kolem páskou obehnané lokality. Na stezce je ale čerstvě umístěný zákaz vstupu několik set metrů od hlídkující policie.
Dobrá Voda nebyla obyčejný vojenský areál. Rozsáhlý výcvikový prostor vznikl v roce 1952 a armáda v něm měla střelnice, cvičiště pro tanky i další vojenskou techniku. Část původních vesnic byla během výcviku zničena.
„Prakticky tam nebyla žádná možnost vstupu, takže lidé, kteří bydleli na Prášilech, jezdili domů jen na propustky,“ popisuje Valdman. „Byly tam střelnice, kde byly cílem střelby staré baráky, takže takhle zlikvidovali většinu vesnic.“

V části na Zhůří podle něj byla také pozorovatelna. „Bylo tam i chemické cvičiště,“ prozradil starosta. Historické archivní materiály existenci malého chemického cvičiště ve VVP Dobrá Voda potvrzují. Co se tam ale konkrétně používalo, dnes Valdman říct nedokáže.
„Vím, že tam vojáci jezdili s tanky, cvičili, útočili a zakopávali se. Jestli při tom používali nějaké látky typu yperit nebo co přesně tam bylo, to si úplně netroufám říct,“ dodává starosta. „Nechci ale nic podceňovat.“ Podle něj nakonec rozhodnou až laboratorní rozbory.
Výcvikový prostor byl zrušen v roce 1991. Následovaly práce na odstraňování následků vojenské činnosti. A právě to Valdmana zaráží.
„Pokud se o tom vědělo, tak je s podivem, že s tím nikdo nic nedělal,“ nerozumí starosta šumavské obce.
Ačkoliv staré náboje, sudy s naftou nebo nevybuchlá munice se v oblasti stále dají najít víceméně „jednoduše“, zprávy o ekologické katastrofě v Hartmanicích rozhodně nečekali. „Ta chemie nás tady opravdu překvapila,“ dodává starosta.
Podle něj je navíc otázkou, jak dlouho už problém skutečně trvá. „Ty sudy tam určitě budou ležet padesát let. Je otázka, proč se to teď otevírá – jestli je to teď nějaké politické téma, nebo jestli tam skutečně dochází k takovému ohrožení, že se to musí řešit,“ podivuje se.

„Případně jestli to už v minulosti neměl řešit národní park jako správce území,“ dodal.
Místo nyní prý hlídá policie, aby tam nechodili např. houbaři nebo lidé s detektory kovů. V Hartmanicích ale zatím pozdvižení není. „Lidé o tom vědí spíše jen z médií, ale zatím tam nikdo nepanikaří,“ ujistil.
Žádné konkrétní instrukce přesto zatím nemá. Neví tedy ani, co bude dál, ani zda stát chystá kvůli nálezu nějaká bezpečnostní opatření pro obyvatele. „Myslím si, že na základě konference se starosty by nás měli jako starosty obcí nejdřív informovat z ministerstva, kde to přesně je a jaký bude postup řešení,“ uzavírá starosta.






Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise.



Členové krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) prosazují změnu dlouhodobého postoje. Podle nové strategie navrhují ustoupit od požadavku na vystoupení Německa z eurozóny a místo toho požadují zásadní reformy EU a společného měnového systému. Strana přitom vznikla v reakci na krizi eurozóny a opakovaně zmiňovala i možnost vystoupení Německa z EU.



Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně, napsal v sobotu server Ukrajinska pravda s odvoláním na zpravodaje rozhlasové stanice RFE/RL a amerického vyjednávače Steva Witkoffa. Rozhovory podle serveru skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.



V Česku v sobotu v 08:00 začal závěrečný den hlasování v letošních komunálních volbách. Na části území státu jsou spojené s úvodním kolem rozhodování o třetině senátorů. Po noční přestávce mohou do volebních místností zavítat ti, kteří tak neučinili v pátek. Mají na to šest hodin.



Nikola Bartůňková prohrála v semifinále turnaje v Pekingu se světovou pětkou Mirrou Andrejevovou z Ruska 2:6, 2:6. Dvacetiletá Češka vzdorovala hodinu a 14 minut. Deblová jednička Kateřina Siniaková si na stejném turnaji zahraje o jubilejní 40. titul. S domácí Čang Šuaj může získat třetí letošní a celkově čtvrtý společný titul na okruhu WTA.